8.kapitola

92 6 2
                                    


Z pohledu Whitelin

Byl tu další den ráno. Jak doktor slíbil, tak i učinil. Přišel sem na opravnu a nebyl sám. Za ním byla autobotka, kterou jsem přirovnala k Arcee, o které Smokey mluvil. Oproti mě byla Arcee o trochu menší, byla jsem o půlku hlavy vyšší. Smokey mi říkal, že je přátelská, ale dokáže snadno vyletět z plechů. 

Na tu si budu muset dávat bacha.

Oba mi podepřeli jednu paži a pomohli mi se posadit a následně postavit. Jakmile jsem měla chodidla na podlaze, zakolísala jsem. Kdyby mě pevně nedrželi, spadla bych.
Pomalinku se mnou začali chodit někam do chodby.

Konečně někde jinde než na opravně. Už mi to pípání přístrojů lezlo na obvody.

Samotnou mě to překvapilo, ale čím déle jsem ''chodila'', tím více jsem cítila, že už můžu chodit sama. Byl to ale jen pocit, nechci si dávat plané naděje. Není možné, abych po takové době během chvilky mohla chodit jako dřív.

Dopochodovali jsme do místnosti, která se zdála býti jako hlavní místnost. Bylo tu velké množství počítačů, zbraní a energonových kostek, nádherně srovnané v rohu místnosti.

,,Mohu se pokusit chodit sama? Jenom pár kroků!'' od Smokeyho vím, že Ratchet je trochu bručoun a že se někdy těžko přemlouvá.

Nejistě se podíval na mě, pak na Arcee, která přikývla, ať to zkusím. Nakonec pouze zabručel a poodstoupil ode mě.
Arcee mě ještě podepírala, ale i ona ustoupila, stále však byla v dostatečné blízkosti u mě, kdyby náhodou...

Teď stojím bez opory. Mé tělo ze začátku ztrácelo rovnováhu a zakláněla jsem se a předkláněla. Ale žádný pád mě nečekal. Srovnala jsem se a čekala, jestli mě nezasáhne další várka ztráty rovnováhy.

Když nic nepřicházelo, pokusila jsem se o chůzi. Arcee si uvědomila, že se chystám o chůzi, přešla ke mě trochu blíž, pro případ, kdyby něco.
První krok - v pořádku. Druhý - také. Třetí - mírné zakolísání. Čtvrtý - v pořádku. Pátý - pád.

Na pátém kroku se mi podlomilo koleno a já začala padat. Kdyby nebylo Arcee, už bych se válela na zemi. Pomohla mi trochu se srovnat a dala jednu z mých paží za její krk.

,,Pomalu. Ale zdá se, že ses výrazně zlepšila. Ještě pár dní a možná budeš zase chodit jako dřív.'' informoval mě Ratchet.

,,Mohu dneska zůstat tady? Nechci se vrátit zpátky do lůžka.'' opravdu, toho ležení bylo dost.

,,Můžeš si sednou na jednu z beden u stěny. Dokážeš se udržet v sedu?'' zeptal se Ratchet.

,,S oporou stěny dokážu sedět vzpřímeně.''

Doktor mi věnoval nedůvěřivý pohled, ale pak ukázal na jednu bednu, na kterou se dá sednout. Pro Arcee to byl jasný rozkaz, aby mi tam pomohla dojít.

Dopravila mě tam a já si sedla. Záda jsem si opřela o stěnu a vydechla.

,,Děkuji Arcee.''

,,Není zač. Jsi Smokescreenova sestra.'' usmála se.

,,Když mluvíme o Smokeym, kde je? A kde jsou ostatní?''

Ratchet se zastavil u počítačů, kde spustil: ,,Optimus, Smokescreen a Bumblebee šli prošetřit decepticonskou aktivitu do El Pasa a Ultra Magnus s wreckery šli za účelem té samé věci do Skotska.''

Nechybí ale náhodou někdo?

,,Smokey se ale zmiňoval ještě o velitelově dceři - Ilyře.''

