Disappointment (Cameron Dallas Fan Fiction CZ)

5. Nový Domov/Los Angeles

A/N: Když mluví Macy tak je to tučně napsaný a když Cameron tak normálně :)

Šla jsem si zpátky sednout na své místo. Přesně včas, protože letušky začaly mluvit o těch bezpečnostních zásadách atd.. Letěla jsem už tolikrát letadlem, takže ty pravidla znám skoro nazpaměť. Cítila jsem Cameronův pohled na sobě. "Co je?"zeptala jsem se váhavě."Já jenom, jestli ti už je líp. A taky se chci omluvit, že jsem se vyptával na něco co jsem neměl." "Omluva přijata. Taky se omlouvám, neměla jsem na tebe tak vyjet, uhm je to citlivé téma. " "V pohodě a upřímnou soustrast. Co kdybychom začali od znova?" "Okay. Jsem Macy." "Jsem Cameron. Moc mě těší, Macy,"podal mi ruku. Usmála jsem se nad jeho gestem. "Taky mě těší,"stiskla jsem mu ruku. "Letíš do L.A. na výlet nebo..?" "Letím za tetou natrvalo. Je to jediná příbuzn ná,která mě dokáže snést. Však víš,složité vztahy v rodině." "Jo,jasně." "A co ty?" "Já letím zpátky domů. Teda tam,kde žiju s nejlepším kamarádem. V New Yorku jsem byl jen na návštěvě za mámou a setrou." (A/N: Nejsem si jistá jestli tam jeho rodina bydlí :D)

"Jo aha. Ty žiješ jenom se svým nejlepším kamarádem? Bez dospělého?" "No. Je to strašná legrace. A ten pocit svobody je na tom úplně nejlepší." "To musí být super. Živíš se něčím nebo tě podporují rodiče?" "Nechci se nějak vychloubat, ale jsem docela slavný Viner a někdy dávám i videa na YouTube,"usmíval se od ucha k uchu. "Fakt? Jak to, že jsem o tobě nikdy neslyšela?" "Tak to nevím." "No možná to bude i tím, že ty aplikace moc nesleduju." "Půjč mi tvůj mobil." "Na co?" "Chci ti něco ukázat." "Tak dobře, ale žádný porno ve kterým hraješ mi ukazovat doufám nebudeš!" Cameron se začal strašně smát. "Na co ty nemyslíš." "Já jenom, třeba si se právě tím proslavil kdo ví,"mrkla jsem na něho. "Já na rozdíl od tebe nejsem takový prase," vyplázl na mě jazyk. Koukla jsem se mu přes rameno, co mi s tím mobilem prováděl."Co mi to tam instaluješ?" zeptala jsem se ho zvědavě. "Tu aplikaci Vine."

Po hodině:

Cameron mi ukázal ty jeho slavný Viny a měl pravdu. Sedm milionů lidí ho tam sleduje. A taky vím proč. Je fakt vtipný a spontánní. "Jsem trochu unavená,tak se asi trochu prospím." "Okay. Já zatím zkouknu nějaký filmy,"odpověděl mi Cameron s úsměvem.

Po třech hodinách:

"Macy,vstávej,"pošeptal mi do ucha Cameron. "Co? Cože?"ihned jsem se probudila ze svého spánku. "Tak trochu jsi na mě usnula,"pousmál se Cameron. "Panebože,moc se omlouvám. Já jsem vůbec netušila,že jsem na tobě ležela." "V pohodě. Akorát jsi trochu slintala no. Ze začátku jsem si toho ani nevšiml, ale pak mi na rameni začalo něco kapat, podíval jsem se na tebe a ty celá uslintaná." Podívala jsem se na sebe v zrcátku,které jsem vždycky nosila v kabelce. Uslyšela jsem Cameronův smích vedle sebe. "Dělal jsem si legraci prosim tě, vypadáš krásně." Začala jsem se trochu červenat. Je to takový zlozvyk, ktery nedokažu ovládat. "Aww,tady se někdo červená." Odvrátila jsem od něho pohled. Vstala jsem a chtěla jsem si sundat své zavazadlo, když mě Cameron zastavil. "Já ti ho sundám." Natáhl se pro něj a podal mi ho. "Děkuju." "V pohodě." Podívala jsem se, jestli jsem tam něco nezapomněla. Nic,vyšla jsem teda směrem východ. Cameron hned za mnou. Prošla jsem všemi těmi kontrolami. A už konečně vycházím k místu,kde už na mě čeká teta. Počkat,je to ona? Pak si všimnu,že má ceduli s mým jménem,takže ano. Šla jsem rychlým krokem k ní. Vůbec jsem nevnímala své okolí. "Teto!"nevydržela jsem to a rozběhla se k ní. Strašně se změnila, k hezčímu samozřejmě. Málem jsem ji nepoznala,nebýt té cedule. Teďka mi strašně připomíná mámu. "Zlatíčko,ty si tak vyrostla." "Teto,strašně si mi chyběla." "Ty mě taky. Jsi celá podobná svým rodičů. Moc krásná holka." Já se na ní usmála. Slyšela jsem odněkud hlasitý smích. Ohlédla jsem se a měla jsem pravdu. Byla tam celá parta kluků a uprostřed nich stál Cameron,který se usmíval od ucha k uchu. Hádám,že to jsou jeho kamarádi,se kterýma se dlouho neviděl. Chtěla jsem už odvrátit pohled,když se na mě podíval Cameron. Oba jsme se jenom na sebe usmáli. "Ty,ty kluky znáš?"zeptala se mě se zájmem teta. "Jenom toho hnědovlasýho uprostřed. Seděl se mnou v letadle." "Nějaká známost?" "Nene,na randění nemám teď vůbec náladu." "Dobře,jenom se ptám. Nebyl by,ale špatnej,"řekla teta pobaveně. "Teto! Na co ty nemyslíš,"začala jsem se jí smát. "No co. Konstatuji fakta. Pojď,venku mám auto." Už jsem stála u tetinýho auta,když mě doběhl Cameron. "Než mi odjedeš. Mohl bych tě poprosit o tvé číslo?" "Já jen tak cizím klukům čísla nedávám. Musíš si ho zasloužit,"mrkla jsem na něho a nasedla do auta.