Tichý výkřik [Transformers Prime FF]

9.kapitola

Raf a Ratchet pracují na počítačích, zatímco Jack hrál nějakou hru. Se zájmem jsem ho sledovala jak hraje. Abych však mohla vidět, musela jsem stát. Rukama se opírám o zábradlí a koleny o zeď pode mnou.

V tom do místnosti vešla jakási žena. Černé dlouhé vlasy, modré oči a v zeleném oblečení. Pochopila jsem, že to musí být Jackova máma - June Darby.

Došla ke gauči, kde Jack stál. ,,Dobrá muška, kovboji.''

,,Čau mami, co je?'' ptal se.

Než stačila odpovědět, přešel k nám agent Fowler. ,,Sestřičko Darbyová, co vás sem přivádí?''

,,Ty zdravotní pomůcky, které jste nám daroval a které... Jack pořád zapomíná na základně, nemocnice si toho velmi cení, agente Fowlere.''

,,Prosím, jsem William.'' naparoval se Fowler.

Ou, někdo se zamiloval..

Jack, ten měl taky jakési podezření.

,,A ty jsi kdo? Tebe jsem tu ještě neviděla.'' přešla June ke mě.

,,Jsem Whitelin, Smokescreenova mladší sestra.'' po kolikáté se to vlastně představuju? .

,,Smokescreen má sestru? Potom si musím s Primem vážně promluvit.'' zabručel Fowler.

Cože? Optimus, ani nikdo z týmu se před agentem Fowlerem o mě nezmínil? Au, tak tohle bolí...

,,Panstvo! Mám kus Predacona, je v muzeu.'' informoval nás Raf.

Všichni lidi se šli podívat jeho směrem. Všichni, kromě Sonji, která  se včera v noci pomocí teleportace vrátila domů. Její otec propadá drogám čím dál víc a je na tom zdravotně o hodně hůř. Svěřila se mi.

,,Představte si, že vědci ho našli v roce 1922. Je ukrytý ve skladišti.'' pokračoval Raf.

,,Ale všichni lovci jsou v terénu. Kromě Ilyry, která je teď bůh ví kde a Whitey, které dělá problém dlouhá chůze.'' namítl Jack kovboj.

,,(Povzdech) Nezvolil jsem si za automód záchranku pro nic za nic.'' promluvil Ratchet.

,,Možná nepotřebujeme bota.'' řekl Fowler.

 ,,A neměli bychom raději počkat na Optima?'', souhlasím s vámi, sestřičko Darby. Nevím, jestli bych chtěla s Fowlerem jít na misi. Je trochu divný.

,,Jen pro vaši informaci, sloužil jsem v armádě u rangerů a jako vládní agent třicet let, než jsem poprvé slyšel jméno Optimus Prime. Toto je pro mě jako...pochůzka. Vlastně, nechcete se přidat?'' Fowlere, i ty jeden!

June pochybovala. ,,No, to bych asi neměla...''

,,Tak to v žádném případě!'' křičel Jack. ,,Mami, nepustím tě někam, kde to smrdí cony, není to - ''

,,Bezpečné?'' přerušila ho jeho máma. ,,Můj syn mi tu bude vykládat, že je v naprostém pořádku, když si cestuje na Cybertron! Ale nechce pustit svou matku, aby šla na - ''

Fowler ji doplnil. ,,Pochůzku.''

,,Na pochůzku?!'' dala June ruce v bok.

,,Ne, já jen...že sestřičky nedělají pochůzky. A - '' ztratil se ve svých slovech Jack.

,,Jdeme agente Fowlere!'' rozkázala June Fowlerovi.

Oba byli rázem pryč.

Jack, Raf, dokonce i já jsme nad tím pokrčili rameny.

Z pohledu Ilyry

Je to už den, co jsem se nevrátila. Začínám uvažovat, jestli ten ''útěk'' před otcem byl dobrý nápad. Taky znáte ten pocit, že se vám po někom stýská, ale vlastně se vám nestýská? Nechybí mi otec, ale stejně mi něco schází. Nedokážu vyjádřit co.

Od včerejšího večera jsem se ukryla do opuštěné jeskyně, asi padesát km od Jasperu. Nevěřím, že by mě sem šli autoboti hledat, tady nikdy nebyli. Navíc, mě nedokážou zaměřit.
Možná, kdyby Wheeljack nebo nedej Primusovi, otec, letěli ve svých lodích v oblasti, kde se ukrývám, teoreticky by si mě mohli všimnout. 

To se snad nestane, můj lak je prakticky celý černý, až na pár tyrkysových výjimek. Zas ale moje optiky svítí ve tmě...

Musím pevně doufat, že mě nenajdou, potřebuji si srovnat myšlenky. Sama.

Z pohledu Whitelin

Slunce zapadlo a měsíc jasně zářil. Začínám si dělat starosti, Fowler a June se totiž ještě nevrátili. Co je mohlo tak zdržet? Tahle pochůzka trvá už od rána! 

Jack už začíná trochu panikařit. Pochoduje sem a tam už asi hodinu.

,,Co jim tak dlouho trvá?''

,,Arcee s Wheeljackem?'' zeptal se Raf, který se rozhodl dát si pauzu od počítačů a teď taky hraje hru.

,,Mámě a agentu Fowlerovi, (povzdech) možná šli na večeři.''

No to doufám, že ne...

,,To dospěláci dělají, když mají rande.'' informoval ho Raf.

,,To dospěláci dělají, když mají hlad.'' opravil ho Jack.

V tom mu zazvonil telefon. Hned ho zvedl, v naději, že to byla jeho máma.

,,Mami?''

,,Vedle jak ta jedle, Jacku!'' ozval se hlas, který rozhodně nepatřil June. ,,A doufám, že nemáte žízeň, protože vezu něco mnohem lepšího, než limču.''

,,(Povzdych) Promiň, teď nemám vůbec čas, Miko.'' takže Miko? Holka, která si plete limonádu s velitelovou lodí?

,,Počkej! Nezavěšuj. Byl u vás Wheeljack? Bulkhead má o něj starost.''

,,Wheeljack je v pohodě, vyjeli na misi s Arcee'', snažil se jí uklidnit Jack.

,,To už si Wheeljack našel nového parťáka? Ten necita!''

,,Cože? Ne! Je to jen jedna mise, nejsou parťáci!'' Jacku, klídek, dneska si už křičel dost, bolí mě z toho audioreceptory.

,,(Zasmání) Říkala jsem si, kdy toho ti vlci samotáři praští.''

Jack se zmateně podíval na svůj mobil. Také jsem nepochopila, co tím má Miko na mysli.
Beze slova zavěsil a mobil si dal zpátky do kapsy.

,,Jacku, klídek.'' smála jsem se.

,,Jak mám být klidnej! Má máma se ještě nevrátila! Co když ji unesli coni! Co když se jí něco stalo!''

Instinktivně jsem uskočila a zvedla ruce na znamení kapitulace.

Počkat? Já uskočila a nespadla jsem! Stojím bez opory a nemám pocit, že spadnu!

,,Ratchete! Podívej!''

Doktor se na mě podíval a nevěřil svým optikám. Viděl mě, jak si tancuju na jednom místě, žádné bolesti nepřicházeli. Jsem vyléčená!!! Kdyby mě Jack ''nevylekal'' svým náhlým vylítnutím, musela bych být ještě dneska napojená na přístroje v opravně.

,,To snad není možné.'' vydechl Ratchet.

Neodpověděla jsem, byla jsem příliš šťastná a vysmátá svému vyléčení. 

,,Raději se nepřetěžuj.'' napomenul mě.