Disappointment (Cameron Dallas Fan Fiction CZ)

4.V Letadle

Na letišti v NY:

Všechno proběhlo v pořádku. Teďka jenom čekám na to,kdy budu moct do letadla. Teta mi právě volala jestli jsem v pohodě. Zalhala jsem jí. Řekla jsem,že jsem v pořádku,ale cítím přesný opak..Bojím se,že se stane to samý. Vím,že je to šance jedna ku milionu,ale stejně. Nikdy se tohohle pocitu asi nezbavím. Taková úzkost,myšlenky se mi pořád dokola honí hlavou..Ne ty pozitivní. Co když se stane tohle? A co když se stane něco jíného?! Ne,na to musím přestat myslet. Macy,uklidni se zlato. Ty to zvládneš,vzchop se a nemysli pořád na to negativní! Tohle by mi řekla máma,kdyby tady se mnou byla. Jak moc mi chybí."Let BQ185 z New Yorku do Los Angeles je připraven k odletu. Prosíme cestující,aby se odebrali do letadla." Tak a je to tady. Macy vzchop se. Tohle zvládneš! Nádech,výdech,nádech a výdech. Pomalým krokem jsem došla k přepážce,kde jsem měla dát letenku,aby odtrhli ten delší kus. (A/N: Můj způsob vysvětlování :D)

V letadle:

Už jsem konečně v letadle. Sedím u okna, za což jsem ráda. Po chvilce si k mému místu někdo stoupnul, aby se ujistil zda to je jeho místo.  Nevypadal zase, tak špatně. Vysokej, hnědý vlasy, hnědý oči, hezká postava.  Docela sexy. Macy, panebože co si to myslíš?! Ho ani neznáš! Ani nevíš jestli si k tobě sedne! A sednul. Nejdřív si, ale dal jeho zavazadla nahoru. Měl asi trochu kratší triko, protože mu byla vidět značka boxerek. Typický Calvin Klein boxerky. Sedl si a pousmál se na mě. Já jsem sklopila pohled a taky se pousmála. "Jsem Cameron a jak se jmenuješ ty krásko?" "Uhm,Macy." "Řekla jsi Macy?" Já jsem jenom přikývla. Macy no tak,nebuď tak nervozní. Hezkej kluk se tě ptá na jméno a ty ztěží odpovíš! Get your sh*t together girl! :)

"Letíš poprvé letadlem?" zeptal se Cameron zdvořile. "Ne." "Tak z čeho jsi tak nervózní, smím se zeptat?" "Mí rodiče zemřeli při pádu letadla stačí?!"odsekla jsem a vstala. Zavřela jsem dveře od záchoda a sjela dolů na zem. Ten záchod bohatě stačil na to,abych si sedla na zem. Začala jsem zase brečet. Nechci na to myslet,ale když jsem tady,v tom co zabilo mé rodiče,v tom co mi zničilo život není jiná možnost. A ještě ta otázka. Nechtěla jsem na něho být nepříjemná,jenom jsem to řekla dřív než jsem si to stačila uvědomit. Teďka si o mně bude myslet bůh ví co..Z myšlenek mě vyrušilo zaklepání. "Slečno jste v pořádku? Jste tam docela dlouho." "Ano,minutku." Zvedla jsem se a podívala do zrcadla. Jsem tady ani ne pět minut a už je ze mě trsoka. Rozmazaná řasenka po celých tvářích. Měla bych si koupit voděodolnou řasenku pokud takhle budu pořád bulet! Rychle jsem si smyla ty čmouhy na obličeji,podívala se do zrcadla a konečně jsem poznala tu pravou Macy. Tak teďka se tam vrátíš a budeš už v pohodě,ano? Není se čeho bát! A navíc vedle tebe sedí jeden velmi atraktivní kluk,který chtěl být jenom milý a ty si ho hnusně odpálkovala...

A/N
Nová část! :) konečně se tam objevil Cameron Dallas.. moc se omlouvám, že mi to tak trvalo a že to je takový kratší, to víte škola no.. Budu přidávat pravidelně nebojte ;) co si o tom zatím myslíte? :)