Rozlilo se kolem nás teplé a oslnivé světlo a my všichni jsme na čas osleply.
Jak už jsem se rozkoukala a konečně něco viděla, tak jsem se už mohla podívat na narušitele, který mně přerušil v uřezání té holce nohu... Blbý. Bych jí alespoň zničila outfit, protože měla celkem hezký tělo... ale stále jsem měla lepší postavu, ne jako ona, ještě malý hrudník😏
Rozhlédla jsem se kolem a můj pohled zastavil na osobě stojící u vypínače... byl to náš ředitel a u něj další osoby, muž a žena. Všichni tři měly v rukou brýle na noční vidění, takže jsem typovala že celou tu maškarádu viděly.
Pak jsem ještě pootočila na mé přemožitelky a zjistila jsem že jsem se lehce spletla a to že protivníků nebylo sedm ale osm, ten osmý byl muž.
Zase jsem se otočila na ředitele s těmi divnými maníky, no ten se bohužel nedíval na mou dokonalost, ale na ty maníky. Ti se na mně taky bohužel nedívaly a mé ego to velice zasáhlo.... Kecám bylo mi to jedno, nepotřebovala jsem, aby na mně ti hnusáci dívaly. Si to nezasloužily...
Maníci se přesněji dívaly na tu týpku co mně pořád držela u země, ale nebyla jediná co něco držela, já jsem stále měla v ruce nůž blízko její nohy, !!!pořád s chutí jí ho zaříznout do masa.!!!
No ještě jsem to neudělala, ale byla by to zábava. No vrátíme se k těm maníkům, oni kývly na mou věznitelku a ona povolila svůj stisk na moje záda, toho jsem využila (se nedivte jsem prostě mrcha) a snažila se vyšvihnout na nohy tím způsobem, že jsem se rychlostí přetočila a u toho chytla její povolenou nohu a pořádně s ní škubla, ona se zakymácela a já se o kus odkutálela, rychle jsem se zvedla a potom jsem skočila po mé držitelce a ona jak jinak než skončila na zemi. Na zemi jsem ji dala dvě rány a už byla K.O. No chtěla jsem jít porazit i ty ostatní, ale bohužel než jsem se stihla zvednout tak mě ty dvě zbývající holky vzaly pod pažemi a vyzvedli mně na nohy, několikrát jsem sebou škubla a kopla je do lýtek, ale nemohla jsem kopnout obě zaráz takže blbý. Konečně jsem se uklidnila a podívala se na ty tři dospělé...
No nakonec promluvil ten páprda, ,,Bereme ji" no vyznělo jako by mě kupovali tak jsem si nemohla odpustit poznámku ,,Ale já nejsem na prodej." No oni asi nemají smysl pro humor nebo mají co já vím, tak řekli ,,Ale seš holčičko" ,,Možná až po té, co mi přestanete říkat holčičko" ušklíbla jsem se.
Oni to ignorovali a kývli, aby mě pustily. Ony tak udělali a já, když jsem si protahovala ruce jsem je obě "OMYLEM" praštila. Fakt to bylo omylem.
No pak jsem šla za ředitelem a těma dvěma. Všichni tři byly strašní supové. Došly jsme do kanceláře ředitele. Tam si všichni tři posedaly, ale já zůstala bokem stát. Pak začali velice nudně diskutovat takže jsem si radši představovala růžové auto s jednorožcovým rohem co vyfukuje duhu... (Takové představy tady budou často, takže jestli vadí... VYPADNĚTE!! Tady totiž nemáte co dělat.) Uprostřed mé představy mně přerušilo mé jméno- jestli nechápete, tak ho někdo vyslovil- otočila jsem se tedy za zdrojem a tím nečekaně byl náš "oblíbený" ředitel. Ten se na mě podíval a já jsem pozvedla jedno obočí ,,Ano?" ušklíbla jsem se stále zvednutým obočím.
Pan ředitel se nadechl aby mě pokáral, ale ta paní ho zvednutou rukou zadržela. ,,Tak vzpurnost a vtip, to u nás mladé dámě moc dlouho nevydrží. Víme jak na takové dívky a všechny nakonec podlehnou, všechny."
