Za hranice - pokrevní pouto (Marvel FF)

#12 Zármutek a naděje

Po tom všem jsme se sešli já, Roggers, Tony a Fury na můstku, u toho stolu, kde jsme byli, když jsme přivedli Lokiho. 

,,Tohle měl agent Coulson v saku, škoda že jste mu je nestihl podepsat.'' Řekl Fury a pohodil na stůl několik zakrvácených kartiček s kapitánem amerikou. Roggers jednu vzal do ruky a prohlížel si ji. ,,O všechno jsme přišli. O komunikaci, zaměření tý krychle, o Bannera, Thora. Nemáme nic. Jako bych přišel o svý druhý oko. Možná za to můžu sám.'' Řekl Fury. Nikdo jiný v tu chvíli nemluvil. Neměli jsme co říct. Nebyl sám, kdo za to mohl.

,,Ano,'' pokračoval po chvilce odmlčení. ,,Chtěli jsme ten Tesseract využít na výrobu zbraní, ale to nikdy nebylo moje hlavní eso, protože jsem měl ještě riskantnější plán.'' Vysvětloval. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. ,,Byl to plán, Stark o něm ví, zvaný Program Avengers. Jeho cílem bylo dát dohromady skupinu výjimečných lidí, a zkusit z nich udělat něco víc. Zkusit, jestli by se dokázali semknout a pomoct nám vyhrát bitvy, na které sami nemáme.'' Fury se potom podíval na Starka. ,,Když Coulson umíral, stále tomu plánu věřil. Ano věřil na hrdiny.'' Řekl a Stark se postavil a odešel. Fury se za ním jen ohlédl. ,,No.... měl staromódní představy.'' 

Po chvíli odešel i Roggers. Zůstala jsem na můstku a chvíli si pohrávala s malým plamínkem. ,,Proč jste mě poslal tehdy na Asgard?'' Zeptala jsem se zničehonic Furyho. ,,Neměli jsme prostředky tě něco naučit a oni to dokázali.'' Odpověděl. ,,Jenže jsem se vrátila dřív, než to bylo plánované a účel to nesplnilo. Alespoň ne na 100%.'' Řekla jsem. ,,Potom jste začali vyrábět ty zbraně. Zklamala jsem, že?'' ,,Tak to není Daisy.'' ,,Ve skutečnosti jste si uvědomil, že i když takových nebezpečných lidí jak jsem já může být na světě hodně, nejsou to zbraně, které můžete ovládat. Vy jste byl připravený na selhání.'' Vysvětlovala jsem mu svojí domněnku. ,,Ano. A i tak jsme toho tolik ztratili.'' Řekl. Tohle je k ničemu. Zvedla jsem se a šla do vězeňské sekce. Tony s Roggersem už tam byli.

,,Pojď, už víme, co Loki chce.'' Řekl Tony. ,,Takže vám to už došlo?'' Řekla jsem přidrzle a do toho jsem se pousmála. ,,Nebuď drzá, Simonová, nesluší ti to. Jsi mi nepříjemná, děti do boje nepatří.'' Řekl mi za pochodu Roggers. ,,Vidíte, vy dva, alespoň tohle máte společný.'' ,,Má recht.'' Řekl s úšklebkem Tony. ,,A kapitáne,'' zastavila jsem ho. ,,nelíbí se mi, když mi vykáte, i Fury mi říká Daisy, bylo by fajn, kdyby jste to zkusil taky. Prosím.'' Řekla jsem a následovala Tonyho do  nějakého hangáru, který sloužil jako sklad. ,,Je čas se hodit do gala.'' Řekl Tony a vzal si celé brnění a začal ho opravovat.

Já si na svoje nové oblečení z S.H.I.E.L.D.u nasadila neprůstřelnou vestu. Vyzbrojit se přišla i Nataša s.... tím lučištníkem? Nebyl to náhodou nepřítel? Něco se změnilo. Už neměl ty zářivě modré oči. To určitě způsobilo Lokiho magické žezlo. To žezlo dokázalo lidem pomotat hlavu. A já to vím až teď? Už chápu, proč mě ten muž nezastřelil tím lukem. Ovládal ho Loki. Nad myšlenkou, že by mě Loki nechal ušetřit, jsem se pousmála. Každopádně nás Nat seznámila. Byl to Clint Barton neboli Hawkeye, agent S.H.I.E.L.D.u jako ona. Nataša mi podala malou pistol. ,,Kdyby náhodou.'' Řekla. Pistol jsem si připnula k boku. Měla jsem zrovna v hlavě něco lepšího. Otevřela jsem kufr s mými věcmi a tam byl můj nádherný Asgardský meč a chrániče na zápěstí. ,,Super.'' Řekla jsem si pro sebe a usmála se. Pochvu i s mečem jsem si připnula na záda a nasadila chrániče. Když jsem se znovu míjela s Nat, tak se na mě divně podívala a přenastavila mi celý můj oblek. Prý mám špatně vestu, a tohle patří pod tamto a tak dál. Když už mě konečně přestala upravovat, mohli jsme vyrazit.

Šli jsme s kapitánem, Nat a Bartonem do quinjetu. ,,Sem je nepovolaným vstup zakázán.'' Řekl muž co ho opravoval. ,,Hochu, ustup.'' Řekl jen kapitán a my mohli odletět. 
Příští stanice: Stark Tower!