2.díl

1.3K 36 0
                                    

Ráno tě vzbudí budík , který jsi si nařídila včera večer na 4:30 , protože ti jede letadlo .

Tvůj táta ještě spal , takže pohoda , jenom doufáš, že nepřijde na to , kam jsi letěla.

Oblékla jsi se:

Dnes jsi  ani nestihla se nalíčit a snídat , protože letadlo letí v 5:30 a k letišti to máš taxíkem půl hodinky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dnes jsi ani nestihla se nalíčit a snídat , protože letadlo letí v 5:30 a k letišti to máš taxíkem půl hodinky .
Jak už jsem zmínila , tak jsi si zavolala taxíka a jela.
Cestou jsi si nasadila svoje erpody a poslouchala písničky.
Tvoje oblíbená je you broke me first (žádná jiná mě nenapadla ) jak už jsi dojela na letiště , tak jsi udělala vše potřebné ( takový to odbavování atd...).
V letadle si vedle tebe sedla nějaká paní s malejma dětma.
Doufala jsi, že ty děti nebudou moc nahlas, protože se chceš alespoň trošku vyspat .
Nějakou dobu to bylo Okey , ale jenomže ty děti začali strašně ječet, smát se a nebo brečet .
No prostě horor.

Tvoje myšlenky:
Ty vole snad už sklapnou.
...
Já na ně vážně nemám.

V tom jsi je už okřikla:
,,Nemůžete se ztišit, někdo třeba jako já se chce vyspat "

Pak je ta paní trošku sklidila a let už probíhal v pořádku.
No vlastně jsi skoro celou cestu prospala až do té doby co jste nepřistáli.

Adresu HH máš napsanou.
Cesta i s taxíkem , tramvají , atd...
Ti trvala asi hodinku a půl .

Cestou v tramvaji jsi byla celkem nervózní jak se bude chovat a tvářit.
Třeba že na tebe bude hnusnej, nebo lidi v HH na tebe budou hnusný.

..

No nic. Zpátky do přítomnosti.
Teďka jdeš takovou podivnou temnou uličkou a máš pořád takový divný pocit . Jde ti mráz po zádech a taky se ti vybil telefon.máš také divný pocit , jakoby tě někdo sledoval.
Už jsi vyšla z uličky a všechen divný pocit jakoby úplně zmizel.

Konečně jsi před nějakým domem, podle adresy to má být HH.

Jsi strašně nervózní a jde to na tobě i docela dost znát

ps: je nějakých 15:00

Chvilku tam tak stojíš a slyšíš z domu smích .

Nakonec se odvážíš zaklepat.

Otevře ti nějaký kluk s černými vlasy asi takhle nějak vypadal:

Otevře ti nějaký kluk s černými vlasy asi takhle nějak vypadal:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Payton And you❤️✨Kde žijí příběhy. Začni objevovat