29/01/2021
Nic nového. Je prázdno. Něco na tom prázdnu je ale krásného. Jakoby se najednou odemčely všechny možné dveře a jen čekaly, které z nich si vyberu. Kterými z nich budu pokračovat dál.
Není to ani jakoby se zastavil čas. Čas stále běží a já takový klid a prázdno můžu využít k odpočinku a k promýšlení mých dalších kroků.
Myslím že každý by se někdy takhle měl zastavit, uvědomit si možnosti, které máme a nabrat potřebnou sílu, která bude potřeba na cestu.
.
je ticho, všude panuje příjemný klid, který není ničím narušován. Nic se nehýbe... a na nás dopadá krásná únava.
.
Asi je možné že tímto čekáním mi jen utečou příležitosti, které jsem před tím pořádně nevyužila. Ale nijak zvlášť mě to netrápí protože tuším že stejně jak se objevili před tím, tak se objeví i v budoucnu.
Budoucnost si na mě počká a já jsem jí za to vděčná protože díky tomu se na ní mohu připravit. Musím však podotknout, že je krása i v tom když vkročíme do budoucnosti nepřipravení.
Občas ale neuškodí... se pozastavit a dopřát si odpočinek....
Dopřát si chvíli ticha
ČTEŠ
Ikarita...(deník mého postupu)
RandomJsem člověk , který se snaží zlepšit sám sebe aby byl lepší pro ostatní ale hlavně pro sebe. Od této 'knihy' nečekám nic. Tohle píšu protože doufám, že mě to nějak posune. Nejsem se sebou spokojená a cítím že se potřebuji změnit. Myslím ale že se ta...
