ᴡᴇ ᴍᴇᴛ ɪɴ ᴀ ᴄʟᴜʙ ˡˢ ✓

1/ ,,can we go home?"

Barevná světla zářila všude okolo, hlasitá hudba byla slyšet na kilometry daleko, dráždila v uších všech přítomných. Tančící těla se opile pohybovala po celém tanečním parketě, chlapci pohupovali svými boky a čekali až se k nim přidá někdo s kým by si mohli užít na jednu noc, a někdo, aby si našel vztah. Ovšem kdo by očekával, že by v gay baru našel vztah? To se dělo opravdu ojediněle a stejně jim to kolikrát nevydrželo déle než půl roku.
Na pódiu se kroutili striptéři okolo tyčí, mladí i starší muži jim za krajkové kalhotky s podvazky strkali balíky peněz za hezkou podívanou. Ve vlasech měli nasazené kočičí ouška, které je dělaly pro ostatní muže neodolatelnými a tvrdými.

Byli tu páry gayů, mladých i starších, někteří se na sebe lepili, jakoby se na sebe chtěli hned vrhnout a nestihli dojít do pokoje, ostatní jen seděli v boxu a povídali si s přáteli.

Nevinný a mladoučký Louis, který znudeně seděl na barové židli u baru se na ně závistivě a zároveň smutně koukal. V ruce si hrál s červeným kelímkem, pro něj neznámého pití, kterého se ani nenapil, když mu ho jeho přítel vrazil do ruk. Jayden - Louisův přítel - mu ho dal do rukou, když do baru přišli, i přes jeho protesty, že alkohol nepije, což Jayden moc dobře věděl, ale nevěnoval tomu pozornost. Jaydenovi vadilo, jak byl Louis upjatý, nechtěl se bavit, opít.

Proto teď seděl vedle něj ačkoliv mu nevěnoval sebemenší pozornost. Tu věnoval o dost namakanějšímu chlapci, sedící po Jaydenovo boku, možná až moc blízko, než by měl. To Louis by měl být jeho středem pozornosti, to Louis jemu měl být tak blízko, to ma Louise by se měl dívat zamilovanýma očima, jako se teď dívá na toho černovlasého.

Louis raději sklopil pohled na desku baru a pozoroval pohybující se náplň v kelímku. Necítil se v klubu dobře, byl sem vtáhnutý, i když s tím, po pár argumentech s Jaydenem, souhlasil. Ovšem kdyby nesouhlasil, věděl, co by to pro něj znamenalo, a ačkoliv chtěl být pro svého přítele hodný kluk, už tu bolest zažívat nechtěl.

Přemýšlel, proč pro Jaydena není dost dobrý, proč není dobrý pro nikoho. Chtěl nekoho uspokojit tak dobře, až by se mu protočily oči. Chtěl být někým vlastněn, chtěl se cítit chtěný, chtěl být milován. Jenže nikdy se mu to nedostalo, pro nikoho nebyl dost dobrý. Nikoho nestačil uspokojit tak, aby si ho udržel a pečoval o něj jako o princeznu, aby mu kupoval dárky, jeho oblíbené květiny a rozmazloval si ho.

Byl z toho smutný, snažil se změnit se. Snažil se dělat všechno proto, aby svého přítele uspokojil. Aby si jeho přítel připadal chtěný a milovaný, aby cítil tu lásku od svého přítele. Přesně tohle si přál i Louis, ale jemu to dopřáno nebylo. Proto se snažil na sobě pracovat více a více, aby jednou byl pro Jaydena dostatečně dobrý.

Poslouchal jeho pokyny, udělal vše co si řekl. Ale malinký Louis byl naivní, když se nechal dobrovolně trestat za něco, co ani neudělal. Nechal se bičovat, když něco omylem rozbil. Nechal se ošukat kdykoli byl Jayden opilý a nadržený. Bolelo ho to, moc ho to bolelo, ovšem pořád doufal, že bude dostatečně dobrý. Ale on nebyl. Nebo mu to alespoň všichni předhazovali a jeho mozek to postupem času začal považovat za pravdu.

