Za hranice - pokrevní pouto (Marvel FF)

#11 Chaos

Po tom, co jsem uslyšela z vysílačky Furyho hlas, se mi ulevilo. Snažila jsem se všemožně navigovat, kudy jsem šla naposledy před výbuchem a po chvíli si pro mě přišlo pár ozbrojených agentů S.H.I.E.L.D.u. Než mě odvedli na můstek, obdržela jsem oblečení - samozřejmě s logem S.H.I.E.L.D.u. - jelikož to staré mi trošičku ohořelo. 

V naprosté rychlosti jsem se převlékla, bylo divné se uprostřed takového shonu a napadení S.H.I.E.L.D.u oblékat, ale rozhodně bych nechtěla chodit po lodi polonahá. Konečně jsem se dostala do části, kde už jsem to znala a pokračovala jsem na můstek za Furym. 

Fury se otočil a k mému velkému údivu se usmál. ,,Mysleli jsme, že je po tobě.'' Řekl. ,,Ten výbuch jsem přežila.'' ,,To vidím. Teď zůstaň tady.'' Kývla jsem na souhlas. ,,Musíme evakuovat spodní hangár.'' Pokračoval Fury. Agentka Hillová jen kývla a šla. Najednou uskočila a zvolala: ,,Granát!'' Ozvala se obrovská rána a já se instinktivně skrčila. Fury vytáhl pistoli a sejmul dva z přicházejících nepřátel, Hillová sestřelila třetího. Fury se na mě podíval a hodil mi pistoli. Zděšeně jsem se podívala a přemýšlela, co s tím mám dělat. Do řídící místnosti vcházelo víc a víc nepřátel, tak jsem dělala, co jsem mohla. Ve skutečnosti jsem se jen krčila za schůdky a střílela jen, když jsem si byla stoprocentně jistá svým mířením.

Tak jsme tam stříleli agenty co se nějakým způsobem dostali na loď a nefungoval nám jeden motor. ,,Pane, Hulk tu loď roztrhá na kusy.'' Zvolala Hillová. Takže ještě ke všemu nám běhal po lodi Hulk. ,,Nějak ho zabavte.'' Navrhl Fury. Hillová rozdala rozkazy a střílela dál.

,,Tudy nemůžou projít, tak co tu k sakru-'' Nestihl dopovědět Fury. Přerušila ho exploze. Zvláštní, tu explozi udělal šíp. Podívala jsem se, odkud letěl. Ukázala jsem Furymu směrem na malé okénko, kde stál ten muž s lukem. Fury po něm začal střílet. Mám dojem, že netrefil. Zato ten lučištník vystřelil a trefil se tam, kam nejspíš chtěl. Jeho magické, anebo spíše velmi technicky vyspělé šípy, se nabouchly do systému a vyřadily kompletně celé zařízení. Takže.... Lokimu se odemkla cela. A co hůř, vyřadilo nám to další motor, takže jsme šli dolů. 

Zachytila jsem se o zábradlí, protože to docela cuklo. Přes obrovské čelní sklo jsem viděla, jakou rychlostí to vlastně padáme. ,,To Barton, vyřadil naše systémy, míří do vězeňské sekce. Slyší mě někdo?'' Řekl do vysílačky Fury. Ozvala se mu Nataša a úkol přijala. ,,Starku, ztrácíme výšku.'' ,,Jo, všiml jsem si.'' Odpověděl Stark. Fury mi naznačil, ať jdu s ním k Lokiho cele. Cestou střelil pár nepřátel a já za ním jen šla jako štěně. Než jsme došli do vězeňské sekce, dostali jsme zprávu, že Stark opravil ten motor, takže jsme už neklesali. 

Dorazili jsme k Lokiho cele, jenže problém byl takový, že tam nebyl ani Loki, ani cela. A vedle seděl na zemi vážně zraněný Coulson. ,,Agente Coulsone!'' Všimla jsem si ho první. Fury k němu přišel, sundal mu z klína zbraň a snažil se ho ještě udržet naživu. ,,Promiňte, šéfe, ten bůh upláchl.'' Řekl Coulson. ,,Nevzdávejte to, dívejte se na mě!'' Snažil se Fury. ,,Ne, už jsem na odchodu.'' ,,Zamítá se!'' To ne, nesmí umřít. Cítila jsem smutek. I když jsem Coulsona tak dobře neznala, byl to fajn chlap. Potom Coulson řekl svoje poslední slova. ,,To je dobrý, šéfe. nikdy by nebyli tým,'' podíval se na mě ,,kdyby neměli co pomstít.'' Fury si poraženě povzdychl, než udělal místo přicházejícím doktorům. 

,,Agent Coulson to dostal.'' Oznámil do vysílačky Fury. ,,Zdravotníci už jsou na cestě k vám.'' Zaznělo. ,,Už tu jsou....Je mrtvý.'' Cítila jsem na sobě Furyho pohled. Já však pozorovala, jak odnáší Coulsonovo bezvládné tělo pryč. Potom jsem se podívala na místo, kde ještě před nějakou chvíli byla cela a v ní Loki. Začala jsem pochybovat, že by se ještě někdy zlepšil.