Od Trůnu neutečeš

Kapitola 6

Lukas
Nelhal jsem jí nebo né tak úplně. Opravdu jsem Edmondovi slíbil, že se o ni postarám. Jenže to bylo v jiném kontextu. S jejím bratrem jsme se setkali na severu. Tou dobou jela má družina do královského paláce. Pro rozhodnutí vyjet do sousedního království a podívat se na budoucí královnu mého království a brzy mou blízkou příbuznou, poznat ji takovou jaká je ve skutečnosti. Jaké jsou její reakce, co jí vadí a naopak, co má ráda. Jestli má smysl pro humor atd. Toto rozhodnutí podporovali oba mí rodiče, každý z jiného důvodu. Matka ze soucitu s princeznou pokud tady bude mít kamaráda lépe si zvykne. Otec zjistil, že mu někdo usiluje o život poslal mě pryč, kvůli mé vlastní bezpečnosti a navíc moje touha potkat se s princeznou zajistila mé sympatie k tomuto návrhu. Bratr mě požádal abych princezně odvezl dárek, který pro ni vybral z královské pokladnice. Podle mě je moc jednoduchý a skromný pro budoucí královnu, ale budiž odvezu jí dar od prince z Ramire bude to záminka na setkání a představení se. Navíc poznám její vkus a reakci na dárek. S princem Edmondem se přátelím, již dlouho určitě mě bude krýt. Potěší ho jak se zajímám o jeho sestřičku. Bude nadšen z toho nápadu. Původně chtěl jet Jason, můj starší brácha, ale z obavy o otců život nejel, škoda.

Na cestě jsem se setkal s Edmondem. Což byl velmi nečekaný zvrat událostí. S Edmondem jsme vymysleli něco úžasného on své sestře předá dárek. A já přijedu tři dny po něm představím se jako Edmondův přítel  ze severu a Beatu poznám takovou jaká je.  Edmond zajistí abych směl zůstat dlouho.
Když jsem vyděl jak se k ní ten odporný mocichtivých mizera Connor chová zvedl se mi žaludek. Uvažoval jsem stálo za to Connora zmlátit, chtělo se mi řvát. Posadila se na lávku nad vodopádem její slzy cinkaly o hladinu jako zvonečky. Edmond se objevil chvíli poté okamžitě nasadila přesvědčivý úsměv. Kdybych ji neviděl ty slzy věřil bych jí každé slovo. Její bratr jí prokoukl. Povídali si, neslyšel jsem co si říkají. Kradl jsem se blíží, uslyšel jsem Edmonda jak Elize řekl o dárků, dychtivě jsem se díval dopředu, abych viděl její reakci. Otevřela krabičku a ten úsměv rozzářil celou zahradu, měl jsem obrovskou radost o chvíli později se srdíčko houpalo na její šíji, nádhera. Postarám se o svou budoucí královnu.

Nasedli jsme na koně a ujížděli na západ vlasy za ní vlály jako liščí ohon. Byla ponořená ve svých myšlenkách. Je odvážná a věrná, ale nemá smysl pro humor a je strašně studená. Je laskavá a starostlivá. Ne, neřeknu jí, kdo ve skutečnosti jsem, jen by jí to rozhodilo a pohádali bychom se, ale řeknu jí to až budeme na lodi do Erataru.

Snad nás do té doby Jason najde.