Na nás

Dvácátá kapitola

Už je to týden co mě pustili domů. Naší nevinný Lucince se postelové hrátky zalíbili, takže jsem vlastně nic jiného nedělali. Sic s přemlouváním ale měli jsme i tvrdší sex a ten byl snad nejlepší v mém životě. Ale je jednu věc dělat nechce. Nechce mi vykouřit. Ale co já jí to naučím. Nad touto myšlenkou jsem se šibalsky usmál. „Čo je?" Zeptala se mě Lucka když jsme seděli u televize. „Ale nic jen přemýšlím." Nemám v plánu jí říkat co chci udělat, protože bych to měl ještě těžší. „A nad čím?" Začala se dál vyptávat a já musel něco vymyslet. „Chtěl bych dát Beátu a Dejana zase dohromady." Napadla mě první věc co bych vlastně udělat chtěl. „A ako to chceš urobiť, keď ani nevieš dôvod rozchodu." Taky dobrá otázka ale já už to mám promyšlený celý. „Já důvod rozchodu zjistím, a jestli se teď ptáš jak tak to hodlám zjistit, odpověď je snadná. Stačí když Dejana ožeru s on mi řekne i to co nechce." Zase jsem se šibalsky zasmál a ona na mě nechápavě koukala. „Já nechápem." Řekla a já vůbec nechápu co na tom nechápe. „Co na tom nechápeš? Prostě ho ožeru, což nebude tak těžký, a dostanu z něj proč spolu nejsou, a pak to vymyslíme." Řekl jsem a mrkl na ní. „Ty půjdeš s Beatou někam a taky se pokusíš z ní něco dostat. Ju?" Zeptal jsem se a dal ji jemnou pusu. Po dlouhý době jemnou. Jen zakývala na souhlas.

Takže už sedím s Dejanem v klubu a on hází panáka za panákem. Jako ožrat jsem ho chtěl ale nemusí se zřídit do bezvědomí. „Hej Dejo, nechceš trochu zpomalit?" Zeptal jsem se tak aby se moc nenasral. Když je člověk pod vlivem alkoholu, nasrat se je jednoduchý. „A víš že ani ne. Další!" Odpověděl mi s křikl na barmanku. „Hej Dejo, tak už mi řekni co se stalo že jste se rozešli." Začal jsem s tím, kvůli čemu jsme tady. „Víš jak byla párty jak tě David vypnul? No tak jak šla Bea do pokoje s tím borcem. Přišla a měla na krku cucáka. Nechtěl jsem to řešit. Jenže jsme s Davidem měli jet pryč a nakonec jsme nikam neměli a já jí načapal u nás doma s tím týpečkem." Vysvětlil mi co se stalo a stekla mu slza. Nikdy jsem ho brečet neviděl. Asi jí fakt miluje. „Aha to jsem nevěděl. Víš co pojď odvedu tě domů a ty se pořádně vyspíš." Zakýval na souhlas a vstal. Rychle jsem na bar položil tisícovku a šel jsem.

Odvedl jsem ho domů a počkal až usne, aby neudělal nějakou volovinu. Šel jsem teď už domů a bylo něco okolo 23:00 a Lucka už spala. Vzal jsem si tepláky a lehl si za ní. Za nedlouho už jsem spal taky.