Never gone (Larry)

2.3K 97 4
                                    

Requested: @firefly_styles
*****

Louis býval neohleduplný, když došlo na city ostatních. Nebylo to tak, že by mu záleželo jen na sobě, ale k citům a pocitům ostatních býval slepý a přitom jeho chování ani občas nebývalo záměrné.

Ale to se lidem vysvětlovalo těžko. A časem, časem ho všichni opustili. Až na mě. Byl jsem s ním, ať se dělo cokoliv. Nezáleželo mi na náladách, se kterými se probudil, nebral jsem ohledy na modřiny, se kterými jsem se budil já po nocích strávených v koutě pod palbou jeho ran. Nemyslel to zle. Já vím, že ne.

Mohli za to ostatní. Kdyby se k němu chovali líp, choval by se i on líp ke mně. To přece dává smysl.

Navíc vím, že Louise to vždycky mrzí. Každá rána, každá urážka. Miluje mě.

Vím to. Vždycky se omluví. Vždycky mi přinese kytku a šeptá mi, jak ho to mrzí a jak mě miluje. A já mu věřím. Miluju ho .

"Harry?! Sakra, Harolde!" dveře do koupelny se rozlétly a v nich stál můj přítel, člověk, který je mi vším.

Byl v obličeji celý rudý a v očích mu tančily plamínky hněvu.

"Co je, Lou?" zeptal jsem se nechápavě. Nebál jsem se ho. Jistě, že ne. Byl jsem zvyklý na jeho změny nálad.

"Kdo to je?!" vykřikl. Jen jsem se na něj dál nechápavě koukal.

"O čem to mluvíš?"

Sotva jsem se stihl rozkoukat, a už mi jedna přistála. Chytil jsem se za tvář a koukal na něj.

"Udělal jsem něco?"

"Jsi prachsprostá kurva! Tak je to!" za každou větou následovala facka. Nebrečel jsem. Nehněval jsem se. Jen jsem čekal.

Louis býval žárlivý, ale nikdy samozřejmě neměl důvod. Miloval jsem ho, jen jeho.

Navíc by mě ani nikdo nechtěl. Protože jak říká Lou, je štěstí, že je se mnou on. Nikdo jiný by mě s mým vzhledem ani nechtěl.

"Takže zatímco já pro nás vydělávám, ty se kurvíš?" zařval a já jen zavrtěl hlavou. Přiklekl ke mně, popadl mě za vlasy a trhnul mi hlavou dozadu.

"Lžeš mi?!"

"Ne... Ne, Lou! Ne!" jen jsem zapištěl, když mi hlavu potopil pod vodu. Tohle taky dělával. Samozřejmě věděl, že nevydržím pod vodou déle jak minutu, takže mě většinou topil dokud jsem neomdlel.

"Harry?" ozvalo se mi u ucha. Otevřel jsem oči. Bílé stěny naší koupelny. Studené dlaždice, ke kterým jsem se tiskl obličejem. Nechtěl jsem se otáčet, ani ozývat. Ani jinak dávat najevo, že žiju.

Pokaždé, když jsem se probral po tom, co mě topil nebo škrtil, jsem si říkal, jestli to nebylo přes čáru. Jestli není čas to vzdát a jít dál, bez něj. Bez jeho nálad.

Jenže potom jsem se uvědomil, že mě miluje a já miluju jeho.

Ale tentokrát je všechno jinak.

Jak jsem tak ležel na koupelnových dlaždičkách a Louis se mi omlouval a zase to sváděl na stres a svoji žárlivost a "strach, že mě ztratí," něco ve mě přeskočilo. Jakási jiskra, naděje na něco lepšího.

Hlava mě bolela a byla mi zima, ale já se nedokázal pohnout.

Musel jsem přemýšlet.

Miluju Louiho? Beze sporu ano.

Miluje on mě? To je to, čím su nejsem jistý. Kdyby mě miloval, bil by mě? A kdyby ne, dokázal by i tak být občas tak něžný?

Je jen chronický žárlivý, že se mě skoro pokusil zabít jen proto, že viděl mou fotku s kolegou z práce, a nebo je psychicky nemocný?

Bolest ustoupila. A jak tak Louis ležel vedle mě a spal a potichu chrápal, v hlavě mi to zase šrotovalo.

Dřív jsem mu to zkrátka promíjel. Nedělal z toho vědu.

Ale ona to byla věda. Bylo to zlo..a já byl příliš zaslepený, než abych to viděl.

Ráno odešel do práce a já si začal balit. Měli jsme spoustu společných kufrů, ale já jsem radši všechno cpal do svých malých batohů. Jen, aby to nějak nepatřilo jemu...

Byl jsem pevně rozhodnutý opustit ho. Všechno má své meze.

Když všechny mé věci byly vyrovnané přede dveřmi, zmocnil se mě strach. Co když se vrátí, až si budu nakládat zavazadla do auta? Co když mě najde? Co udělá potom?

Zabije mě nadobro?

Nebyl čas zbytečně přemýšlet. S posledním tichým sbohem jsem zabouchnul dveře. A tím zazdil nás. Pohřbil náš vztah. Ale otevřel jsem tak dveře svoji klece, do které mě dal. Kdysi jsem slíbil, že neodejdu. Že zůstanu.

On slíbil, že se postará, aby mi nikdo neublížil.

Oba jsme porušili sliby.
*****
*AN* Já vim, chtělas happy end, ale mě se tenhle konec líbí mnohem víc. Tak promiň :D a jak se oneshot líbila vám? :) votes+comments? -A.

CZ 1D&5sos Oneshots (boy×boy) Kde žijí příběhy. Začni objevovat