Zaelot: dva živly

Prolog

Hádes ze svého sídla v podsvětí se znechucením sledoval oslavy, které probíhaly na Zaelotu. Již brzy jim to ovšem překazí. Při té představě se vítězně usmál, věděl, že mu to vyjde. Muselo to vyjít. Stačilo si jen počkat. Oslavy byly v plném proudu a Hádes už netrpělivě poklepával prsty o opěrky jeho trůnu. Zamračeně se nakláněl nad velikou nádobou, po okraj naplněnou vodou, ve které se zrcadlil obraz královny. Seděla na svém trůně a usmívala se.

Za chvíli ti ten úsměv zmizí. pomyslel si vládce podsvětí a nahlas se zasmál. Už jen chviličku... Dveře do sálu se otevřely a vešla chůva s malinkým uzlíčkem látek v náručí. Nesla královně malou princeznu. Než chůva došla ke královnině trůnu, Hádes si vymýšlel co řekne, až se v Zaelotu objeví. Když byla chůva skoro u trůnu, Hádes se prudce postavil a obešel nádobu s tekutinou. Vyděsil tím sloužící, kteří stáli u zdi a čekali na jeho rozkazy. Pak mávnul rukou a zmizel v hustém dýmu.

Zase se objevil až v Zaelotu. Všichni zatajili dech, když ho spatřili. Královna si přitiskla dítě k hrudníku.

„Jdu si pro tebe, královno!" křikl a rychlostí blesku se přesunul k vyděšené královně.

Jo, to bylo dobrý, pochválil si tu jedinou větu, kterou byl schopný vymyslet. Královna proti němu napřáhla ruku, ale žádný z živlů na něj nestihla poslat. Rychle ji chytil a zmizel stejně nečekaně a rychle jako se objevil. Nečekal, že to bude tak snadné.

Jakmile se zase objevil ve svém sídle v podsvětí, královny se ihned chopili jeho vojáci a dítěte chůvy. Královna vřískala a kopala kolem sebe. Pokusila se na něj poslat oheň, ovšem za prvné minula a za druhé ji potom vojáci stačili chytit ruce a omráčit jí. Královnin křik dítě neprobudil.

„Jak se opovažuje mě upalovat!" zanadával si pro sebe. „Odveďte jí!" křikl, jeden z vojáků si královnu hodil přes rameno a odnesl ji pryč ze sálu.

„Jsem vám k službám, pane," ozval se za Hádesem Thomas. Thomas je pro Hádese něco jako jeho pravá ruka.

„Výborně. Vezmi to dítě a odnes ho do světa lidí. Nechci žádné chyby a už vůbec ne, abych se s ním ještě někdy v životě musel vidět! Teď jdi," přikázal mu a usadil se na trůn. Thomas si od chův vzal spící dítě a zmizel, jako předtím on.

Všechno mu šlo přesně podle plánu. Zaelot teď pozná, co to je pravá zima.

Takový krátký prolog. Snad se vám líbil. Opravila jsem chyby a doufám, že už tam žádné nejsou. Děkuju za upozornění na ně. :)Tohle je takové lehké přiblížení toho, co se událo. Budu ráda za votes a komentáře :) Bye