Behind The Stage ||Translate|| ✓

~∆24∆~

Třesoucí se chlapec se pomalu podíval na ženu, které hlas patřil. Zároveň si ještě prohlédl okolí, aby zjistil, kudy by mohl utéct, ale bohužel. Jediný vchod zatarasila žena svojí postavou.

,,To ani nepozdravíš svoji matku?" Zeptala se.

Hongjoon ji neodpověděl a pozoroval zemi, aby se vyhnul očnímu kontaktu, který by mohl tuto situaci ještě zhoršit.

Žena se k němu rozešla a prstem mu nadzvedl hlavu. ,,Tak co? Jak se ti líbí, jak se k tobě chovají?"

,,C-Co ode m-mě ještě ch-chceš? Není ti málo zničení mého dětství?"

Yeoshin se zle zasmála. Upřímně, kdyby měl Hongjoong na vybranou mezi skočením z útesu nebo poslouchání téhle ženy, útes by vyhrál okamžitě a bez jakéhokoliv rozmýšlení.

,,Samozřejmě, že ne. Jak bych mohla přenést fakt, že omyl se má lépe než někdo, kdo se plánoval?"

Hongjoong nevěděl, co by měl odpovědět. Věděl, že byl omylem. Hlavně, když mu to každý den, někdo připomínal. Pravda sice bolí, ale přeci to není jeho vina. Však za to nemohl!

,,Ten kluk, Seonghwa to bylo? Na světě snad neexistuje víc naivní člověk! Jen jsem trochu zahrála na city a hned souhlasil se vším, co jsem mu řekla!" Zasmála se.

,,Ne-Neubližuj mu, pro-prosím." Žadonil Honjoong.

,,Chová se k tobě hůř, než k odpadu a ty mě prosíš, abych mu nic neudělala? Zdá se, že o něho máš velkou starost."

Hongjoong na ní vytřeštil oči. ,,Pro-Prosím tě, nedělej nikomu nic! U-Udělám cokoliv!"

,,Nah, to by bylo moc jednoduché. Nechci, abys za to zaplatil tak lehce. To by pak nebyla zábava."

Hongjoong se jí snažil všelijak přesvědčit, aby nikomu z ostatních chlapců neublížila, až se mu to nakonec povedlo. Pokud je bude moci pořád využívat, budou v bezpečí.

,,Slyšela jsem že ty a ten dlouhán..Yunho! Jo, on, že spolu chodíte. Jaké to překvapení. Někdo se o tebe opravdu zajímá a rozhodl se s tebou něco mít." Zasmála se.

Hongjoong se jí vytrhl a znovu pozoroval zem. Modlil se k nebesům, aby žena konečně odešla. Nechtěl už poslouchat její urážky. Ovšem, byl zde problém, že ona si vždycky našla nějakou cestu, aby mohla ranit lidi.

Yeoshin chtěla opět něco říct, jenže jí zazvonil telefon, což ji rozhodilo natolik, aby se kolem ní chlapec prodral a utekl do dormu.

,,Utíkej, jak chceš. Ale přede mnou se neschováš."

~~~

Hongjoong si v koupelně pořádně umyl obličej. Poslední co chtěl, bylo, aby ostatní věděli, že brečel. Usušil si ho a šel za ostatními. Sedl si na židli dál od ostatních a oddechl si.

Yunho ke chlapci přišel a posadil si ho na klín a následně ho objal.

,,Kde jsi byl?"

,,V koupelně."

,,No jasně, tak dlouho."

Hongjoong se na něho lehce usmál a stoupnul si.

Yunho se lehce zamračil. Však starší miloval objímání a vřelou pozornost.

,,Je všechno v pořádku?" Zeptal se.

Hongjoong přikývl . ,,Nemůžeme se, jakože rozejít? Nikdo z toho nemá radost a-"

,,Koho zajímá, co si myslí ostatní? Dokud se máme rádi, tak není co řešit."

,,Ale-"

Než to stihl Hongjoong doříct, tak ho Yunho utišil prstem na rtech. ,,Už o tom nebudeme mluvit, dobře?"