Malfoyovi v Česku

Jak to začalo?

Ahoj lidi, jmenuji se Lucka, obyčejné české jméno toť. A povím vám příběh. Možná je pravdivý, možná ne, to si nějak přeberte sami 😂.

Stalo se to v jeden obyčejný den, seděla jsem na sedačce, otočena k mobilnímu telefonu na němž probíhala hodina češtiny. Přes kecy učitelky a spolužáků jsem si nejdřív myslela že se mi ta rána na balkoně jen zdála, ale pak jsem uslyšela slyšitelné klepání na skleněné balkónové dveře. Nejdřív jsem se lekla, ale potom jsem se otočila a podívala se na balkón. Otevřela jsem pusu která mi spadla až někam ke kolenům a upustila telefon který jsem držela v ruce. Přistoupila jsem k bálkonu a rukávem otřela zamlžené dveře.
Nepletla jsem se, bude to znít divně, ale na bálkoně v našem bytě stáli: Draco Malfoy, Narcissa Malfoyová, Bellatrix Lestrangeová a Lucius Malfoy. Chvíli jsme na sebe nechápavě zírali, a pak jsem se odvážila otevřít dveře. ,,Pojďte dál" pobídla jsem je a pak se podívala na Bellatrix.
,,Nečekala jsem že jsi fakt takhle mrňavá" zasmála jsem se a Bellatrix na mně hodila nevraživým pohledem.
Narcissa slušně poděkovala, stejně jako Draco, a Lucius se opile promotoval kolem sedačky a sedl si na židli v kuchyni.
Stoupla jsem si před něj. ,,Hele, hele, Luciusi co si o sobě myslíš?" zeptala jsem se s rukama v bok. Lucius z kapsy vytáhl sklenici vína a položil jí na ubrus. Pak zdvihl ukazováček a opile vykoktal: ,,V každém domě, jsem jeho majitel já"
Zakroutila jsem hlavou a vlepila mu facku.
,,Cha cha!" vyprskla smíchy krákavě Bellatrix. Draco se na mně zničehonic tak podezíravě podíval. ,,Tak počkat, odkud znáš naše jména?" zeptal se, stále podezívavě. ,,No..já", začala jsem.
,,Pojďte se mnou!" vzala jsem Draca za ruku, a srdce pod tričkem mu bušilo jako by se chtělo rozlétnout. Na své ruce jsem cítila jak mě Dracovy dlouhé štíhlé prsty uchopily kolem dlaně a myslela že je po mně.

Dovedla jsem je až do pokoje, a ukázala na sedm Harry Potter knížek v horní polici. ,,To se jmenuje po Potterovi" zasmál se Draco. ,,Jo, správně" kývla jsem a natáhla se pro Relikvie smrti. ,,Tady, přečti si to Draco" otevřela jsem knížku na začátku a poklepala na název kapitoly: "Pán zla nabírá síly"
Draco chvíli očima přejel několik stránek a pak se podíval na ostatní v místnosti. ,,Podívejte se tady jsme všude my!"
Narcissa knihu uchopila. ,,Draco má pravdu, Bello podívej se"
Bellatrix která seděla na mém psacím stole, vyskočila a chňapla po knize.
,,Pozor ať se neroztrhne!" vykřikla jsem.
Bellatrix se samolibě usmála.
Narcissa se zamračila. ,,Bello, nebuď drzá, to děvče nás pustilo sem dovnitř.."
Bellatrix zakroutila očima ale pak si také přečetla několik stran. ,,Tady jsem já...a pán zla.." zvedla oči.

Chvíli jsme se na sebe, zase bez slov, dívali a pak se v obýváku ozval hlas z telefonu který byl nastaven na reproduktor: ,,LUCIE, LUCIE JSI TADY? JESTLI SE OKAMŽITĚ NEOZVEŠ DÁVÁM TI NEOMLUVENOU HODINU!"
,,Ty kráso" rozeběhla jsem se do obýváku, zvedla telefon ze země a zapnula mikrofon. ,,Ehm.. paní učitelko, já..", Draco otevřel pusu, jakoby chtěl něco říct, rychle jsem kroutila hlavou aby nic neříkal a Narcissa mu chytila pusu. Bellatrix se začala smát. ,,Co to je?" zeptala se Učitelka.
Zamračila jsem se na Bellatrix a podívala se zpět na telefon. ,,No.. mě nějak blbne mikrofon, pardon" řekla jsem rychle a mikrofon opět vypnula.