ᴡᴇ ᴍᴇᴛ ɪɴ ᴀ ᴄʟᴜʙ ˡˢ ✓

6/ ,,for you,"

předtím, než začnete číst, chtěla bych vám říct o jedne holčině, která píše mega skvěle, ale (podle mě) má dost málo votes, zaslouží si tisíce přečtení a tak i tisíce votes!

už jednou jsem ji příběhy sdílela, ale zaslouží si mnohem víc!

Takže běžte na její profil a určitě si přečtěte její příběhy! -> kerriecass
❤️

teď už hezké čtení! <3

Modrooký stál už asi deset minut před zrcadlem a díval se na sebe v odraze. Bylo to sotva půl hodiny, co ho tam Harry nechal se slovy, aby se hezky upravil, vzal si hezké oblečení a že se sejdou v předsíni.

Zmatený Louis se tedy hned zvedl a šel se obléct do svého nově nakoupeného oblečení, upravil si vlasy a ještě si je nastříkal, aby mu krásně voněly. A právě teď stál u zrcadla a přemýšlel, jestli se nemá převléct, protože se mu nelíbilo, jak vypadal. Zamýšleně naklonil hlavu na stranu a přemýšlel, co by tomu asi chybělo.

Pak si vzpomněl.

Rychle přeběhl ke svému stolečku, kde měl své soukromé věci a vytáhl z něj malou paletku s barevnými odstíny. Vzal si malý štěteček a nanesl na něj trochu barvy. Barvu přenesl na svá oční víčka a sám pro sebe se usmál. Teď to bylo hotovo, skvělé.

,,Lou? Už jdeš?" zavolal na něj ze zdola kudrnatý nedočkavě, věděl, že jeho chlapec bude vypadat skvěle a nehorázně se těšil, až jej uvidí.

Taky tomu tak bylo, jen co jej spatřil nemohl si odpustit myšlenku jak nádherně vypadá. Bylo to jejich první oficiální rande a modrooký nemohl vypadat lépe.

Nechal své tváře zčervenat pod tím intenzivním pohledem, který mu kudrnatý nestydatě věnoval a přešel až k němu.

,,Jsi nádherný," zašeptal kudrnatý, aby nekazil atmosféru a na Louisově tváři se usídlil zamilovaný úsměv.

S tichým poděkováním si obul ještě boty a hned potom šli do garáže, kde kudrnatý otevřel pro Louise dveře od drahého auta, aby mohl nastoupit a hned po té si sedl na místo řidiče.

Po výtečném obědu v drahé restauraci, kam je Harry zavezl, ještě plánoval procházku po parku, protože věděl, jak moc měl modrooký rád květiny.

,,Koukej!" vypískl malý Louis a běžel utrhnout krásnou pampelišku. Hned se s ní vrátil k Harrymu a skoro automaticky mu ji dal za ucho.

Hned se tomu zachichotal, protože si myslel, že je Harry moc krásný a s pampeliškou za uchem ještě krásnější.

,,Jsi krásný," složil kudrnatému poklonu a znovu se zachichotal, až si rukou zakryl ústa.

,,Ne jako ty, maličký," odvětil kudrnatý a pampelišku vzal do rukou. Dal ji modrookému za ucho a usmál se, až na svět vykoukly jeho ďolíčky.

Louis jen zakroutil hlavou a odběhl pro další pampelišku, aby ji mohl dát Harrymu za ucho. Pak se teprve spokojeně usmál a vzal jej za ruku.

Rozešli se po kamenné cestičce, ruku v ruce, a ani jeden nemohl být šťastnější. Pro oba to bylo první rande, protože Louise nikdy nikdo nevzal a Harry si vždy užíval jen jednorázovky.

Proto taky trvalo několik dní, než se rozhoupal a nabral odvahu se zeptat modrookého, jestli s ním půjde. Tak moc se bál, že odmítne. Ale jak by modrooký mohl odmítnout tak krásného zelenookého?

Když Louis opět uviděl kytičku, tentokrát bílou sedmikrásku, hned se vyvlékl kudrnatému ze sevření a odběhl si jednu utrhnout.

,,Kotě, koukej tam máš na louce plno kytiček, tak si tam dáme deku a můžeš si třeba uplést věneček, ju?" řekl, když mu modrooký donesl utrhlou kytičku.

Hned co to Harry dořekl se podíval, kam ukazoval a když uviděl louku plnou kytiček, vypískl a rozběhl se.

,,Louis!" zakřičel kudrnatý a rychle jej chytnul za ruku, ,,neutíkej mi, kotě."

,,Tak rychle!" zakňučel a začal kudrnatého táhnout za sebou.

Rychlým krokem došli na louku, kde kudrnatý rozproztřel deku, kterou vzal s sebou a hned si na ni sednul. Louis se začal věnovat květinám a zkoumal, jak mohl udělat věneček, jak mu kudrnatý sliboval.

,,Eh?" smutně se podíval na Harryho, který seděl za ním a ukázal mu tu rozpadající se patlanici, co vytvořil.

,,Uka, pomůžu ti," řekl Harry a rozdělal ten rádoby věneček.

Začal zaplétat jednu kytičku k druhé a když to malý modroočko pochopil, přenechal mu práci a sám si lehl na záda. Nasadil si sluneční brýle a nechal se opalovat od sluníčka.
Jednu ruku si dal na Louisův bok a začal ho hladit, aby pořád cítil jeho přítomnost a věděl, že nikam neutekl.

Mezitím co se Harry opaloval, modrooký pracně pracoval na svém žluto-bílém věnečku, aby jej následně mohl nasadit do vlasů svého staršího, kudrnatého přítele.

,,Hazzie!" vypískl šťastně Louis, když dodělal věneček, jenže kudrnatý nereagoval.

,,Hazzy?" oslovil jej modrooký znovu, ale kudrnatý se nehýbal.

Louis vyděšeně odhodil věneček a položil mu ruku na hruď. Dýchal. Tak co je potom s ním?

,,Hazzy!" vykřikl se slzami v očích a zatřepal s jeho rameny.

To Harryho už probudilo a on se zmateně posadil.

,,Copak kotě?" zeptal se unaveně a přitáhl si jej na hruď.

,,N-nešel si probudit, n-nereagoval jsi," popotáhl Louis a přesedl si mu na klín. Své ručky obmotal kolem jeho krku a hlavu si položil na jeho rameno.

,,Usnul jsem, promiň maličký. V noci jsem toho moc nenaspal," řekl klidným hlasem a pohladil modrookého po boku.

,,Koukej," řekl zlomeným hlasem a natáhl se pro věneček, který hned předal Harrymu do rukou. Utřel si poslední slzičku, která mu sjela po tváři a s úsměvem se díval na Harryho tvář.

Harry ho pochválil za krásný vytvořený věneček a nasadil jej modrookému do vlasů. Ten ale zakroutil hlavou a nasadil věneček kudrnatému.

,,Pro tebe," řekl a s úsměvem se přitulil ke staršímu.