Lonely Throne (Ereri/Riren)

6. Kapitola

Král si chlapce prohlédl a na chvíli se střetli pohledem. Levi odtrhl svůj pohled od těch smaragdů a pohlédl na Hange. Dal jí oční signál, který jasně říká, že by si s ní chtěl promluvit.

„Erene počkal bys tady na chvilku?" optala se bruneta s úsměvem. Hoch pouze přikývl v souhlas. Na to se král s Hange vydali stranou od všech hostů. Levi se zhluboka nadechl a vydechl.

„Hange," začal „neřekl jsem ti snad jasně, že si nepřeju mít žádnou osobní stráž?"

„Vybavuju si, že jsi něco takového zmínil, ale obávám se že sen, o kterém jsem se ti onehdy zmínila, nebyl pouhým snem." Podívala se do Leviho očí Hange s poněkud šíleným vzezřením a poté ukázala ukazováčkem na svůj spánek. Král od ní odvrátil pohled a zahleděl se na Erena. Po chvilce přemýšlení pohlédl zpět na Hange.

„Ty tvé sny mě jednou přivedou do hrobu," řekl. Hange se už nadechovala, aby mohla promluvit, avšak Levi byl rychlejší.

„Dobrá... ať je po tvém," rezignoval Levi. „Ale jestli něco provede nebo nebude hledět na osobní prostor, mé soukromí či se mi cokoliv nebude zdát tak padá." Hange se usmála a poté Leviho objala, ten se ovšem z jejího drtivého objetí snažil vymanit.

„Neboj se, myslím, že on problémy dělat nebude. A navíc je to bratr Mikasy, takže budeš v dobrých rukách." Levi odolal chuti praštit Hange po hlavě, načež se spolu vydali zpátky. Eren pozoroval, jak se k němu pomalu vrací. Jakmile k němu došli, Eren se uklonil a promluvit.

„Je mi neskutečnou ctí Vás konečně poznat a ještě větší že se mohu stát Vaší stráží. Tolik jsem toho o Vás slyšel."

„Potěšení je i na mé straně, doufám, že Vám Hange vše vysvětlila," řekl zdvořile, ale chladně Levi.

„Ano Výsosti," odpověděl králi Eren.

„Pak tedy není momentálně žádný důvod pokračovat v této konverzaci. Uvidíme se zítra." Eren zaujal postoj a sledoval krále, který nyní odcházel k trůnu. Posadil se na něj a sledoval, jak se lidé baví. Spatřil Hange, jak chytla Erena kolem ramen a táhla ho někam do davu.

„Ta čtyřoká slepice je opravdu pomatená, chudák kluk," zamumlal si pro sebe Levi.

Náhle periferním viděním zahlédl postavu, která se k němu přibližovala. Nemusel ani otáčet hlavu, aby zjistil kdo to je.

„Gratuluju ti, jsi teď králem." Poplácal Erwin černovláska po rameni. Levi nic neřekl. Neměl náladu se s ním bavit, vlastně ani nevěděl proč, ale neměl ho rád.

„Dobrá. Vidím, že nemáš náladu, tak já tě nebudu rušit..." Už se chtěl vydat ke stolu s občerstvením, ale otočil se a promluvil.

„Zaslechl jsem, že máš osobní stráž. Snad se nic neděje, nerad bych přišel i o synovce," řekl zcela vážně.

„Zkráceně, Hange měla sen a teď podle ní potřebuju hlídání," pověděl Levi otráveně. Erwin se zasmál a poté změnil téma.

„Měl by sis zajít zatančit s Petrou," řekl Erwin, ale znělo to více jako rozkaz. Levi na něj hleděl, jakoby nerozuměl jeho slovům.

„A to z jakého důvodu?" otázal se král. Erwin pouze pozvedl obočí a lehce pokynul hlavou k místu, kde se dívka právě nacházela. Levi nenápadně protočil očima a vydal se k světlovlasé dívce.

„Smím prosit?" Pohlédl na Petru s nataženou rukou. Petra se usmála a ruku přijala. 

Ruku v ruce došli doprostřed tanečního parketu a započali svůj tanec.

„Jste opravdu skvělý tanečník," řekla Petra tak, aby to mohl slyšet pouze Levi.

„Vy také nejste špatná," přiznal král. Petra se potichu zasmála a promluvila:

„Zřejmě jste neměl mnoho příležitostí hovořit s dámou." Levi uhnul pohledem.

„Víte, nikdy mě čas trávený s lidmi nijak nepřitahoval. Raději jsem ho trávil sám v královské zahradě nebo v knihovně. Navíc jsem měl spoustu práce se studiem, abych mohl stát tam, kde jsem." Petra zaujatě přikývla a poté se jen mlčky věnovali tanci.

Jakmile muzika přestala hrát, všichni přítomní tanečníci se uklonili. Petra a Levi se vydali ke stolu s všelijakým občerstvením.

„Zaujalo mne, jak jste zmínil onu zahradu, nemohl byste mi jí ukázat?" optala se dáma při pití vína.

„Jistě," odvětil zdvořile král a společně se vydali do zahrady.

Procházeli se tam spolu již nějakou dobu. Jako světlo jim sloužil měsíc, který osvětloval celou zahradu. Vedli mezi sebou řeč o svých zálibách a zájmech, ale povětšinou hovořila pouze Petra.

Poté co prošli značnou část zahrady, rozhodli se vrátit. Před vstupem do paláce Petra promluvila:

„Doufám, že budeme mít v budoucnu příležitost se opět setkat."

„Jsem si jist, že příležitostí bude spousta," řekl král. Společně vešli zpátky do sálu a tam se prozatím rozloučili. Levi se vydal na své původní místo, kde na něj čekal Erwin tentokrát s číší vína.

„Byli jste pryč poněkud dlouho," konstatoval blonďák.

„Procházeli jsme se zahradou," pověděl zkráceně král.

„Za svitu luny," zasmál se Erwin. „Nevěděl jsem, že jsi takový romantik." Levi, nyní otrávený Erwinovým prohlášením, se rozhodl najít Hange, aby nemusel trávit už ani vteřinu v přítomnosti jeho strýce.

Chvíli měl problém ji nalézt mezi ostatními lidmi, ale nakonec se mu to podařilo. Spatřil, jak o něčem zaujatě hovoří s Erenem na druhé straně sálu. Nechtěl, aby ho Hange do této konverzace zatáhla, ovšem bylo to lepší než zůstat s Erwinem, proto se rozešel směrem k nim.

„Vlastně máš pravdu Hange."

„Nechápu, že jsem na to nepřišla dříve!" zaslechl Levi kousek jejich rozhovoru.

„Levi! Hledala jsem tě!" zvolala Hange směrem ke králi, jakmile si ho všimla. Přicupitala k němu a chytla ho okolo ramen. Levi si nebyl jistý, jestli je její chování právě způsobeno vínem či jejím nadšením. 

„Proč jsi mě hledala?" optal se černovlásek.

„Ty si dnešek vůbec neužíváš! Pojď se napít!" Levi si uvědomil, že Hange měla, jako jediná, od střízlivosti pěkně daleko a tak se chtěl vytratit, ale Hange byla rychlejší. Popadla Leviho za ruku a už mu podávala pohár. Eren jen z povzdálí sledoval dojici naprosto opačných charakterů a raději se do toho nemotal.