,,Připomenu vám to, až budu stále vzpurná." Ušklíbla jsem se a mrkla na ně.
Hned ten den jsem si sbalila, když jsem vyšla z pokoje začala jsem dost nahlas zpívat ,,Weeeeeee areeeeeee the Chaaaaaampions, my frieeeeeeeeendssssssss
And weeeeeeeeee'll keeeeeep on fighting till the eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeend
Weeeeeee areeeeeee the Chaaaaaampions
Weeeeeee areeeeeee the Chaaaaaampions
No time for looooooooooooooosers" V tom jsem se zastavila, podívala se na studenty co vykukovali z ložnic, ušklíbla se a řekla ,,Ale tahle písnička má několik problémůů,
To slovo My (WE) a pak další, že není čas pro ztroskotance, protože to vy jste 24/7 takžeeeeeeeee to bude lepší, když zazpívám: IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII am the chaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaampion, my looooooooooooooooooooooooooooooooosers looooosers. Jo to by šlo, tak se mějte" Otočila jsem se, ukázala na ně prostředníček a ušla ty dva zbývající kroky ke konci chodby a schovala jsem se jim za roh. Tam jsem se začala culit jak debil, protože jsem se snažila nesmát jejich výrazům, které jsem viděla ještě než jsem odešla. Došla jsem na konec téhle chodby a věděla že už jsou dost daleko, aby mně neslyšely. Takže jsem se v tu chvíli totálně rozchechtala, no myslím že by se mi ani opice nevyrovnali.
Už jsem šla po schodech, kde jsem dole viděla ty tři, citróna, kyselku a samozřejmě supa neboli Filche. Došla jsem k nim, položila můj kufr na zem a usmála se ,,Tak jdeme kyseláci?"
Ti se zatvářily kysele, otevřely dveře a vyšli k autu, které stálo přímo pod schody.
Oni nasedly a já jsem je následovala jen jsem prvně dala do kufru svůj kufr a pak jsem nasedla do černé limuzíny, která měla vlastního řidiče.
No cestou to byla nuda, protože mě od našich kyseláků oddělily okýnkem, parchanti.
Po dlouhé době jsem konečně zastavily, ale bohužel ještě né v cíli. Bylo to na letišti, vystoupily jsme z auta a poté co jsem si z kufru vytáhla kufr tak jsme šli do letištní budovy, schválně hádejte co to bylo za letiště...
Určitě jste to měly špatně, co? Bylo to stejné letiště které mně sem odvezlo z Rakouska, nesnáším ho, až mně to v Americe přestane bavit, jdu ho odpálit.
Vešly jsme tedy do budovy a všechny ty kontroly jsme přešly, což zírám a šly do přistaveného letadla, do první třídy. Začala jsem se dívat na filmy, ale po době mě to přestalo bavit, takže jsem co? začala otravovat kyseláky, měly by jste vidět jejich kyselí ksichty.
Až jsme dojely, teda doletěly, tak jsme znovu nastoupily do limuzíny a odjely do prdele...
Přesněji do rudé komnaty....do noční můry, i když přežít se to dalo, počkat ne nedalo, tak proč žiju? Asi bych se měla rozhodnout...stejně je to jedno, mám svůj vtip a to je dostačující.
Ahooooj! Po delší době zase zdravím, no jo byla jsem líná, k tomu mám víc práce, teĎ na konci roku...doufám že líbí a u další kapitoly zduř!
Taylbzudvk to je kráva!!
,,STARKU NELEZ MI DO TOHO!!"
Ale sexy
,,STARKU!!!"
ČTEŠ
Jeden Velký Průšvih (FF MCU Avengers )
Action"Ty vaše výstupy nás celkem dost stojí." Touhle větou to všechno začalo, touhle větou začal ten příběh, plný hrdinů a padouchů. A tak se ze mě, obyčejné dívky z Rakouska, která jela do Ameriky a to ani neuměla moc dobře anglicky, stala velmi důležit...
