One shots [Marcus & Martinus]

Marod

Mířila jsem k bílému domu až na začátku naší malé vesničky jménem Trofors.Ten mamlas prostě musí bydlet až na druhém konci než já.Bundu jsem si přitáhla blíže k tělu a zabořila nos do šály.Sníh mi křupal pod nohama a moje boty byly za chvíli celé mokré.Počasí venku se dá přirovnat k mojí náladě, když píšeme test z matiky.Je zima jak na severním pólu (opomeneme fakt že na severním pólu skoro jsme), fouká nepříjemný vítr a do toho ještě padá sníh s deštěm.Nikdo normální by se v tomhle počasí nikam netáhl kdyby nemusel, ale co bych pro svého přítele neudělala že ano.Konečně jsem stanula na prahu domu číslo 1 a zazvonila.Přišel mi otevřít rozcuchaný Marcus.
,,Ahoj Míšo" pozdravil a zívl si.Pozvedla jsem nad tím obočí.Bože vždyť byl dneska jako já ve škole a on už zase spí?Dneska ho učitelka na matiku pěkně sjela, když tam málem usl.
,,Ahoj Maci" uchechtla jsem se vešla dovnitř.Sundala jsem ze sebe svrchní části oblečení a otočila se ke schodům.
,,Martinus je ve svém pokoji, myslím že spí" informoval mě ještě Mac, než se zombím krokem odšoural do obýváku.Vyšla jsem tedy po schodech a zabočila do druhých dveří na levo.Potichu jsem otevřela dveře a naskytl se mi snad ten nejroztomilejší pohled na Martinuse, který může existovat.Ležel tam, zabalený v peřině, na tom měl ještě jednu deku, hlavu zabořenou v hromadě polštářů a kolem krku šátek.Vlasy rozcuchané, nos celý červený a stejnak i líčka.Spinkal jak miminko, ale i tak jsem se rozhodla ho probudit.Sedla jsem si na okraj jeho postele a prohrábla mu vlasy.
,,Tini" šeptla jsem ale nic.Pohladila jsem ho po hořícím líčku a zase zopakovala jeho přezdívku, kterou mu říkám jen já.Pořád nic.Nešlo si ale nevšimnout jak mu cukl koutek.Jo tak ty takhle?
,,Martinusi, jestli se ihned nevzbudiš, tak odcházím a už mě tento týden neuvidíš" pohrozila jsem mu a hned jak jsem dořekla poslední slovo, otevřel prudce oči a podíval se na mě pohledem zmučeného šťeněte.
,,To by jsi mi neudělala" zaskučel a já se musela usmát jak strašně moc roztomilý při tom byl.
,,To víš že ne" usmála jsem se a věnovala mu polibek na čelo.Hořel jak kamna, chudáček můj má pořád teploty.
,,Přinesla jsem ti nějaké dobroty," oznámila jsem a Martinus se ihned posunul do sedu a zbožně koukal na tašku v mých rukou, ,,Ale to až se uzdravíš" vyplázla jsem na něj jazyk a tašku postavila na jeho psací stůl.Martinus zaúpěl a hodil hlavou zpátky do polštářů.
,,Ale teď mě pusť k sobě je mi zima" změnila jsem téma a dožadovala se aby mi vedle sebe udělal nějaké místo.Ale Martinus na moje prosby nijak nereagoval a dál uraženě ležel a koukal do stropu.Bože já ho asi něčím propíchnu.
,,Fajn tak já zase jdu" řekla jsem a zamířila ke dveřím.
,,Ne!" vykřikl Tinus a když jsem se k němu zase otočila už se sunul ke zdi aby mi udělal místo.Hehe mám svoje metody no.
Vítězně jsem se ušklíbla a lehla si k němu.Ihned jak jsem si opřela hlavu o zeď za námi, mě Martinus objal a položil si hlavu na můj dekolt.Zavřel oči a těžce vydechl.Usmála jsem se a jednou rukou mu začala jezdit od vlasů až po záda, což ho očividně velice uklidňovalo.Miluju tyhle klidné a tiché chvilky, kdy nemluvíme a každý si přemýšlíme o tom svém a jen se k sobě tulíme.Po chvíli mi ale v mikině, pod dvěma dekama a s Tinusovým rozpáleným tělem na sobě, začalo být vedro.
,,Musím si sundat mikinu, jinak se asi upeču" oznámila jsem a Martinus se ze mě s nesouhlasným zamručením odvalil.Sundala jsem si mikinu a odhodila ji na zem.Ona je stejně jaksi Martinusova, takže je to celkem jedno.
,,Já mám hlad" prohlásil Tini a já protočila očima.Ježiši ten je nenažranej.Přešla jsem k tašce s těma dobrotama a vytáhla borůvky.Hned jak to Martinus uviděl, tak se zamračil.Co sis jako myslel?Že tě budu krmit brambůrkama?No to víš že jo lásko.
Sedla jsem si zpátky k němu a otevřela ty fialové bobulky.
,,Otevřít" nařídila jsem.Tini se chvíli zdráhal a mračil se na plod v mé ruce, ale pak jí nakonec otevřel a já mu jí tam hodila.A takhle to pokračovalo s celou krabičkou.Někdy jsem si vzala já, pak jsem se zase já nestrefila a omylem jsem mu hodila jednu borůvku do oka.Pak jednuv kuličku Tinus málem rozsedl a tak jsme se docela nasmáli.Odhodila jsem krabičku na zem hned jak byla prázdná a naklonila se blíž k Tinusovi.Visela jsem očima na jeho srdcovitých rtech.Tak moc jsem je chtěla zase ochutnat.Martinus je nemocný už od víkendu a dneska je čtvrtek.Jsem bez své drogy na kterou jsem zvyklá už skoro rok, moc dlouho.
,,Ne babygirl nedělej to, budeš nemocná" namítl, ale v jeho očích se zračila úplně stejná touha jako mě.
,,A je něco lepšího než být oba nemocní, ležet celé dny v jedné posteli a mazlit se?" řekla jsem, ale Martinus už mi ani nestihl odpovědět a já překonala tu malou vzdálenost mezi našimi rty.Když jsem udělala první pohyb on ho ale nezopakoval.Imaginárně jsem nad tím protočila očima a sedla si na něj obročmo, načež jsem si ruce hodila za jeho krk a přitáhla si ho ještě blíže.Když jsme pohla rty znova už spolupracoval.Spokojeně jsem se usmála do polibku.Zpočátku byly všechny naše polibky pomalé a něžné, ale Martinus si potom moje rty začal přivlastňovat dravěji a dravěji.
,,Zase ne tak hrrr pořád jsi nemocný" odtáhla jsem se od něj a on jen protočil oči v sloup.
,,Tak si pojď ještě lehnout" řekl, ale já se zvedla a vzala se stolu jeho notebook.
,,Dáme nějaký film ne?" navrhla jsem a Tinus jen souhlasně přikývl.Lehla jsem si, Martinus hned na mě, takže jsem si počítač musela položit až na stehna.Vybrala jsem nějaký film a pustila ho.Martinus se na mě ještě víc natiskl a věnoval mi horký polibek na klíční kost, než si hlavu opět položil na můj dekolt a zadíval se na notebook.Bože neumím si svůj život bez tohohle roztomilého zlatíčka představit.Miluju ho, možná ani neví jak moc.A já se mu to snažím dokazovat každý den, stejně jako on mě.