Musela jsem ještě týden zůstat v nemocnici. Každý den zamnou chodil Oscar. Kvůli mamce jsem nepromluvila celý týden. Hned druhý den zamnou Oscar přišel. Ani na něj sem nepromluvila, ale on od mého táty věděl co se stalo. Přišel do mého pokoje. Já jsem pořád brečela. Oscar řekl chápu to, je to strašný neboj neopustím tě, budu tu s tebou navždy. Já se falešně usmála. Lehl si ke mně, Objal mě zezadu a hladil mě po vlasech. Chytila jsem ho za ruku. Cítil mé slzy a otřel mi je. Přestala jsem brečet a začal mi zvonit telefon. Oscar věděl že nemluvím tak telefon zvedl.
~Oscar~
Zvedl jsem telefon, byla to nějaká kamarádka Megan. Jmenovala se Emily. Proč nemluví Megan? Odpověděl jsem jí to seš dobrá kamarádka když nevíš co se stalo. Vzdychla a odpověděla myslíš to s tou mamkou, vim to ale proč to nezvedla Meg? Odpověděl jsem Meg z toho omdlela a vyrazila si dech. Teď je v nemocnici, je v pořádku ale s nikým nemluví. Ani semnou. Telefonu bylo chvíli ticho tak jí vyřiď že jsem jí volala a že je mi to moc líto. OK, vyřídim tak ahoj. Ahoj. Přišel jsem za Meg a řekl jí o Em. Začali jí zase téct slzy. Upřímně vůbec se jí nedivím. Najednou se na mě otočila a řekla ano vážně řekla miluju tě. Usmál jsem se na ní a řekl jsem jí to taky.
Po třech dnech přišel Megan táta, nechápu to já být její táta tak už tam dávno jsem, ale vysvětlil mi že byl mimo město a neměl se jak dostat do LA. Meg si ho všimla a objala ho. Stékali jí slzy po jeho mikině. Ale přišla sestřička a poprosila nás aby jsme odešli, že Meg musí odpočívat. Dal jsem jí pusu na tvář a řekl jsem jí že přijdu zítra.
Doufám, že se příběh líbil. Můžete dát "like" nebo comment. :)
ČTEŠ
On je fakt boží!!
AcakAsi bych se vám měla představit. Tak já jsem Megan a tenhle příběh bude... no nechte se překvapit :)
