,,Tak a máme to všechno." řekl Fred, opřel se o dveře a oddychl si.
,,Není Frede, to že máme nanosený všechny krabice neznamená, že ten byt je hotový" připomněla Hermiona
,,Já vím Herm, ještě ty krabice musíš vybalit, ale to se mě netýká." řekl zrzek, mrknul na ní a odešel do svého bytu za Georgem.
,,Vždyť já vím" řekla Hermiona do prázdna a začala vybalovat a zabydlovat se.
...
Hermiona se procházela po svém novém bytě s úsměvem na rtech. Byla moc vděčná Fredovi že ji tento byt nabídl a taky jí pomohl se zařizováním. Měla to tu velmi krásně zařízené prostorná koupelna se sprchou i vanou, ložnice s manželskou postelí, kuchyň propojená s obývacím pokojem, ve kterém byla velká knihovna se spoustou knih různých žánrů. Celý byt byl laděn do bílé a béžové barvy.
Procházela se asi půl hodiny, broukala si svou oblíbenou melodii a nemohla se vynadívat, jak si to krásně zařídila. Z jejího prozpěvování jí vyrušilo zaklepání na dveře. Došla k nim a otevřela je.
,,Ahoj" pozdravil ji Fred a políbil ji na uvítanou.
,,Ahoj" pozdravila i Hermiona.
,,Přišel jsem se podívat jak sis to tu zařídila, věděl jsem že to tu bude pěkný, ale tohle jsem fakt nečekal." řekl s údivem zrzek.
,,Beru to jako kompliment" zasmála se Hermiona. ,,Měla jsem v plánu si udělat palačinky, tak jestli chvilku počkáš, můžu jich udělat víc a můžeš si dát se mnou." nabídla mu Hermiona.
,,Jo, dám si rád" odpověděl Fred a šel se podívat do zbytku bytu.
Po zhruba půl hodině Hermiona přišla i s krásně vonícíma palačinkama.
,,Tak tady to je" řekla Hermiona s úsměvem a dala na stůl talíř plný palačinek.
,,Voní to krásně" podotknul Fred a pustil se do jídla.
Když dojedli, Hermiona šla umýt nádobí. Fred za ní po chvíli přišel.
,,Nechceš se jít projít? zeptal se.
,,Jo moc ráda. Tak já umyju to nádobí." řekla a vrhla se na to.
...
Byl krásný prosincový podvečer a dva mladí zamilovaní kouzelníci šli ruku v ruce po Příčné ulici.
,,Frede?" podívala se mladá hnědovlasá žena na svého přítele.
,,Hm?" ozval se Fred ale nevypadalo to, že by své přítelkyni věnoval příliš pozornosti, ale naštěstí pro něj si toho nevšimla.
,,Nemyslíš že bychom měli ostatním říct že jsme spolu? Můžeme jim to říct třeba na Vánoce jestli teda pojedeme do Doupěte, ale předpokládám že jo." řekla ale zrzek ji stále nevnímal, ale tentokrát si toho už všimla.
,,Frede! Můžeš mi prosím začít věnovat pozornost?! Na něco jsem se tě ptala." řekla mírně naštvaným hlasem.
,,Jo jasně, promiň jenom jsem se zamyslel. Co jsi říkala?" začal jí konečně vnímat, zacož byla Hermiona upřímně šťastná.
,,Říkala jsem, že bychom mohli ostatním říct že spolu chodíme." začala Hermiona znovu, trochu tázavým tónem hlasu.
,,Jo jasně, to bychom mohli, ale kdy?" zeptal se vysoký muž.
,,Pojedeme na Vánoce do Doupěte? Protože mě napadlo, že jim to můžeme říct právě o Vánocích." řekla Hermiona znovu.
,,Jo pojedeme, takže určitě můžeme. To nezní vůbec jako špatnej nápad." souhlasil Fred.
...
,,Ahoj Mamko už jsme tady!" křičel George na celé Doupě.
,,Ahoj vy tři. Všechny vás moc ráda vidím." řekla paní Weasleyová, všechny je objala a oba své syny políbila na čelo.
,,Mamko máme pro vás všechny novinu to budete koukat, ale necháme si to na později." řekl a mrknul na svojí přítelkyni.
,,Výborně už se moc těším tak pojďte dál" vyzvala je, aby vešli dovnitř.
Fred, George a Hermiona se se všemi přivítali, šli si odložit věci do pokojů a vrátili se dolů.
,,Tak pojďte, večeře už je na stole tak ať to nevystydne. A Rone, upozorňuju tě, že jestli se budeš zase cpát jako vždycky tak už ti nikdy nic neuvařím!" řekla docela výhružně paní Weasleyová, načež se všichni začali smát a pustili se do jídla. Po večeři se přesunuli do obývacího pokoje ke stromečku a začali si rozdávat dárky.
,,Rone to je pro tebe"
,,Harry to zas pro tebe."
,,Taťko tohle se ti bude fakt hodit."
,,Na tohle je ode mě"
A různé další předávání a povídání.
,,Hermiono tohle je pro tebe, ale je to jenom taková drobnost" předal s úsměvem na tváři svůj dárek Fred Hermioně. Ta ho s úsměvem přijala a otevřela ho. Bylo to srdíčko a v něm fotka kde jsou oni dva vedle sebe a oba se upřímně usmívají.
,,Děkuju moc Frede jsi zlatej" upřímně poděkovala hnědovláska svému příteli.
Večer probíhal v příjemném duchu. Povídali si, smáli se rozbalovali dárky a tak dále.
,,No a nechcete už nám říct tu skvělou novinku o který jsi mluvil když jste přišli Frede?" zeptala se se značným zájmem paní Weasleyová.
,,No vlastně už asi můžem" odpověděl ji Fred, tázavě se podíval na Hermionu a ta kývla na souhlas.
,,No vlastně... Hermiona a já spolu chodíme." řekl Fred a byl upřímně šťastný že už je to venku.
Všichni byli nadšení, takže Fred s Hermionu byli oba moc rádi že neviděli žádnou negativní reakci.
