CZ 1D&5sos Oneshots (boy×boy)

Break Free II.

Warning: druhá část Break Free.

*******

Bylo to tak. Otěhotněl. Nejprve tomu nemohl ani nechtěl věřit. Bylo to jako zlý sen.

Stále koukal prosebně na všech deset těhotenských testů a doufal, že se všech deset pozitivních výsledků změní na negativní.

Je to jen pět týdnů. Mohl by ještě jít na potrat. Ale nedokázal to. Zaprvé, vždycky byl proti tomu. A za druhé, byla to jeho vlastní hloupost. Neměl dopustit, aby se to stalo. Nebo aby Harry neměl ochranu. Musel tomu čelit. A nebyl na to sám, jeho rodiče sice nebyli nadšení, ale slíbili mu pomoc a podporu.

Přitiskl dlaň na své stále ploché břicho.

Nosí pod srdcem Harryho dítě. Měl to být jen románek na jednu noc. A teď z toho bude dítě.

**

Uběhly další tři měsíce. Niallovo bříško už začalo být dost viditelné a bylo jasné, že to není z toho, že by přibral. Učitelé a ředitel byli seznámeni s faktem, že Niall je v jiném stavu a bylo to i doloženo lékařskou zprávou.

A tak dbali na to, aby se moc nestresoval a neunavoval.

Což Niallovi prospívalo, ale stejně tu byly věci, kvůli kterým v noci plakal a proklínal svoji hloupost - Harry.

A pak, jednou, když seděl na hodině matematiky, se otevřely dveře a uvnitř stál ředitel a požádal Nialla, aby šel s ním.

Jak ho tak následoval do ředitelny, srdce se mu sevřelo hrůzou z toho, co se bude dít. Snažil se uklidnit, už kvůli tomu dítěti, ale bylo to skoro nemožné.

A když ředitel otevřel dveře od ředitelny, skoro to s Niallem seklo. Uvnitř stál veleslavný Harry Styles v celé svojí kráse, a zíral přímo na Nialla.

"Jsi to ty." vydechl a natáhl se po jeho ruce, ale Niall uhnul. "Odejdi."

"Ne!" opáčil Harry okamžitě. "Hledal jsem tě víc, jak čtyři měsíce Nialle. Teď neodejdu. Potřebuju vysvětlení."

Ředitel se do toho neochotně vložil. "Pane Stylesi, Niall musí být v extrémním klidu, pokud se bude nervovat, nemůžu vám dovolit tady zůstat."

"Co se děje?" zeptal se napůl Nialla i ředitele.

Niall chtěl vyhrknout, že mu do toho nic není, ale to už ředitel řekl o jeho těhotenství.

Harry zamrzl na místě. Nevěřícně se podíval na blonďatého chlapce před sebou a pak mu opatrně sáhl na břicho. Cítil nepatrný pohyb a najednou se mu po obličeji rozlil široký úsměv.

"Řekni, že je moje."

Niall chtěl lhát, ale nemohl. "Je."

Harry ho popadl do náruče. "Chci ho vychovávat s tebou."

Niall zavrtěl hlavou. "To nejde."

Harry ho pustil a zamračil se. A pak se začali hádat. A Niallovi to opravdu nedělalo dobře.

Harry odešel bez rozloučení.

A neozval se, až tři dny po porodu. Niall s ním mluvit nechtěl. Pořád měl pocit, že ho nepotřebuje. A trávit s ním zbytek života jen proto, že spolu maj dítě, ale nic k sobě necítí?

***

"Já se tě neptám, Nialle. To dítě je moje, mám právo ho vidět "

Ta věta mu celou dobu zněla v hlavě. Položil malého Sebastiana do kočárku a čekal v parku, kde se měli sejít.

Čím víc na to myslel, tím víc Harryho chtěl vidět. Chtěl vidět jeho výraz až uvidí svého syna.

Asi se zbláznil, ale byl ochoten s Harrym žít. Vlastně to chtěl. Hodně.

***

*AN* tohle je krátká a divná, celkem nepovedená povídka. . omlouvám se... Další snad budou lepší.