Když dorazili posléze domů, přesněji ke staršímu z nich, nemuseli si dělat žádné starosti s vařením večeře - Bang Chan se její přípravou zabýval téměř celý včerejší den; od rána hledal na internetu celkem tři recepty: na jednoduchý předkrm, výborný hlavní chod a lahodný dezert jako sladkou tečku celého večera. Rozhodl se celou večeři udělat ze tří chodů, aby na ní blonďatý chlapec ještě dlouho a s chutí vzpomínal. Netušil však, že už ji nebude moci podávat na stůl; pravou ruku měl v ortéze a levou rukou, kterou měl odjakživa vždycky spíše nešikovnou než šikovnou, toho moc nezmohl. Kdo by taky předpokládal, že ho pár hodin před plánovaným večerem někdo strčí na zem a on si nešťastnou náhodou vykloubí rameno? On rozhodně ne.
,,Moc ti děkuji, že mi se vším takhle pomáháš. Udělal bych to sám, ale to by asi nedopadlo dobře,“ s upřímnou vděčností děkoval Chan Felixovi, když se mu blondýn nabídl s přípravou stolu. Díky jeho pomoci bylo vše hned rychlejší a Chan se mezitím mohl věnovat hlídání rýže ve vařiči, která měla být již za pár minut hotová. Samozřejmě by byl spokojenější, kdyby blonďáček celou dobu seděl a třeba se v klidu díval na nějaký vánoční film běžící v televizi, ale na druhou stranu byl rád i za to, že mu je ochotný pomoci, protože sám by to pravděpodobně nezvládl připravit a večeře by se pak o dost zpozdila.
,,Neděkuj, dělám to moc rád a ty se nesmíš hlavně příliš namáhat,“ pohrozil mu příborovým nožem, než se ho rozhodl položit vedle talíře na pečlivě poskládaný papírový ubrousek. ,,a na co se vlastně mám těšit?“ zazubil se směrem k Chanovi a očima neustále utíkal k připravenému jídlu, které se právě ohřívalo.
,,Nejdříve polévka; udělal jsem kuřecí vývar podle mojí babičky, poté bude kung pao s rýží a jako dezert jsem si připravil takový pokus o domácí jahodovou zmrzlinu. Nevím, co z toho je nejlepší, ale doufám, že se to bude moct jíst,“ trochu se zasmál a v mysli zahnal vzpomínku na to, jak si při včerejším vařením málem uřízl všechny prsty na rukou. Nebyl přímo vynikajícím kuchařem, ale také se nepovažoval za špatného; všechny základy se naučil už jako malý školaček, když jeho rodiče byli neustále pryč a on si musel doma vařit sám. ,,a taky doufám, že máš hlad,“ dodal rychle a ze skříňky vydal dva bílé porcelánové talíře s modrou glazurou. Chystal se naběračkou nabrat polévku, ale ta mu z prstů vyklouzla ve chvíli, kdy se postiženou rukou dotkl horkého hrnce. Bolestí zasyčel, což upoutalo blondýnovu pozornost; ten se k němu se starostí v obličeji přihnal, pustil z kohoutku studenou vodu a přiměl Chana, aby si v ní popálenou dlaň ochladil.
,,Já to všechno udělám, Channie. Tady - běž si s tím ručníkem sednout ke stolu a já nám tu polévku nandám,“ namočenou utěrku mu obvázal kolem celé ruky - nezapomněl udělal pevný uzlík, aby hadru po cestě ke stolu někde nevytratil - a přesunul se ke sporáku nabíraje novou naběračkou ještě stále teplou polévku do obou hlubokých talířů. Opatrně je přenesl na prostřený stůl; nejdříve položil plný talíř kuřecího vývaru před majitele bytu a poté před sebe. Ke stolu se posadil, na tmavovláska se natěšeně usmál a s hladovým žaludkem uchopil mezi prsty polévkovou lžíci. ,,Moc ti děkuji za jídlo. Úžasně voní! Dobrou chuť,“ nahnul se přes stůl a políbil svého přítele na levé líčko.
Tímto roztomilým gestem vykouzlil Bang Chanovi bláhový úsměv na tváři; nehledě na to, že díky tomu se všechny nadávky na jeho osobnost z hlavy okamžitě vytratily. ,,To já děkuju, Lixi. Hodně jsi mi pomohl,“ zavrtěl lehce hlavou a taktéž si nabral trochu polévky na lžíci. ,,Dobrou chuť,"
-
Oba mladíci měli po výborné večeři - dezert si ale nechali na později, neb by se do jejich žaludků už nevešel - a nyní se na pohodlné sedačce s několika polštáři objímali, přičemž sledovali naladěný vánoční pořad s vtipnými zvířecími scénkami, které si užívali zimní radovánky ve sněhu. Byl vybrán Felixem, jelikož je opravdu velikým milovníkem zvířat; nejoblíbenější však byly koaly z jeho bývalého bydliště. Shodou okolností (protože Chan pocházel také z Austrálie) měl starší chlapec v oblibě zase klokany. Vlastně i jako jeden velký klokan vypadal a Felix byl zase malou roztomilou koalou, která se schovávala v klokanově teplém objetí. Sem tam bez pochyb nechyběly ukradené polibky, ať už měly být na tvář, na čelo nebo rovnou na rty, vždy se těmhle maličkostem museli stydlivě zasmát.
ČTEŠ
Christmas Gift [ChanLix;SKZ] ✓
FanfictionLee Felix, dvacetiletý kluk žijící sám ve svém bytě, zatouží po životní lásce a kdy je lepší čas na plnění svého přání, když ne o Vánocích? ❤️ Bang Chan x Lee Felix ❤️ !Short story! !BoyxBoy! !FanFiction! Started: 20.12.2020 Finished: Enjoy~