Na nás

Dvanáctá kapitola

Zbytek cesty jsme ani jeden nepromluvili. Dojeli jsme do nákupáku. „Já si potrebujem kúpiť spodnú bielizeň." Řekla Lucka a já se jen nevině usmál. „No to je blbý, protože já potřebuju boty." Bea řekla co si potřebuje koupit. A my s Dejanem se na sebe jen nechápavě podívali. „Fajn takže já si beru Dejana a jsem koupit boty. A ty s Martinem běžte na to spodní prádlo." No do prdele. Já mám jít kupovat spodním prádlo s holkou, kterou miluju? Není to divný, když spolu ani nejsme. „No dobre." Řekla Lucka neutrálně. Rozešli jsme se směr nějakej obchod. Já se v tom nevyznám, takže netuším kam jsme vlastně šli.

Začala se prohrabávat mezi krajkovanými kusy látky. Byly tam snad všechny barvy. Od vínové až po svítivě žluté až do černé. Ona hledala a já se začal rozhlížet po obchodě. Na figuríně jsem viděl podprsenku, která mě zaujala. Byla sytě červená a měla po okraji košíčku vínovou krajku. Byla jednoduchá a to se mi na tom líbilo. „Hej Luci." Podívala se na mě a přišla blíž. „Líbí se ti ta podprsenka?" Zeptal jsem se a ukázal na figurínu. „Nevyzerá vôbec zle." Řekla a usmála se do širokého úsměvu. „Velikost?" Rozhodl jsem se že jí jí koupím. „65B" řekla rychle a já už byl mimo já myslel že je to něco jako u triček jakože M, XL atd. Šel jsem za prodavačkou a řekl. „Dobrý den, chtěl bych své přítelkyni koupit tamhle tu podprsenku," ukázal jsem na figurínu. „Říkala že má 65B ale já jsem chlap a nevyznám se v tom." Pousmála se a řekla: „Vydržte mi tu já vám jí donesu." Kývl jsem na souhlas a už odběhla. Přišla i s podprsenkou v ruce. „Ať si jí vaše přítelkyně zkusí." Lucka celou tu situaci sledovala s nechápavým pohledem. „Dobře, děkuji." Vzal jsem podprsenku a šel za Luckou. „Máš si jí zkusit." Vychrlil jsem ze sebe a podal jí ji. „Čo ti jebe? Tá musí byť drahá." Stále měla nechápavý obličej. Byla roztomilá. „Já ti jí koupím a nekoukej na cenu. Šup, šup běž zkoušet." Jen protočila oči a zmizela v kabince. Seděl jsme tam už pět minut a říkal si co tam tak dlouho dělá. „Tak co?" Vyběhla ven a skočila mi kolem krku. „Je úžasná. Ďakujem ti moc." Řekla a políbila mě na tvář. Šli jsme k pokladně, já zaplatil. Ještě jsem si rychle skočil vyzvednout novej telefon a šli jsme k místu, kde jsme měli sraz s těma dvěma hrdličkama.