Prokletí vlka

Cesta domů

Catirien otevrela oči. První co uvidela byly nádhrné modré oči.  " Borele ?!" Zamumlala z posledních sil lidského vědomí.  " Nesmíš odejít. " řekl jí a... políbil ji. Catirien mu polibek oplatila. Nakonec mu odhoďila vlasy z jeho dokonale modrých očí a hluboce se do nich podívala.  Borel ji pohladil po vlasech a... žádné uši tam nebyly. " Catirien ty jsi v pořádku. " Usmál se a Cat se skoušela posadit. Nakonec se ochmatala a když zjistila že je v pohodě objala Borela.  " Miluju tě. " zamumlala mu do ucha.  " Pripomeňte mi že na upíra už nejdu. " stěžovala su Zakrvácená Čemîthsræł.  Barghestr běžel k Catirien a smutnýma očima ji pozoroval.  " Jdeme domů. " Usmála se Catirien a objala je. "Jak jsi porazil Ann?" Borel se zakřenil a vytáhl křesadlo. Společně všichni vstaly a odešli domů.

" Vidim domek!" Smála se Catirien.  Barghestr štastně zavyl a Borel objal Cat. Čem jen zařila. Když prišli k domu neco se změnilo.  " Borele jsi to ty?!" Zavolala Hilla. Borel ji objal. " Byly jste pryč 2 roky. " Řekla Hilla a skoro brečela.  Catirien se zarazila.  2 roky?!  " Cat, Borele,  Čem! " Vypískla Cillo.  I ona vyrostla.  Dlouhé blond vlasy měla stažené do dvou culiku a na hlavě měla klobouk Cat. Bylo těžko uvěřit ze ji je teprve 10. Catirien ji objala a rozbrecela se.  " Nikdy te neopustím sestřičko. " Čem udělala to samé.  " Kde je máma?" Zeptal se Borel.  Hilla zavrtěla hlavou.  " Před rokem zemřela.  " Borel se málem rozbrečel. " Ale my máme taky novinku." Usmála se Catirien.  Borel se usmál.  " Budeme se s Catirien brát.  " Hilla,  Cillo a Borelovi bratři zářily radostí.

A byla svatba. Přijela dokonce i královna. Catirien přijala Borelovo příjmení,  De Farrow a Kralovna dala Borelovi titul Lord. Nechali si postavit vilu na jezeře.  Hilla se stala skvělou lečitelkou a Cillo šla do hor a zřídila si kovárnu. Kovala zbraně podobné Čem.  A ta zustavala často s ní a stala se profesionální lovkyní příšer. Catirien s Borelem měly dlouhý a krásný život.  Meli spolu spoustu dětí. Jedním z nich byl i sedmý syn Goderick.  Ale to už je jiný příběh.

A co Neiritac?  Ta se nevyléčitela. Každý úplněk se toulala po svém ostrově, ale byla šťastná. Všichni byli šťastní. Prokletí vlka skončilo. Ale nový příběh začal.

Jen 386 slov? Čekala jsem víc, na to, že je to úplně poslední kapitola. Snad se vám celé prokletí líbilo a kdo ho ještě neměl dost, ať si přečte pokračování, ve formě Sedmého Draka. Touto kapitolou jsem se chtěla rozloučit s Catirien a Borelem, s Čem a ostatními se neloučím, protože se s nimi určitě potkáme, třeba v příběhu jich samotných. Takže děkuji všem co to vydrželi až do teď a co se jim to líbilo. Jinak děkuji za 320+ reads 30+ volte a několik komentů. moc vám děkuju a jsem ráda že jste to vydrželi. Miluju vás! A tím to se s vámi a s postavami loučí vaše

Nyanelle-chan