Seděli jsme tam tak a najednou slyším kroky. Ale jakoby to byl jenom jeden člověk ne vojsko v brnění. Volá moje jméno. Podívala jsem se na George jestli to není třeba jenom Fred ano opravdu nejsem dobrá na rozeznávání hlasů. Vykoukla jsem ven. "Co ten tady dělá." Zašeptala jsem byl to Thor. Se divím, že mě hledá i on. Nevím, co mu Loki dal do pití. Ten by toto nikdy neudělal, ten by byl rád kdybych zmizels a už bych se nikdy nevrátila. Otočila jsem sa George." Tak kdo to je?" Zašeptal. A pootevřel skříň, aby taky viděl na koho tam tak čumim." Tak kdo to je?" Zeptal se potichu ještě jednou." Ty ho opravdu neznáš? Je to ten slavný Thor" řekla.jsem ironicky. On se na mě udiveně podíval. Tvl byla jsem tak ráda, že ho neznal. Usmála jsem se na něj." A sakra, všiml si nás." Řekla jsem. Začala jsem panikařit. Než se George vzpamatoval azjistil co se děje, tak jsem ho chytla za ruku a teleportovala jsem se někam do lesa.
" kde to jsme?" Zeptal se v panice George." Uhmm, sama nevím, asi někam dalek-" Spadla jsem na zem. ( ano agiin hehee) po pár minutách jsem se probudila . Začala jsem se zvedat." O můj bože, ty žiješ." Seděl u protějšího stromu George. " musíme se vrátit." Řekla jsem. A když jsem se zvedla, zamotala se mi hlava." Seš dobrá?" Zeptal se a přiběhl ke mě." Jojo chvilková slabost." Rychle jsem něco vymyslela. Znova jsem ho chytla za ruku." Počkej, doufám, že se ti nestane to samé co před chvikou fakt nechci aby si umřela." Já se na něj usmála a řekla:" je to možné, že se to stane. Teleportovali jsme se zpět. Přikrčili jsme se, ale mě se zase začalo dělat špatně. A viděla jsem před očima černo. Probudila jsem se na ošetřovně." Lucko, ahoj." Řekla jsem a usmála se na ní. Stál vedle ni i George s Dracem. " co tady všichni děláte." Zeptala jsem se jich." No konečně seš vzhůru a co tu děláme? Seš naše kamarádka tak jsme tu chtěli být." Řekl Draco. Já se posadila." Já mám kamarády jo?" Začala jsem trošku brečet radostí." Přestaň brečet nebo budu taky." Řekla Lucka." Ale to nejde." Usmála jsem se, ale pořád jsem brečela. George ke mě přišel a obejmul mě. Bylo mi to docela nepříjemné, protože tyto sociální interakce jako je například objímání moc nemusím. Lucka a Draco se začali smát, ale fakt hodně. " co je?" Zeptal se George." No víš já moc tuto věc zvanou objímání moc nemusím." Začala jsem se smát taky. A tak jsme se smáli všichni." No budeme muset jít, ale ty si tu budeš muset prý ještě poležet." Proč bych mě- jau" (srry ale fakt nvm jak napsat bolest takže se budeš muset spokojit s jau xd) nedořekla jsem, protože mě začalo strašně bolet břicho. Vůbec nevím proč? Ale stalo se." No a přesně proto, tu zůstáváš." Řekla Lucka. Já se usmála a zase si lehla. Usnula jsem. Probudila jsem se někdy uprostřed noci. Nikdo tam nebyl, ale slyšela jsem kroky. Zavřela jsem oči a snažila se usnout. Najednou, ale cítím jak mi někdo chytl ruku. Rychle jsem otevřela oči." Loki, co tady děláš?" Uviděla jsem Lokiho, jak sedí vedle mě na posteli." Co se ti stalo?" Neodpověděl." Co se mi stalo? CO SE MI STALO? No naháněli mě Àzgardská armáda. Wow to si fakt nemusel posílat na mě armádu hele. Sice nevím jak si přemluvil Thora, aby mě hledal, ale já se na Àzgard vrátím sama, ale chci tu ještě zůstat, prosím." Řekla jsem a smutně jsem se na něj usmála. " ummnco si to říkala o té armádě? Já nevím co si myslíš, ale já jsem nic neposlal a Thora bych radši zabil než ho nechal, aby tě hledal. Nene, to je divné. Něco ti chce uděl-" Já ho přerušila." Ale prosim tě, nemysli hned na to nejhorší jo." Řekla jsem a pokusila jsem se ho uklidnit. Sedla jsem si na postel a obejmula jsem ho. Pak jsme povídali. Už svítalo, ani nevím jak jsme dlouho mluvili o knihách a tak. Vůbec jsem to nechápala jak jsme si mohli tak dlouho povídat. Ale mě to nevadilo, spíš uklidňovalo." Tak já už asi půjdu." Řekl a vstal z postele." Dobře a neboj se o mě, dokážu se ubránit a na Àzgard přijedu to se nemusíš bát. Tam jsem doma." Řekla a usmála jsem se. Loki odešel a já zase upadla fo hlubokého spánku. Najednou cítím jak mě někdo chytl za ramena a začal se mnou třást. Otevřela jsem oči. Byla to Lucka s Dracem a Georgem, dokonce i Fred přišel." Tak co jak ses vyspala, jo a profesor Lupin za tebou prý příjde." Řekla a usmála se. Já přikývla." Vyspala jsem se dobře." Řekla jsem to i když to nebyla pravda. Dobře jsem se nevyspala. Spala jsem asi tak hodinu nebo dvě." Jo a ještě nevíte kdy mě mají pustit? Však to není nic tak drastického, už se cítím do- jau." Ani jsem to nedořekla a už mě to podělané břicho bolelo znovu. "No tak to nevim kdy odejdeš, dobře nevypadáš, ale oni tě tady dlouho držet nebudou, neboj." Řekl George a všichni se začali smát. Nevím proč, jo ale prostě se smáli jako blázni." My musíme, zachvíli nám začíná hodina, ahoj Darsy." Rozloučili se se mnou dvojčata." No my taky musíme, ahoj a ať tě brzo pustěj." Řekla Lucka a všichni odešli. Po chvíli jsem se začala strašně nudit. Tak jsem si vzala knížku a začala si číst.(opravdu se mě neptej jak se tam ta kniha objevila jo) Chvíli jsem si četla, ale pak jsem usnula jak kdyby mě někdo střelil.No nazdar. Konec další kapitoli coo. No nevím co bych dál řekla, ale stejně si toto nikdo nečte, protože tady žádné důležité inf nikdy nebylo aaa.. ckj proč to vlastně čteš ty? Hmmmmm no nic jsem ráda, že tě tahle "úžasná knížka" zatím baví lol no tak já jdu cscscs
ČTEŠ
I don't feel safe there
FanfictionJmenuji se Darsy. Je mi 250 let, jelikož žiju na Ázgardu a tam ten čas běží rychleji. Díky jedné paní jsem tady na Zemi. Prej, že nemám základní znalosti. No to určitě. Ale co když se to sebraje jinak než by mělo a poznám nékoho kdo mi změní život?