Neuvědomoval si, že tohle už není normální vztah, ale týrání. Nechtěl si to připustit, přece se od něj jeho Pán jen dobře staral. Tak mu to bylo vždy říkáno. Proč se ale všichni ti muži ke své polovičce chovali jinak? Byl Louis výjimečný, proto se s nim zacházelo jako s hadrovou panenkou, co byla jen na to jedno?

Své rodiče nikdy nepoznal. Zbavili se jej hned po jeho narození a jakýmsi způsobem se v jeho šestnácti letech dostal k Jaydenovi. Nikdy neměl otcův vzor, aby jej vždy popostrčil vpřed, když spadne na kole či si odře koleno, když hraje fotbal, kdo by jej naučil opravovat auta nebo používat nářadí. Nikdy neměl matčin vzor, kdo by jej naučil vařit, starat se o domácnost či domácí práce.

Z dunící hudby ho začínala nepříjemně píchat v hlavě a na jeho tváři se objevil bolestný výraz. Bylo by špatné se zeptat, jestli už mohou jít domů? Nebyl by jeho Pán naštvaný?

,,Daddy?" dotkl se opatrně jeho ruky položené na baru, držící v ruce poloprázdný kelímek.

,,Co chceš?" otočil se na něj špinavý blond klučina a projel ho hladovýma očima.

,,Můžeme už jít domů?" zakřičel přes hudbu, přimhouřené oči, když mu nepříjemně barevné světla svítily do očí.

,,Nevidíš, že se bavím?" odbyl ho zamračeným pohledem a vrátil se k flirtování s černovláskem.

Proto jen smutně zakýval hlavou a čekal. Čekal několik hodin. Čekal celou noc, až skoro usínal. Jeho oči se začaly samovolně zavírat až mu padala hlava, proto si ji podložil rukou. Před ním stále stál plný kelímek, kterého si nevšímal.

Chtěl už jít domů, byl fyzicky i psychicky vyčerpaný. Skoro čerstvé rány na zádech po bičování ho bolely, nepříjemně štípaly a on už si přál jen lehnout do postele a ponořit se do světa snů.

Ovšem čeho si nevšímal byl kudrnatý klučina, na pohled starší než malý Louis, který ho celých několik hodin pozoroval a u toho usrkával džus z kelímku. Ne, že by neměl rád alkohol, ovšem byl tu z jeho kamarády a ty někdo musel odvést domů. Ale věděl, že to se konat nebude, protože měl naprosto jiné plány, které zahrnovaly malého Louise.

Od té doby, co ho jeho zelené pronikavé oči spatřily z něj nezpustil pohled. Pozoroval smutného a unaveného chlapce a toužil po tom ho rozveselit, dopřát mu jeho prosby, udělat ho svým.

Proto se po několika hodinách okukování zvedl a se sebevědomou chůzí přešel až k němu. Nevinný modroočko ho však nezpozoroval, protože už usínal na své ruce.

,,Copak tu děláš maličký?" oslovil jej kudrlinka a jemně jej pohladil konečky prstů po páteři, aby jej nevystrašil, ale aby jej porobudil.

Modrooký se vyděšeně posadil a zamžoural nad množstvím barev, které po baru svítily. Proto si musel protřít oči, aby se pořádně rozkoukal a mohl zaměřit na toho, kdo jej probudil.

Jeho nevinné modré oči se přesunuly na vysokého, kudrnatého a svalnatého kudrlinku a nad tím pohledem se mu rozšířily zorničky. V Louisových očích vypadal nádherně a hned se litoval za tu myšlenku, být jeho. Ovšem kdyby si ho teď vzal a ošukal ho, nechal by jej, protože přesně to dělá jeho Daddyho šťastného. Nehledě na to, jestli se to malému Louisovi líbí nebo ne.