Miluji tě.... Já tebe víc.... Já tebe nejvíc ❣️

▫️10. Kapitola ▪️

Dneska jsou Vánoce trochu teď lituji rozhodnutí zůstat ve škole na Vánoce kvůli profesoru Úchylovi díky němu teď se od sebe s Harrym ani nehneme. Trošku je asi naštvaný ale co. Ron s Herm se ze mě snažili dostat co mi chtěl ale já to nechci řešit a Harry slíbil že to nikomu neřekne dokud s tím nebudu souhlasit. Na pokoji sem balila dárky abych je mohla poslat domů. Jinak málem bych zapomněla ve famfrpálu máme zatím první místo. Díky poslednímu zápasu proti zmijozelu aa vidět ty jejich nafouklý ksichty bylo uklidňující. Mia teď už přestává šílet s OVCE asi pochopila že je eště čas. Jinak zatím nic nového v mém životě se nestalo. Jelikož skoro všichni Nebelvírští odjeli teda hlavně z našeho ročníku takže je pohoda. Včera jsme byli u Hagrida všichni společně a dali mu dárek s tím že je to poslední rok tady. Vánoční hostina byla mňamózní pak už jsme šli spát no a když že jo v Harryho ložnici neoxiduje Thomas tak tam můžeme nakonec jsme tam s Herm i přespaly. To bude zase odvykačka ze spaní v objetí s Harrym. Ráno nás vzbudil kdo jiný než Ron tak nám nezbylo nic jiného než jít dolů ke stromu takže abych to schrnula dostala jsem novou šálu, náušnice které byli jako miny zlatonky. A nakonec jsme dostali s Harrym hromadný dárek a to jemné náramky které měli magnetky a když se spojili byli jsme jako v poutech bylo to boží. Mimochodem Ron dostal docela dlouhou šálu řekla bych že se do toho nějak mamka zabrala a ta šála vypadá že jí můžou nosit s Hermionou spolu. Na snídani jsme seděli a povídali si jak jinak procházel okolo nás profesor OPČM pan jsem na svoje zadané studentky. Ve společence jsem pak ve svojí knize našla vzkaz od již zmiňovaného profesora s tím že ve čtyři na Astronomické věži. Nejsem blbá abych tam šla ale nevěděla jsem že celou dobu za mnou stojí můj Sherlock a navrhl mi že tam půjde se mnou pod kusem hadru o kterém už vím že je neviditelný a že kdyby cokoliv zasáhne. Šla jsem tedy na domluvené místo už tam byl „Myslel jsem že nepřijdeš " řekl stále otočný ke mně zády „Taky jsem sem nechtěla chodit!" začala jsem mít neutrální hlas ale i výraz v obličeji. „Tak jsi tu asi jen proto že jsi zvědavá? " zeptal se a já jen přikývla hlavou „Nuže dobrá mám takový kompromisný nápad.."
„Jaký? " zeptala se s jemnou obavou v hlase „V klidu jen ty budeš moje loutka, hračka a za to zruším skupinové práce.." řekl sebevedomě
„Ne děkuji to si řeknete jiné já nejsem běhna!" křikla jsem a odešla pryč za mnou šel schovaný Harry a měl pootevřenou dolní čelist. „Ty jsi boží " řekl a chytl mě kolem ramen a šli jsme. „Já toho profesorskýho frajírka přetrhnu!" řekl po chvíli. „No uznávám že to není špatný nápad ale řešení to také není, občas mi přijde že i Ron je víc dospělý než tenhle profesor " řekla jsem a začali se smát „Teď jsi to vystihla " řekl Harry a prošli jsme portrétem do věže.

Takže ahoj ahoj je tu lubilejní 10 kapitola a s ní i 510 slov asi nic moc proti minulý ostřejší kapitole.. Pardon... Mějte se
Tess 🍭