Skončila škola a já šla na svou kolej abych si udělala úkoly. "Nezapomeň po západu slunce astronomická věž." Řekl George a šel za Fredem ,,Nezapomenu neboj." Usmála jsem se a šla na svou kolej. Na před dveřmi jsem potkala Lucku s Dracem jak si povídají. Draco si mě všiml a mávnul na mě. Lucka se otočila a začala mávat jak smyslu zbavená. Já se začala smát jak kretén. "Čaau, jak je?" Zeptala jsem se jich s kreténským smíchem." No my se měli dobře a co ty? První den ve škole. Jaké to bylo?" Začali se vyptávat když jsem k nim přišla. Začala jsem jim vyprvávět ty zajímavé hodiny." Jo a ještě něco jdu s Fredem a Georgem po západu slunce na astronomickou věž akorát nevím kde to je." Podívali se na sebe a začali se smát." Proč se smějete?" Natočila jsem na ně nechápavě hlavu." Astronomku poznáš. Je sakra velká." Podívala jsem se na ně tím výrazem jako: " to vážně? " Oni se zase začali smát." Velmi vtipné a teď mě prosím pusťte potřebuju dělat úkol z lektvarů." Ja vím, že jsme si měli jenom přečíst pár stran jo. Ale chtěla jsem se nějak vymluvit a mít chvíli klid. Došla jsem na svůj pokoj, nikdo tu naštěstí nebyl. Tak jsem si jen tak lehla na postel." Auu, ty jedna svi-" NENE tu ťa zastavím. Lehla jsem si na knížku." Tebe jsem ale nenesla se sebou. Takže tu někdo musel být a položit mi jí na postel. Joo ty ještě nevíš jakou, že? Je to TA knížka, kterou jsem si půjčila z knihovny na Àzgardu. Nechala jsem ji ale na posteli když jsme utíkali pryč z paláce. ( ano opravdu tu teď hrotím jednu blbou knihu :D) Vzala jsem si ji do ruky. Byla úplně stejná jako tu co mi dali když jsem sem přišla. Ale jak se tato kniha vzala na Àzgardu? Sama nevím hele. Nechala jsem knížku knížkou a začala se učit. Učila jsem se asi tak půl hodiny, pak mě to přestalo bavit, tak jsem si jen lehla na postel a čuměla na dřevěný strop. Za chvíli jsem slyšela jak jde Lucka s Dracem po schodech." Jaaaaaaj, a to jsem jim řekla, že se musím učit a doufám, že jsem jim JASNĚ dala najevo, že je tu nechcu." Řekla jsem potichu. Po chvilce jsem je přestala slyšet to jejich povídaní. Asi odešli. Doufám. Takže jsem pokračovala ve svém zajímavém civění do stropu. Premýšlela jsem nad tím. Proč se tu jen tak z ničeho nic Loki objevil. Mé záživné přemýšlení ale přerušila Lucka." Už se stmívá. Nechtěla si jít na astronomku? Ja ti ukážu kudy, aby si nám tu ještě nezabloudila." Řekla a já vstala z postele. Zapomněla jsem si bundu. (Lol určitě naschvál, aby ji potom tu bundu mohl někdo dát, že) Zase. Ty. SCHODY. Říkala jsem si v hlavě. Nešli jsme moc dlouho nato, že my jsme ve sklepení a atronomická věž je někde někde. Vyšli jsme asi půlku a já už chcípala. ALE nezakopla jsem nikde, zatím :D." Taak a tady to je pár schodů a seš na tom nejvyšší věži Bradavic. ( for real nvm jestli je astronomická věž nejvyšší jo. NO HATE PLS. I know I am so fu-nič dumb lol) Vyšla jsem nahoru. Ty schody mě opravdu jednou zabijou. Řekla jsem si v hlavě. Rozhlédla jsem se a nikdo tam nebyl přišla jsem blíž k.... no budeme tomu říkat balkón jo. Rozhlédla jsem po okolí." Je to tu hezké, že?" Ozval se za mou hlas a já se lekla tak moc, že jsem zapištěla jako malé děcko. Otočila jsem se a za mnou stál George." Víš jak jsem se lekla?" Pokoušela jsem se uklidnit, protože můj hlas byl tak rozechvělý." No tak podle toho jak si vykřikla tak asi vím jak ses musela leknout." Usmíval se. Chvilku jsme si povídali ne.. všechno bylo v pořádku.. a jen tak z ničeho nic se otočím, asi abych se podívala na ten výhled. Uvidím ten posranej duhovej most. (Hah jak nečekané, že vždy se musí něco posr- pokazit, že lol) Lekla jsem se a řekla Georgeovi, že se musím jít někam schovat. Chytl mě za ruku a někam mě táhl. Šli jsme po schodech nahoru. Pak do nějaké chodby a já se začala ztrácet. Přiběhli jsme ke stěně, ALE najednou se z té stěny začali vytvářet dveře. Já na to jenom zírala.(teď nvm jestli se to jmenuje komnata nejvyšší potřeby nebo jak xd budem tomu tak říkat ok xd)" Toto , Darsy, je komnata nejvyšší potřeby. Tak šup dovnitř. Budu tam s tebou a budu tě chránit. ( aaa cringe jak sviň tvl xd) Vešli jsme dovnitř.
"Tady je to tak velké." Řekla jsem a rozhlížela se jak kdyby mě někdo nenaháněl. Cukla jsem sebou abych se probrala. "Tak kam se schováme?" Zeptala jsem se, ale pořád jsem se rozhlížela po místnosti. "Pojď za mnou." Šel dopředu a já ho začala následovat. Přišli jsme k takové divné skříni. Otevřel dveře a já vlezla dovnitř a on za mou. Bylo tam hodně místa takže jsme se tam vešli oba.Oii nvm co dál takže toto je další kapitola lol. A ještě srry za neaktivitu. Nemala jsem nápady. Tak se ASI maj a cscs u další xd.
ČTEŠ
I don't feel safe there
ФанфикJmenuji se Darsy. Je mi 250 let, jelikož žiju na Ázgardu a tam ten čas běží rychleji. Díky jedné paní jsem tady na Zemi. Prej, že nemám základní znalosti. No to určitě. Ale co když se to sebraje jinak než by mělo a poznám nékoho kdo mi změní život?