Miluji tě.... Já tebe víc.... Já tebe nejvíc ❣️

▫️32.kapitola▪️

„Jamesi! " křičím na něho už hodinu a on ne a ne poslouchat. Jde k mamce na den potřebuji k doktorce v noci mě začalo příšerně bolet břicho tak tam rači jdu. Teddy už se hodinu učí, musím uznat že je v tomhle po Remusovi strašně rychle se dokáže naučit věci třeba abecedu uměl jako první ze třídy. Jen v prvouce má trochu mezery ale jinak je strašně šikovný.
Herm jde taky na kontrolu tak půjdeme spolu. A pak si zajdeme na zákusek „Já se bojím" špitla jsem protože moje srdce mi bilo snad až v mozku. „Vše je v pořádku "řekla mi lékouzelnice „A z čeho byla ta bolest?" zeptala jsem se „No možností je několik ale myslím si že jste vy i dítě měli hlad nebo jste snědla něco co vám moc nesedlo "řekla a já začala vzpomínat co jsem včera jedla. „Dobře děkuji a mám chodit za týden na tu kontrolu? "zeptala jsem se „Ne jen vám napíšu nový datum" řekla a já pak mohla jít. „No vidíš já ti říkala že to nic nebude "smála se Mia když jsme seděli na čaji. „No jo ale ten pocit, stejně tohle těhotenství je úplně jiné a troufám si říct že i zvláštní" řekla jsem „A už máte jméno? "zeptala jsem se abych změnila téma „To je důvod proč se dokážeme rozhádat" zasmála se a tak jsme si tam povídali hodinu ale pak už jsem musela jít pro raubíře a navíc Teddy dneska končí dřív tak pro něho musíme zajít. „Ahoj mami " pozdravila jsem a objala mamku „Tak co? Všechno v pořádku?" začala se vyptávat „Ano jen mi nesedlo jídlo " řekla jsem „Asi na něj bude mít malej alergii" zapřemýšlela „I když u Percyho jsem měla to samé a alergii nemá " pokračovala ale já se vydala hledat Jamese. Doma jsme spolu kreslili barvama které jsem koupila píšou že jsou netoxické ale nevěřím tomu... Je půl jedné a my stojíme před školou kam Teddy chodí. Najednou se ze dveří vyřítí pár dětí a mezi nimi i Teddy. Takhle před mudly nás oslovuje mami, tati protože vysvětlovat pořád že ho máme v péči protože pár kouzelných krveblbců se rozhodlo zabíjet a že padli i jeho rodiče není úplně příjemný. „Mami, " přiběhl a objal mě a Jamese taky „Tak kluci zítra" rozloučil se a my se vydali k domovu no přesněji dál od hloučku mudlů abych se mohla přemýstit. A blbosti o tom že v těhotenství se to nemůže není pravda ani fér jak pak mám všechno stíhat?
„Máte hlad? "zeptala jsem se po příchodu domů „Anooo" vykřikli oba najednou tak jsem jim šla nandat těstoviny se špenátem a kuřecím masem, musím jim to smichavat protože mi špenát nejedí nandala jsem si rovnou také. Pak si šel James lehnout a Teddy šel dělat povinnosti do školy. Občas mi přijde že je v tomhle horší než Percy a to je co říct. Je dneska moc pěkně na to že je březen tak jdeme na zahradu protože čekáme až se vzbudí Jamie aby jsme se mohli jít projít já si aspoň obejdu co nám za květiny přežilo a co ne.
Vidim poštovní auto ale neřeším ho počkat proč u nás zastavilo? Jdu dovnitř a přebírám dopis je pro Harryho od Dursleyových! Tak ho dám na stůl a rači se nesnažím přemýšlet co mu oni mohli napsat.
Odpoledne si kluci hrají s obrázkama a já jen tak ležím a odpočívám na gauči skoro bych i usla což se asi stalo.
Odemykání dveří značí jen jedno a to že se vrátil Harry domů z práce. Obě děti ho běží přivítat ovšem ten starší si dá prst před pusu aby naznačil že mají být potichu protože Ginny usla. Harry přikryl svoji ženu a šel se věnovat dětem. Nahoře v jejich pokoji se konal obří automobilový závod, který vyhrál nejmenší z trojice hráčů. James začal skákat a radovat se než ho otec chytnul a zavřel mu pusu. Kluci si chtějí kreslit a teď přichází dilema, Ginny jim zakázala aby kreslili nahoře v pokojíčku ale dole spí tak teď co Harry jí teď přenášet nechce. Takže se snaží jakkoliv zabavit kluky jinak. Kdyby se aspoň otočil zjistil by že je jeho žena už dlouho pozoruje od dveří.
Vzbudila jsem se a kluci nikde začínám plašit v tom vidím Harryho kabát a boty. Jdu nahoru opřu se o futra a pozoruji jak se Jamie raduje a jak ho Harry chytá aby mě "nevzbudil" po nějaké době to nevydržím „Ehm ". Harry sebou škubnul a otočil se na mě Jamie se ke mě rozběhl a vítal se se mnou jako kdybych někam odjela. „Vyspala jsi se aspoň trochu?" zajímal se manžel „Jo trochu jo "trošku jsem zalhala mě by pomohl snad jenom týden spánku.

Další kapitola snad se aspoň trochu líbila teď moc nemám odezvy na příběhy (nepočítám formu výborný nebo skvělý...) tak nevím jestli to někdo čte.
Tess🍭
808slov