"odvez mě domů, hned!" zařvala jsem na něj a šla k autu. "omlouvám se, byl jsem zhulenej" "dobře ty, tak pán ještě hulí!" "Amé-" "nemluv na mě, je konec" "Amy" "drž hubu a odvez mě domů!". ani jsem se nerozloučila a odešla domů, nechtěla jsem to rozebírat, takže jsem dělala jakoby se nic nestalo, "Ahooooj" "ahoj sluníčko" skočila na mě Klárka, "nepilas že ne?" "ne, neboj" sice jsem měla džus s vodkou, ale jen jeden kelímek takže to nebylo důležitý. "Čau Kubo, dlouho jsem tě neviděla" "jsem na odchodu" obejmul mě a šel k autu. "Kláro, Adame, jdem na nákup" řekl táta a odešli. El byla nahoře, měla jsem dům "pro sebe" rozbrečela jsem se, nebyla jsem silná,"Calin měl pravdu" zakřičela jsem a slyšela to El, "Amélo, co se stalo?" křičela když běžela ze schodů zamnou. "podvedl mě" vypadlo ze mě mezi slzami, "pojď sem" obejmula mě, "děkuju" "pojď nahoru, zachvilu jsou doma" zvedla jsem se a šla, " hledala jsem záchod" zakončila jsem svůj rozhovor s El, kdy jsem jí všechno řekla. "to je mi moc líto, nemysli na něj, však jste spolu ještě nespali ne?" zeptala se opatrně El, "právě, spali, včera, moje poprvý a on to takhle posere" "ježiš, promiň, to jsem nevěděla" "nevadí, jdi pryč prosím, jdu spát, ať sem nelezou" El se zvedla a odešla. nechtěla jsem spát, nevěděla jsem co chci. přišla mi zpráva, od Calina.
@calinpan: jsme ve studiu, Peťan je v piči, nestavíš se, prosím?
@novakova.ameliee: nemám se tam jak dostat
@calinpan: stavím se pro tebe, prosím pojď Petr je mimo
@novakova.ameliee: na chvilku, až budu chtít odvezeš mě zpět
@calinpan: slibuju
@novakova.ameliee:15 minut
-zobrazeno-
"Jdu ven" odešla jsem, tátovi jsem napsala smsku a šla.
"čau" "nechce se mi tam" "já vím" "nečekejte že se k němu vrátím, to vůbec" Calin se usmál, pustil rádio a jeli jsme. "beze slova jsem před studiem vystoupila a šla dovnitř, Petr asi nevěděl že jel pro mě, "čau" pozdravila jsem, odpověděli, Petr zvedl pohled a rozzářil se " co tu děláš?" "stojím" odpálkovala jsem ho sednula jsem si. beze slova jsme všichni seděli, nedalo mi to "jestli budeme ještě chvíli potichu tak odjíždím" "Petr projel pohledem kluky a oni se zvedli a šli ven, na cigaretu. "Amy, vyslechni mě, prosím" "tak mluv" "jo, hulím" chtěla jsem odejít, "počkej, prosím" zněl zoufale a tak jsem se posadila, "jo, hulím ale nedělá to semnou nic, ta holka mě svedla, miluju tě tak jako jsem nikoho nikdy nemiloval, odpust mi prosím" "budeš se vymlouvat na trávu a alkohol? nebo co máš v plánu?" "ani jedno, jen to abys mi odpustila" nedalo 9mi to, dala jsem mu pusu na tvář a šla za Calinem ať mě odveze domů. "děkuju" řekla jsem a odešla domů. Celý večer jsem hrála hry s dětma, k večeři jsem udělala tousty a najedli jsme se. večer jsem si lehla a pustila film, zítra je škola a to znamená že se uvidím s Petrem, bohužel, nechtěla jsem ale nebylo cesty zpět.
-
"zasranej budík" típla jsem ho a šla do koupelny, upravila jsem se a seběhla dolů. poprvý jsem stihla snídani, wau. "papa" řekla jsem když jsem odcházela na autobus, bylo čtvrt na osm. stála jsem na zastávce, byla jsem mimo. "Amélko, nastup si" zvedla jsem pohled, všichni se na mě podívali, v autě byl Petr pro všechny známý jako Stein, prohodila jsem si s ním pohled a začala zase do mobilu. "kurva nastup si" zakřičel zoufale, otevřela jsem dveře a nasedla si. "co chceš?" "tebe, to je jediný co chci" začal mě hladit na stehně, "přestaň, já tě nechci a vlastně ani nevím proč jsem si nastoupila" "protože ti chybím" doprdele, on ví jak na mě, "co by mi mělo chybět?" "neříkej že nevíš" "nevím, řekni mi to třeba si vzpomenu" vím že mu podlehnu, on to ví taky a chce to udělat, "co kdybych ti to spíš ukázal?" "nevím co, tak asi můžeš" řekla jsem povýšeně. po chvilce zastavil, "co děláš?" "jdu ti to ukázat" podíval se na mě. byli jsme od sebe centimetr a já na sucho polkla, nechtěla jsem ale moje vášeň k němu byla velká, obrovská. podlehla jsem, zase. "nesnáším tě" zašeptala jsem mu do ucha, "to asi ne, když jsme si to teď rozdali, byla jsi skvělá mimochodem" "musíme do školy, jeď" dojeli jsme do školy, bylo 9. zaťukala jsem, "dobrý den, omlouvám se že jsem přišla pozdě" "posaď se". celý den jsem nedělala nic jinýho kromě toho že jsem se proklínala za to že jsem se s Petrem vyspala, nesnášela jsem se a zároveň jsem chtěla znova a znova, nevím jak to dělal ale s holkama to uměl. zazvonil konec na poslední hodinu, šla jsem domů, nechtěla jsem jet autobusem. došla jsem domů a nasadila štastnou tvář, nejsem silná o tom mluvit.
-
ahojeeeec, posledni dobou mam naladu na psaniii<3 loveu
ČTEŠ
I přes to všechno// Stein27, NikTendo
Fanfiction"Proč mi i přes to všechno odpouštíš?" "Sama nevím, asi to nedokážu"