Blame - ON HOLD

3. část

„Co si dáš?" usmál se na mě táta. „Já nevím vezmi mi to co si bereš ty" pousmála jsem se a šla jsem hledat místo. Procházím okolo stolů a spoustu lidí na mě kouká, takhle nepříjemně jsem se už dlouho necítila. Snažím se ty pohledy ignorovat ale příjde mi to ještě horší, buší mi srdce a mám pocit jako by mělo každou chvíli vyskočit z hrudě. Silně jsem se nadechla a sedla jsem si k jedinému volnému stolu, který jsem našla.

Sedím a snažím se moc nerozhlížet kolem sebe. Hledím jen na své ruce a snažím se nemyslet na nic. Nechci na nic myslet, chci jen vypnout a vznášet se. Z mého klidu mě vyrušil něčí hlas. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se na kluka, který stál u mého stolu. „Ahoj" usmál se od ucha k uchu, připadal mi jako ten typ člověka co rozdává svou energii všem okolo. Jak moc já bych někoho takového potřebovala.. Nebo aspoň někoho jiného. „Ahoj" zašeptala jsem se a snažila jsem se aspoň trochu pousmát. „Nechci tě rušit od tvého meditování nebo co jsi to tu dělala ale jen jsem ti přinesl tohle" usmál se a podal mi letáček. Malý modrý papírek s obrovským nápisem NÁBOR. Dál už jsem si ho nečetla, jen sem si ho od něj vzala a pousmála se. „Dobře, děkuju." Zasekla jsem se. „Budeme moc rádi, když se přijdeš podívat" Mrkl na mě a odešel.

Zrovna jsem si chtěla letáček přečíst ale právě v tu chvíli si vedle mě sedl táta. „Tak jsem tu. Ta fronta byla neskutečná" zasmál se a já přikývla. Vzala jsem si od něj tác s jídle a po dlouhé době jsem se dala přímo s chutí do jídla. Letáček jsem si strčila do kapsy a jedla.

„Tak zajdeme ještě do kina nebo někam?" usmál se na mě táta po tom co jsme dojedli. Byla jsem přímo přecpaná ale dnešek se po dlouhé době zdál skoro jako normální den. Nechtěla jsem aby skončil moc brzo. „Jasně, kouknu co dávají" usmála jsem se a z kapsy jsem vyndala mobil. Našla jsem si webové stránky kina a podívala jsem se co dávají. Nějaké horory, na ty tátu rozhodně nedostanu.. Pak nějaké romantické film, ne díky. Nakonec jsem našla nějaký taneční film, hned jsem měla rozhodnuto. „Už to mám, jdeme" pousmála jsem se a sbírala jsem si věci.

Zastavili jsem se kousek před kinem a táta mi dal peníze. „Jdi koupit lístky a počkej na mě před kinem, ještě skočím něco koupit" pousmál se a zmizel dřív než jsem stačila něco říct. Slabě jsem se zasmála a došla k pokladně.

Za pokladnou seděla mladá holka, mohla být maximálně tak o dva roky starší než já. Přišla jsem k ní a ona se na mě usmála. „Na co to bude?" usmívala se a já jsem se jí snažila úsměv oplatit. Řekla jsem jí název filmu a domluvila jsem s ní jaká místa mi vyhovují. Zaplatila jsem jí a poděkovala.

Čekala jsem na tátu před kinem a v tu chvíli se od pokladny přiřítilo snad 15 lidí zhruba mého věku. Všichni se smáli a křičeli na celé obchodní centrum. Musela jsem se usmát, když jsem mezi nimi viděla toho kluka co na mě asi před hodinou mluvil. Očividně si mě všimnul a nenápadně mi zamával a zasmál se. Pousmála jsem se a dál si ho snažila nevšímat.

Moc se mi to ale nedařilo, do té doby než zašli do sálu. Na tom klukovi je něco hrozně zvláštního, něco co mě hrozně děsí a zároveň strašné láká.