ᴡᴇ ᴍᴇᴛ ɪɴ ᴀ ᴄʟᴜʙ ˡˢ ✓

3/ ,,what's your name?"

Modrooký brunet se probudil a když zjistil, že není ve své posteli, což u nich doma byla vlastně jen madračka, zmateně se rozkoukal kolem sebe. Byl sám, v moc hezkém pokoji, byl sladěn spíše do tmavých barev. Malý tmavě hnědý noční stolek hned vedle postele, černá velká skříň skoro přes celou stěnu, tmavě hnědý stůl a extrémně pohodlně vypadající, závěsné ratanové křeslo.

Se zmateným výrazem opět spadl do peřin a až pak si uvědomil tu krásnou vůni. S vykulenýma očima zabořil svůj obličej do polštářů a zhluboka se nadechl. Nevěděl sice kde je, ale moc se mu tu líbilo. Krásně teplo, víc než příjemná vůně a hezké prostředí. Ne jako u těch hnusných, smradlavých dědků kam byl posílán.

Zřejmě ho Jayden opět poslal k někomu, kdo si na něm užije a on za to dostane velké prachy. Lhal by, kdyby řekl, že si na to zvykl. Na takovou věc se nedá zvyknout, i když to provozoval už déle než půl roku. Ani nevěděl proč to musí dělat, ale pokud to jeho Pána bude dělat šťastného, udělá to.

Jeho Pán ho vždy chválil, když se nechal někým ojet a on za to dostal tučnou odměnu, nehledě na to, jak moc to modrookého bolelo a on pak usínal v slzách a bolesti. Ale modrooký byl na sebe pyšný, protože udělal svého Pána šťastného a jemu to připadalo správné. Vždy když udělal něco správně, tak dostal i najíst, proto když se choval špatně, nedostal najíst třeba i tři dny.

Nedokázal si představit, že tady bydlí nějaký starý, oplzlý dědek, který se na něm projede. On bude muset držet, pokud nebude chtít bít opět zbičován nebo zbit. Každým dnem doufal, že tohle skončí, že jednoho dne bude mít milujícího přítele, který o něj bude s láskou pečovat a milovat ho. Ale Jayden ho přece také miluje, že ano? Potom by přece nebyl s ním.

Proto jen čekal až někdo přijde do pokoje, s nechutným úšklebkem na rtech a bez přípravy si jej vezme. Bude ignorovat všechny ty modřiny a krvavé rány, hlavně že si užije. To je přece hlavní ne? Aby je potěšil, aby jim dopřál tvrdého orgasmu a tím potěšil i svého Pána, když se mu dostane pěkné odměny.

Čekal, čekal dlouho. Hodinu, dvě? Už ho nebavilo čekat, proto i přes strach, že bude zbičován za neuposlechnutí, vylezl z vyhřáté postele a přikrývku hned složil, aby dostal alespoň malou snídani.

Po té se podíval na své nohy a zahýbal konečky prstů. Tomu se zachichotal, až si přikryl pusu rukou.

Pomalým krokem a s bolestí sešel schody až do kuchyně odkud se valila krásná vůně smažených vajíček, které malý brunet naprosto zbožňoval. Ale ještě si nedělal naděje, že taky dostane najíst. Už několikrát se stalo, že se musel dívat na to jak jí, ale on sám najíst nedostal. Ale tak moc doufal, že se dnešní muž slituje, protože měl už obrovský hlad, což se začínalo ukazovat i na jeho váze.

Tichými kroky došel až do kuchyně, kde se zastavil na prahu dveří. Ten člověk mu stál zády, ale už z toho si dokázal odvodit, že to není starý, vráskatý dědek. Louis odhadoval, že nebude o moc starší než je on sám, proto byl dost v šoku. I zezadu vypadal dost přitažlivě a to ještě neviděl, jak vypadá.

,,Oh už ses probudil?" rozboural jeho myšlenky hrubý, chraplavý hlas a Louis vyděšeně cukl hlavou. Byl moc zamyšlený. Z toho pohledu, když se jejich oči setkaly mu přejel mráz po zádech.

