,,Ahoj, můžu dál?" řekl Fred.
Hermiona se posadila a odpověděla: ,,Jasně, potřebuješ něco?"
,,Nepotřebuju, ale nemohl jsem spát tak jsem si říkal, že jak tě znám taky nejspíš nespíš. Tak jsem šel za tebou." řekl a usmál se.
,,Jo to máš pravdu, taky nemůžu spát" řekl a kývla hlavou k posteli a Fred se na ní posadil.
,,Co tady dělal Ron?" zeptal se se zájmem.
,,No... říkal, že mě má rád víc než jako kamarádku..." odpověděla Hermiona a začervenala se.
,,A co jsi mu na to řekla ty?" zeptal se opět Fred s ještě větším zájmem než před tím.
,,No, že ho mám ráda jenom jako kamaráda." odpověděla. Fred kývl a pousmál se.
Povídali si ještě asi další dvě hodiny. Bavili se o všem možném i nemožném, smáli se, vzpomínali, brečeli a zase se smáli.
,,No a co děláš zítra?" zeptala se Hermiona, ale nikdo ji neodpověděl. ,,Frede?" řekla a otočila se na něj přičemž zjistila, že usnul. Neměla srdce na to ho budit, tak ho přikryla dekou, kterou měla pod postelí, taky si lehla a vydala se do říše snů.
...
Ráno se první vzbudil Fred a když zjistil, že vedle něho leží Hermiona, dost ho to překvapilo.
,,Hermiono, vstávej." začal ji potichu budit Fred. Hermiona otevřela oči a prudce se posadila.
,,Co - co tady děláš?" zeptala se dost překvapeně Hermiona.
,,No..." chtěl začít Fred ,,já vlastně ani nevím..." to Hermionu překvapilo snad ještě víc než předtím. Promnula si obličej a najednou jí to došlo.
,,Já už asi vím. Jak jsme si včera povídali tak jsi usnul a já neměla to srdce na to tě budit tak jsem tě nechala spát a šla jsem spát taky." řekla mu Hermiona.
,,Aha" zasmál se Fred. ,,Tak půjdem na snídani?" zeptal se.
,,Jasně" odpověděla Hermiona s úsměvem a vydala se směrem dolů do kuchyně.
...
,,Hermiono?" slyšela někoho říct za sebou kudrnatá čarodějka.
,,Ano?" otočila se a uviděla jistého zrzavého chlapce.
,,Nechceš se jít projít?" zeptal se Fred.
,,No nic v plánu dneska nemám, takže můžeme. Jenom si dojdu nahoru pro mikinu a hned jsem zpátky." odpověděla a vystřelila nahoru. Do minuty byla zase dole v kuchyni a v ruce si nesla červenou mikinu.
,,Můžeme?" ujistil se Fred.
,,Můžeme" odpověděla.
,,Co máš vlastně teď v plánu? Jako myslím do budoucna." zeptal se Fred.
,,No, to je zajímavá otázka. Nejdřív si asi musím najít nějaký být, kde bych mohla bydlet, abych neotravovala moc dlouho vaše rodiče. A asi bych chtěla zkusit být náměstkyně ministra kouzel jestli mě vezmou." odpověděla mu .
,,No, já myslím, že rodiče by tě doma nechali jak dlouho bys potřebovala a ještě klidně dýl." zasmál se zrzek.
,,No to máš asi pravdu" zasmála se Hermiona. ,,Ale stejně tam nechci moc dlouho zůstávat. Musím si něco najít."
,,Nemusíš" řekl Fred s úšklebkem ve tváři.
,,Cože?" nechápala kudrnatá čarodějka.
,,Nad Kouzelnickými kratichvilnými kejklemi máme svůj byt s Georgem a vedle něho je jeden byt úplně prázdný. Jestli chceš můžeš se tam nastěhovat." řekl zrzavý chlapec trochu nejistě.
,,Cože? To myslíš vážně? Merline děkuju! Frede ani nevíš jak strašně moc jsem ti vděčná. Jsi nejlepší!" začala Hermiona vyvádět a objala ho.
,,Jo, já vím, že jsem nejlepší." řekl zrzek, usmál se a taky jí objal.
,,Co za to budeš chtít?" zeptala se hnědovláska.
,,No jen abys občas přišla k nám na pokec" nepřestával se usmívat Fred.
,,Tak to beru." taky se stále usmívala Hermiona.
,,Hele chtěl jsem se zeptat..." začal Fred a zčervenal.
,,Ano? Mám se bát?" zeptala se trochu nejistě Hermiona.
,,Ne, jenom... nechtěla bys se mnou zajít na rande?"
