Tóny osudu w/Mattem

3

Další den jako vždycky "úžasný...".
Matyáš mi hned ráno podrazil nohy a asi čekal že mu poděkuji nebo co...

Když to vezmu kolem a kolem kromě tohodle to nebyl zatím zas tak špatný den...dokud jsme nešli do lesa kousek od Tábora (asi 10 minut).

Hrály jsem něco jako zmrzač koho můžeš ....
Ne vážně... já by jsem to tak nazvala...
Já s Klárou a Sisi jsme sice seděli kousek dál ale ostatní po sobě m*daly míč hlava nehlava dokud se někomu něco nestalo.
V tomhle případě jednomu klukovi (co já vím jak se jmenuje) který se svalil na zem a začal bulet bábovka takže ho vedoucí musela odvést do tábora.

"Nikdo se od tu nehne dokud nepřijdu ! A támhle taky nikdo nepoleze" ukázala pár metrů od nás na starý strouchnivělí posed (no posed...byl to docela vysoký žebřík a na jeho konci pár prknem na které se dalo sednout....)
Odešla.

"Že tam nevylezeš ?" Zeptal se mě Matyáš hned co ho nikdo z vedoucích nemohl vidět a ukázala na posed

"Proč bych to dělala ?" Podívala jsem se na něj stejně arogantně jako se posledních pár let tvářím pořád (ano let) a vstala ze země

"Protože vím že se bojíš" Řekl on a ušklíbl se...

Vydala jsem se k posedu a Matyáš spolu s ostatními za mnou.
"Je to blbost přestaň" snažila se Klára ale já ji ignorovala.
A začala šplhat nahoru. Žebřík byl opravdu rozvrzaný ale zatím držel. Vylezla jsem až na horu a užívala si Matyášův vzteklý pohled

"A teď dolů" Řekl a zasmál se po chvilce

To bude horší
Výšek jsem se nebála takže v tom problém nebyl ale ten žebřík nevypadal že by měl v plánu mě nechat v pohodě slézt.
Přesto jsem nic neřekla a začala Slézat dolů.
Byla jsem asi ve třičtvrtině když jedna příčka křupka a já se svalil na zem.

Nejdřív jsme viděla Matyášův docela polekaný pohled ale hned se vzpamatoval a začal se smát.
Vstala jsem. Byla jsem v pohodě jen pár škrábanců možná nějaká modřina ale jinak v pohodě. Všichni jsme se rozběhli k místu kde se předtím hrála hra "zmrzač koho můžeš" než přijde vedoucí.

A pak zase zkouška...oběd...polednák...nástup......nuda nuda nuda...

Večer začalo pršet...déšť mi nevadil...měla jsem ho ráda vždycky jsem ho pozorovala z okna jako i teď..asi do půl 11 jsem seděla potmě před oknem a dívala se ven...ostatní už spaly.

---------------------------------------------------------
Sorry že jste musely tak dlouho čekat
Chcete další kapču ?
💗✌😂