,,Ano Pane," odpověděla tiše brunet a nejistě stál na prahu dveří. Pozoroval jeho obličej, ale když si uvědomil, co dělá rychle sklopil hlavu. Přece se jim nesměl dívat do očí, pokud nedostal povolení. Kudrnatý mu ale přišel povědomí, kde ho jen viděl?

Kudrnatý se na něj šokovaně podíval, ale rozhodl se to zatím neřešit.

,,Posaď se, dám ti snídani," zavelel a Louis tak taky udělal. Jako vzorný kluk si sedl na židli, rovné záda a ruce si zakřížil za zády. Kudrnatý mezitím naložil smažená vajíčka na talířky a donesl je na stůl.

Ovšem zastavil se, když uviděl malého modroočka. Nechápavě se na něj podíval a naklonil hlavu jako nějaký zvědavý pes. Talířky položil na stůl a neustále ho sledoval.
Louis se pod tím pohledem otřásl a snažil se nepodívat nahoru, do jeho pronikavých, zelených - a nádherných, musí Louis podotknout - očí.

,,Co to děláš?" zeptal se nechápavě kudrnatý a sedl si naproti chlapci ke své porci snídaně.

,,To co vždy přeci," odpověděl jakoby to byla jasná věc, ačkoliv kudrnatý pořád nechápal.

,,Jak se jmenuješ?" zeptal se raději a vzal do ruky vidličku.

,,Louis," odpověděl stručně a automaticky se zadíval na to, jak si kudrnatý dal první sousto.

,,Já jsem Harry," usmál se, ale nechápavě se podíval na Louise, když nejedl.

,,Proč nejíš? Nechutná ti vajíčka?" strachoval se a už mu chtěl přichystat něco jiného, avšak zastavila ho Louisova věta, co vypustil z úst.

,,Čekám na svolení přeci. Vy vůbec neznáte pravidla či co?" nezeptal se drze, ačkoliv to tak mohlo vyznít. Nemyslel to zle.

,,Pravidla?" nechápavě se zeptal Harry a talířek položil zpět na stůl.

,,No, pravidla. Měl byste to znát, když jste si mě objednal," mluvil Louis stále s pohledem na stůl, aby ještě nedostal pohlavek. Už tak se bál, že si dovolil příliš a dostane za to zbičování až budou v posteli.

,,Jak to myslíš 'objednal jsem si tě'? Já si tě neobjednal. Tebe si někdo objednává?" vychrlil na chlapce nechápavě a položil vidličku.

,,No ano přece. Abych uspokojil touhy mužů a tím potěšil i svého Pána, když dostane zaplaceno," mluvil už jakoby automaticky.

,,Cože?" vydechl prudce a nehnul se ani o píď.

,,Jste natvrdlý či co?!" vyjel na něj Louis, ale hned toho litoval. Ale neměl rád, když to někdo protahoval. Radši aby si ho rychle vzal a on to měl rychleji za sebou. Nechtěl trpět ještě víc.

,,P-pardon, o-omlouvám se. J-Já nechtěl," začal koktat a jeho tělo se začalo třepat strachem.

,,To nic. A tykej mi," řekl Harry tichým hlasem, aby jej nevystrašil ještě více a smutnýma očima sledoval třepajícího se chlapce.

,,Vy- ty mě nebudeš bičovat?" zeptal se překvapeně, jednak z toho, že jej netáhl ihned do postele a jednak, že mu může tykat. To se mu ještě nestalo.

,,Jistě, že ne. A teď se najez, jsi hubený," utnul tuhle debatu kudrnatý a sám začal šokovaně jíst.

Nevěděl, co si o tom všem měl myslet.

A malý Louis doufal, že právě Harry je jeho záchranný anděl.

𖣘

užijte si prázdniny :)

also jsem se jeste neptala, koho uvidim na Louiho koncerte v Praze? :)

pokud to stihnu, můžete čekat ještě dnes kapitolu z forgive.