Tichý výkřik [Transformers Prime FF]

4.kapitola

Už jsou to tři dny, kdy jsme Whitey našli. Za tu dobu se neprobudila. Ratchet mi říkal, ať se o ní nebojím, prý je to záměrně, že tak dlouho spí. Chce ji ušetřit té bolesti, kterou by prožívala, kdyby byla vzhůru. Až ty rány nebudou tak bolestivé a budou jakž takž v pořádku, probudí se sama.

Jsem u ní vždy, jakmile je to jen možné. Za ty tři dny se změnila jen kosmeticky. Její lak je už zase jako dřív. Rány má skryté pod silnou vrstvou obvazů.

Právě teď stojím opřený v jednom rohu v hlavní místnosti. Autoboti měli mezi sebou jistou konverzaci, ale já je neposlouchal. Se svěšenou hlavou jsem přemýšlel nad svou sestrou. Poslední dobou nemyslím na nic jiného, než na ni. Stále jsem si to vyčítal, neměl jsem dovolit, aby se jí tohle stalo! Pět let neustálého týraní a ponižování by v podstatě žádný autobot nepřežil. 
Něco mou sestru muselo udržovat při životě...ale co?

,,Smokescreene? Jsi v pořádku?'' tenký hlas Sonji mě vylekal.

Prudce jsem se otočil a pohlédl na železnou plochu a spatřil Sonju jak se na mě dívá ustaraným pohled. Tenhle pohled jsem u ní nikdy neviděl, obvykle se nestarala o ostatní, spíše byla v ústraní.

Nastavil jsem ji ruku, aby mohla na ni vyskočit. S trochou nejistoty ve tváři to nakonec udělala. Hned na to si do moji ruky sedla.

,,Ne, nejsem, je to má vina, měl jsem svou sestru chránit. Ale místo toho jsem zklamal.'' pověděl jsem.

,,Ne Smoku.'' řekla jemně. ,,Nebyla to tvá vina, Whitelin tě chtěla jen ochránit. Co bys udělal ty na jejím místě?''

Na chvíli jsem se zamyslel. Měla pravdu, zřejmě bych na místě mé sestry udělal totéž. Whitey byla vždy strašně obětavá, vždycky mě to na ni udivovalo. Nebála se totiž smrti. Za to se bojí samoty...a já ji nechal samotnou pět let...V DECEPTICONSKÉM ZAJETÍ!

,,Sonja má pravdu. Nikdo za to nemohl, tohle by podle mě udělal každý sourozenec.'' přidal se k naší debatě Jack.

,,Většinou by to mělo být ale naopak. Bratr by se měl obětovat pro svou sestru.'' namítl jsem.

,,Nezáleží na tom, jestli jsi bratr, nebo sestra. Oba jste si rovni.'' řekl Raf

Zrovna, když jsem se chystal znova vypustit svou další větu, z kanceláře vystoupil agent Fowler. Opřel se o zábradlí a okamžitě spustil: ,,Prime! Naše satelity zachytily decepticonskou aktivitu! V San Franciscu, na ostrově Alcatraz!''

,,Ta věznice s nejděsivější historií? Můžu jít s vámi?'' typická Miko.

Ratchet po ní hodil pohled, který mluvil za vše: ''Ani se o to nepokoušej''. Miko zkřížila ruce a něco zabrblala. Tohle dělá pokaždé, když jí nedovolíme jít s námi.

Optimus ke mě přistoupil. ,,Smokescreene, nejlepší bude, když zůstaneš tady s Ratchetem. Kdyby se tvá sestra probudila, bude tě potřebovat.''

Za tohle jsem byl nesmírně rád. Ano, prošvihnu nakopávání decepticonských výfuků, ale má sestra je důležitější. Přikývl jsem. ,,Jistě, Optime.''

Ratchet spustil pozemní most a všichni jim prošli. Ilyra měla jít poslední, ale než jím stačila projít, zastavila se a otočila se mým směrem. S úsměvem přikývla mým směrem se slovy: ,,Běž za ní.''

Následně prošla mostem, který se nahned za ní zavřel.

Z pohledu Whitelin

Nemůžu otevřít optiky, ani se pohnout. Jediné, co můžu, je poslouchat ten otravný zvuk přístrojů kolem mě. Ale jsem při vědomí, to je hlavní.