EPILOG

1.4K 146 8
                                    

Tamtada dáá... myslím že jste ho takovýhle neočekávali ale mě osobně se tak líbí :)

-------------------------------------

Nebo ano?

Když se Harry vrátil do pokoje, rozechvělý a nejistý, zasažen citem, o němž se domníval, že v něm dávno odumřel, postavil se před zrcadlo. Z fotografie zastrčené za odřeným rámem se na něj dívala smutná tvář té, kterou celý život považoval za svou maminku. Díval se na její žalostí prostoupené oči a poprvé v životě ten smutek chápal.

To, co považoval za odmítání, byly ve skutečnosti jen útěky. Útěky před minulostí, která se však nedala zastavit. Ale mezi těmi útěky semtam problesklo krátké, čisté štěstí.

Trubačí troubí slavnostní znělku,
to si princ Jiří jede pro manželku…

Jeho princ si pro něj přijel také. Jednoho dne, nečekaně, uprostřed lesa, kdy se mu poprvé otevřeli oči. Možná budou muset s Louisem o svoji lásku bojovat, ale to vydrží. Teď už vydrží všechno. Louis si ho vybojoval. Navzdory všem.

Zabolela ho vzpomínka na Alexe.
Alex to už nějaký čas bere těžce. A nejen on. Až se to rozkřikne, najde se dost těch, kteří jim to budou mít za zlé, aniž by se snažili pochopit…
Lásku?

Copak se láska dá vůbec někdy pochopit? Vždyť je jako ten motýl, který poletuje z květu na květ a nemůže se rozhodnout, který si má vybrat. Tak dlouho, až se nakonec unaví a sedne na první květ, který se mu připlete do cesty.

Dveře za jeho zády se otevřely. Nemusel se dívat do zrcadla, aby viděl, kdo tam stojí.
Vešel dovnitř a zavřel za sebou. Jeho krásný, modrooký anděl, který ho tak dlouho neúnavně chránil, až sám propadl jeho kouzlu.

Harry se k němu otočil.

„Zachránil jsi mě,“ řekl. „Ale kdo zachrání tebe?“

„Přece ty,“ odpověděl vážně Louis a přitáhl si ho do náruče.

Harry si vzpomněl na Claire. Tu chránil její odstup a bláznivé líčení. Ale jinak zůstávala zoufale sama. Možná se zase vrhne do zachraňování někoho jiného. Zkoušela to už několikrát a zatím to vypadalo, že jí to jde docela dobře.
Harryho přeci zachránila. A Andreu nakonec taky. Doktoři jí oznámili, že nádor je nezhoubný a že je v pořádku. Zachránila i starou, nemocnou Calypso, která vděčně pobíhala v Andreině blízkosti, kamkoli se hnula.

Robin se samo sebou musel hned s Andree pohádat, protože mu Calypso rozkousala fungl nové boty, které nechal neprozřetelně za dveřmi.

A Louis? Toho začne zachraňovat Harry.

Hned teď.

Zachránila mi život a tím mi poskytla naději. Naději na dny, které přijdou, i ty, které minuly. Už vím, že mě měla ráda. Doufám, že i ona ví, jak moc jsem miloval já ji. Tu lásku, kterou jsem nikdy nepřestal cítit, teď schovávám ve svém srdci a čekám.
Jednou ji dám snad svým dětem.

                                                                --------------------------------------
                                                                       Láska je zvláštní věc
                                                                          každý ji chce mít
                                                                            zvážit a ocenit
                                                                        a koupit zlatou klec

                                                                   A tam se krčí přede všemi
                                                                               podivné cosi
                                                                          žebráci o ni prosí
                                                                   a bohatí se krmí nadějem
------------------------------------------------- ----------------------------------------

Tak tohle je absolutní konec :) ještě přidám zvlášť shrnutí HCYLM a tam bude i  poděkování :)) 
Děkuji že jste došli až sem!
Love youu

How can you like me? / l.s ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat