Prokletí vlka

Důležité setkání

Déšť tiše padal na zem. Po osamělé cestě šla osoba. Nebylo jí vidět do obličeje přes špinavý černý klobouk a černý šátek přes pusu. Osoba na sobě mela špinavý ošoupaný kabát, několikrát vyspravené kalhoty, velké černé boty a na zádech nesla kuš. Lidé oblékáni takto, často umírali. Proč? Protože si zahrávali s nečím mimo tenhle svět. Přímo před osobu spadl muž. No ne přímo spadl, hostinský ho vyhodil dveřmi. " Hele panáčku pomohl bys mi na nohy?" Oslovil muž osobu. Osoba nabýdla muži ruku v černé rukavici, muž ji uchopil a vstal, byl asi o dvě hlavy větší než ta osoba. " Borel jméno mí. " uklonil se (nepříliš dobře vzhledem k tomu že byl opilý). " Mě to apsolutne nezajímá!" Zamumlala osoba. Borel byl obrovský chlap s vlasy jako písečné duny. Měl hnedý kabát, stříbrnou kroužkovou zbroj a dvouruční meč. Jeho obličej, jakoby nekoho přitahoval a odpuzoval zároveň. Byl krásný to se musí nechat, jen jednu polovinu jeho obličeje hyzdila jizva, táhnoucí se od čela, podél oka až k bradě. Jeho oči měli tu nejhezčí modrou barvu, jakou kdo viděl. Osoba kývla na rozloučenou a vyrazila. " Počkej kdo jsi ty?" Popadl ji Borel za rameno. To osoba neočekavala. Když byla prudce zastavena, drbla si do klobouku a ten spadl do nejbližší kaluže. " Ty si holka? " Zarazil se Borel. Byla to pravda. Tajemná osoba byla opravdu holka. Dívka s kaštanove hnědými vlasy a očima barvy tekutého zlata-jejiž jméno znělo: Catirien.