je sobota, zítra se s Dominikem musíme vrátit domů. "jdeme pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííít" zakřičel Domča přes celej hotel když jsme došli z večeře, "magore, neřvi, ještě mi nebylo 18" "já vím, ale za týden je, takže to nech bejt" "okej"
"otoč se, dělej" řekla jsem Nikovi kterej ležel na posteli a koukal do mobilu, "ježiš to je toho" a poslušně se otočil, já se převlékla. došli jsme do baru kousek od tud, dala jsem si víno a Dominik mezitím vypil asi tři panáky, debil. asi po hodině jsem v sobě měla dvě skleničky vína a dva panáky, Domča má asi 8 panáku, nechápu ho, já bych potom už byla mimo.
"dám si mochito, prosím" usměju se na pána za barem, tohle bude poslední drink a půjdu na pokoj, uvidím jak Domi.
"Dominiku, jdu na pokoj, fajn?" pokusila jsem se úsměv který stejně nemohl vidět, "půjdu s tebou, jo?" "klidně tu zůstaň, jo?" odpověděla jsem zase s otazníkem a odešla. otevřela jsem dveře a vyšla do ulice, někdo mě přehodil přes svoje rameno, chtěla jsem začít křičet ale uviděla jsem Dominika a tak jsem nezakřičela. "zmrde pust mě" "ZMRDE VOSAAAAAAAAAAAAAAAAAAAP" zařval tak že bych se nedivila kdyby to slyšel Petr v Brně. "budu blejt, pust mě" v tu ránu mě Dominik pustil, naštěstí jsem to v sobě udržela, UF. když jsme došli byla jsem strašně unavená, opilá jsem ani moc nebyla, nebo byla ale měla jsem pojem o tom co dělám a davála si pozor, chápeme se. lehla jsem si na postel a začala usínat. nemohla jsem usnout, otočila jsem se na Dominika kterej spal. "taky nespim" aha tak nespí, "seš debil? lekla jsem se" "hm" otočil se na mě taky čelem, koukali jsme si do očí. "Niku, tohle nemůžeme" zašeptala jsem těsně u rtů, "kdo to zakázal, nech mě to udělat, prosím" "a-" nedokončila jsem ani slovo protože mě jeho rty utišili. nechtěla jsem, nebo chtěla? proč jsem se neodtáhla ale pokračovala? mám Petra, nechci. neposlouchali mě ani prsty, soustředila jsem se jen a jen na jeho ruce které mi zrovna rozepínali podprsenku, chtěla jsem ho zastavit ale místo smysluplného zastavení ze mě vyšel vzdech díky jeho prstům které do mě vložil. "Dominiku, přestaaaa-aň" zvedl mou hlavu mezi palec a ukazovák "přestal bych, ale vím že chceš, nebo ne snad?" "ch-, teda nechci" "řekni mi větou že chceš abych přestal, a já přestanu" "D-D-Dominiku, přeee" "beru to jako nedokončenou větu, okay?" vzmohla jsem se jen na přikívnutí, proklínala jsem se, strašně moc. pokračujeme, bohužel, nevím. Klekla jsem si před Dominikem a sundala mu boxerky. poslední věc kterou si pamatuju, dopíči.
okey okey, vim ze to je nic moc, pardon ale chci to trosku zamotat spolecne jeste frantiskem ale nevim jestli se mi to vubec povede, muj mozek moc nema napady na psani, ale alespon necoo<3
ČTEŠ
I přes to všechno// Stein27, NikTendo
Fanfiction"Proč mi i přes to všechno odpouštíš?" "Sama nevím, asi to nedokážu"