,,Ilyra se včera odpoledne vytratila ze základny. Ještě se nevrátila a nemůžeme ji zaměřit.'' řekla Arcee smutně.

,,Proč by to dělala?''

Zdálo se, že ani jeden z nich neměl odvahu promluvit.

,,Nejspíš kvůli jejímu otci. Oni si totiž navzájem moc nenaslouchají.'' ozval se nový hlas.

Vzhlídla jsem na plošinu, kde stála dívka se stříbrnými vlasy. Za ní byl malý kluk s brýlemi a hnědými vlasy a ještě jeden vyšší kluk s černými vlasy. Vypadal z nich nejstarší.

,,Ahoj, já jsem Sonja.'' představila se dívka.

,,Já jsem Jack a tohle je Raf.'' ukázal černovlasý kluk na malého kluka s brýlemi.

,,Ahoj.'' zamával mi.

,,Zdravím. Já jsem Whitelin, ale můžete mi říkat Whitey. Je mi potěšením vás poznat.''

,,Je tu s námi ještě jedna holka - Miko, šla pro limonády, ale je pryč už podezřele dlouho.'' zauvažovala Sonja s rukou u brady.

,,A ještě agent Fowler a Jackova máma - June Darby.'' doplnila ji Arcee.

V tom z ničeho nic počítač zapípal. Raf se ihned otočil ke svému notebooku. ,,Mám tu žádost o pozemní most. Ze Skotska.''

Všichni jsme se podívali směrem, kde se objevil pozemní most. S pozemním mostem nemám moc kamarádský vztah, potvrdilo se mi to při mém první přesunu z Nemesis na ledovou pustinu.

Mostem projelo auto v bílo- červené- zelené barvy. 

,,Wheeljacku? Co se stalo? Kde jsou ostatní?'' vyptávala se Arcee, když šla vedle něj

Wheeljack se transformoval a šel kamsi směrem dopředu. 

,,Určitě se baví při trmácení domu v Ultra Magnusově lodi, jak jinak. Včetně Miko.'' ten hlas... tak to byl on, kdo se hádal s velitelem!

,,A to tvrdila, že jde jen pro limonády.'' pokrčil rameny Raf.

Wheeljack se podíval mým směrem. ,,Áaaaa, naše ospalkyně se už cítí lépe?''

Zasmála jsem se. Ospalkyně, takhle mi říkal Smokey, když jsem na Cybertronu zaspala na výcvik...

,,Ano. Já jsem Whitelin, ráda tě poznávám, Wheeljacku.'' podala jsem mu ruku.

,,Taky tě rád poznávám, holka.'' potřásli jsme si rukou.

Ratchet nás přerušil. ,,Zajistili jste Predaconí kost?''

,,Nooo, tenhle lov tak nějak nevyšel.''

Na plošinu vstoupil cizí muž, tmavá pleť s vážným výrazem. To musí být Fowler. ,,Zaměřili další místo, kde coni operují. U města Taos v Novém Mexiku. A jelikož se Primova jednotka nevrátila...''

,,Rafe, nastav most podle Fowlera. Ty pojedeš se mnou.'' ukázala Arcee na Wheeljacka.

Ten hned protestoval. ,,Hele, dneska už mám dost.''

,,Pokud mě tam chceš nechat jet samotnou...'' prošla kolem něj směrem k mostu.

,,Tak to mám fakt nejradši.'' zamračil se Wheeljack.

,,Wheeljacku, vážně chceš, abych kvůli tomu musel opustit základnu a vydal se do bojové zóny?'' ptal se naštvaně doktor.

Wheeljack se zamračil ještě víc a otočil se směrem k Arcee. ,,(Zabručení) No jo, ale pokud ti to ještě nedošlo - '' více jsem toho slyšet nemohla, protože prošli mostem, který se za nimi hned zavřel.

No, jak se zdá, Wheeljack je samotář. Já kdybych byla samotářka, nevydržela bych ani jeden den. 

Tichý výkřik [Transformers Prime FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat