Miluji tě.... Já tebe víc.... Já tebe nejvíc ❣️

▫️7.kapitola ▪️

Dneska máme další zápas a pro změnu s Mrzimorem což bude lehké. Už je velká zima oproti poslednímu zápasu. Tentokrát jsem se cítila divně prostě mám divný pocit v břiše ani nemám hlad eště že tu není Neville... Hrajeme už snad celý den vedeme 60:10 z tojo já dala 2 góly. Harry krouží nad námi a marně hledá to zlaté, kulaté, otravné a malinké. To samí i mrzimorský chytač. Asi po 5 hodinách Harry chytil zlatonku a my vyhráli. Fanoušci si mohli vyřvat hlasyvky s protihráči jsme si podali ruce. Je jasné že bude oslava. Celý tým jsme šli do šatny a do hradu se převlíct já jsem si dala rychlou sprchu a šla za ostatníma tam už bylo pár lidí opylích nechápu. Když z ničeho nic jsem viděla jen tmu a cítila na očích něčí ruce „Harry?! " řekla jsem on sundal ruce já se otočila a spojila naše rty pak jsme se šli projít a romantickou procházku zakončili u Hagrida dal nám čaj ten ušel ale ty sušenky vypadaly jako ty které mi nabídl, když jsem tu byla poprvé. Aby jsme eště stihli večerku tak jsme šli ve společence pořád byla oslava v plném proudu tak jsme šli k Harrymu do ložnice tam jsme našli i Rona s Hermionou. Kde jsme si povídali ale, když už se vrátili zbylí členové tohoto pokoje tak jsme s Herm šli k nám kde to nepříjemně zapáchalo asi se nám ty dvě princezny opily a poblily... Patilovky tu nebyly což bylo divné ale neřešila jsem to s Hermionou jsme si postele daly pomocí kouzla k sobě a okolo nich udělali proti smradovou bublinu aby se nám lépe spalo samozřejmě že nás ty dvě nány propalovaly pohledem ale bylo nám to jedno hlavně že nemusíme čuchat ten smrad. Ráno jsme na snídani z Nebelvíru byly jediné teda když nepočítám 1-3 ročník který nebyl na oslavě po nás tam přišli kluci Ron se hned hladově vrhl na jídlo pak už jsme šli na hodinu jasnovědectví která bude první za tento rok protože profesorka sháněla ten správný porcelán a věštící koule a já si říkám k čemu? Stejně mi tato disciplína nikdy nepůjde.. S Hermionou jsme seděli pod kluky bohužel učebna zůstala úplně stejně nepříjemná.. Začali jsme pročítaním v učebnici mezitím okolo nás procházela profesorka a když se jí něco nezdálo tak nám četla z ruky. V tom se zastavila u nás s Hermionou „Kdy mě konečně má zlatá poslechneš a přestaneš lpít na těch knihách " řekla k Mie Ron se na ni otočil a povzbudivě se na ní usmál já jsem mezitím s Harrym měla co dělat ať nevybouchneme smíchy naštěstí se mi povedlo si zachovat kamennou tvář, když v tom ke mně přistoupila Trelewnyová což se mi moc nelíbilo protože mi jenom párkrát něco řekla jinak nic řekla mi například že budu muset kvůli lásce projít ohněm což nevím jestli se počítá můj pátý ročník jak jsem za Harrym běžela za Bellatrix, a také že jsem potomek zla což se mi všichni týden vyhýbali a podobně „ To na co čekáš už od svých desíti let se splní a budeš konečně šťastná " řekla a usmála se na mě já na prázdno polkla a když konečně vědma odešla otočil se na mě Harry s otazníky v očích já jen pokrčila rameny a dál se věnovala učebnici. Po hodině utrpení jsme mohli jít já se snažila zmizet ale bohužel Harry mě doběhl „Lásko na co čekáš od svých desíti? " řekl, položil mi ruku kolem ramenou a dal pusu do vlasů. „Já nevím je toho hodně ale já už se v desíti zamilovala do tebe ale přeci už spolu jsme nebo ne?" řekla sem a usmála se na něj a čekala na odpověď. No a odpověď byla že mě zatáhl do jedné uličky kam nikdo nechodí a tam jsme se líbali eště že teď máme hodinu volna protože OPČM odpadlo jelikož nás zatím učí bystrozoři než se sežene nový učitel ale dneska mají něco a tak nemůžou...
Pak už jsme šli do společenské místnosti kde byla nuda co čekat...

701slov jen menší dotaz mám rozepsané dvě knihy a to Poberty a nebo Romionii kterou bych měla vydat? Jinak další info bude v příští kapitole🙂 Tess🍭