Bunny killer [vkook]

10.

O dva týdny později

Tři týdny tu jsem. Ale nevadí mi to. Za celou dobu se mi Bunny neukázal. Dneska ho musím přesvědčit.

Šel jsem za ním do pracovny.

,,Ahoj" uculil jsem se.

,,Ahoj, copak potřebuješ?" otočil se na mě.

,,Proč se mi neukážeš?" zeptal jsem se ho narovinu.

,,Ten důvod jsem ti už říkal" odsekl.

,,Stejně se odkud nedostanu, takže to je jedno" sednul jsem si na jeho klín.

Povzdechl si. ,,Dobře, ale pod jednou podmínkou" kouknul se mi do očí.

,,Jakou?" rozzářily se mi oči.

,,Nech mě ti to všechno vysvetlit"

,,Jak jako?" nechápal jsem.

Jeho ruce přesunul na jeho masku a pomalu jí sundával. A kurva-

,,Jungkooku?!" vykulil jsem oči.

,,Ahoj" usmál se svým smutným králičím úsměvem.

Ajo... Králičí úsměv, králičí maska. Že mi to nedošlo dřív.

,,Já myslel, že mě už nechceš vidět" sklopil jsem pohled.

,,To ne.. nechtěl jsem tě vidět se trápit, proto jsem ti neřekl, že se stěhujeme" pohladil mě po tváři.

,,Byl jsi můj nejlepší kamarád... Já bych to přežil" promluvil jsem se slzami v očích.

,,Promiň, Tae" objal mě.

Opřel jsem si hlavu o jeho rameno a začal brečet.

,,J-já tě m-miloval" řekl jsem mezi vzlyky.

Pokračování příště...