12.kapitola

32 1 0
                                    

Do konce prázdnin už byl naštěstí klid. Teď momentálně sedím opět ve vlaku a směr Bradavice. Ty prázdniny utekly strašně rychle až to nebylo možný hrobový ticho prolomil Ron "minulej rok se toho moc nestalo tak by mohlo letos ne?" zasmál se a my se museli zasmát taky. Vlak se zastavil a my jsme vyšli z kupé a následně z vagónu a šli jsme ke kočárům jenže to by nebyl George kdyby mi zas nepodkosil nohy. Jenže jsem si nevšimla že předemnou jde Malfoy takže jsem slítla na něj a oba dva jsme skončili na zemi, když jsme se oba dva zvedli tak jsem se na něj podívala omluvným pohledem a on taky což jsem se divila "George Weasley" podívala jsem se na něj naštvaným pohledem "Co já? Si zakopla o kamínek" zasmál se George "kamínek jménem tvoje noha" řekla jsem "Možná" smál se "možná určitě" dořekla jsem a došli jsme ke kočárům. Ve velké síni to bylo každej rok stejný, říkal tam něco o tom že tento rok si máme dávat pozor. Byl první den učení a rozvrh mi ale radost neudělal "půlku hodin co tu máme je se Zmijozelem" řekla jsem tak trochu naštvaně když jsem šla s Hermionou na snídani "tak naštěstí né celou" odpověděla mi Herm "ha v sedmým ročníku se to může krásně změnit" řekla jsem "no to máš pravdu" řekla Hermiona a my vešli do velké síně moc studentů tu ještě nebylo taky se jim nedivím vstávat takhle brzo po dvou měsících. Snídaně byla dobrá a pak jsme šli s Herm na dvouhodinovku OPMČ se Snapem, no moc jsme to nevyhráli ale pořád lepší než ta růžová žába došli jsme do třídy a sedli si vedle sebe za nedlouho se třída zaplnila a do třídy vlítl Snape "Rozsadim vás tak aby každý seděl s jinou kolejí takže Malfoy a Potterová, Potter a Crab......" a dal jsem neposlouchala no super budu sedět s tou bílou palicí. Neochotně jsem si k němu sedla a hned jsem cítila na sobě jeho pohled "Můžeš se laskavě přestat dívat na mě a dávat pozor" procenila jsem mezi zuby tak aby to Snape neslyšel "Věř mi že bych rád dával pozor ale u tebe to prostě nejde" pošeptal mi do ucha, potom si tam ještě něco mluvil ale já ho neposlouchala. Když konečně ty dvě hodiny utekly tak jsem vyšla co nejrychleji z učebny kde na mě čekal Harry s Hermionou a Ronem "tenhle rok nepřežiju" řekla jsem nahlas tak aby to slyšel i Malfoy který se na nás díval "každej den dvě hodiny s Malfoyem rok nepřežiju" dodala jsem "nedivím se ti" řekl Harry "ale to dáš ségra" dořekl "Hele co máme další za hodinu?" zeptala jsem se "Lektvary" odpověděl Harry "a s kým?" zeptala jsem se "s tvým velmi oblíbeným Malfoyem" řekla se smíchem Hermiona "Bože jen to ne" řekla jsem zoufale "jestli i na tady tý hodině budu sedět s ním říkám že to nepřežiju" řekla jsem a zrovna kolem nás prošel Malfoy "moc se na tebe těším" řekl s menším smíchem "Harry já to s ním nedám" řekla jsem "ale neboj dáš to" řekl mi a obejmul mě. Když jsme přišli do učebny tak ke mně musel hned přijít Malfoy "určitě se Fredovi nebude líbit když mu řeknu že jsi se objala s někým jiným" sourozenci maj od kdy zakázáno se obejmout? "zeptala jsem se ho a on se jen usklibl a odešel. Na lektvarech jsem naštěstí s Harrym, když jsme šli na oběd zastavil mě Fred" Kate? Můžu s tebou mluvit? " zeptal se" Ovšem co potřebuješ? " zeptala jsem se ho.
.
.
.
.
.
.
Co myslíte že ji chce Fred říct?

Nebelvírská PrinceznaKde žijí příběhy. Začni objevovat