Lost Prince |L.S.|

𝒯𝓌𝑜

Louis

Ráno jsem vstal a v koupelně spáchal ranní hygienu. To klasické čistění zubu a tak, ale tentokrát jsem k tomu přidal ještě dlouhou sprchu.

Umyl jsem si vlasy a sprchovým gelem pořádně vydrbal celé tělo. Užíval jsem si teplé kapky vody dopadající na mou kůži a uvolňující napětí v mých svalech.

Vlasy jsem si nakonec musel i vyfénovat, abych v klidu stihl i všechny ostatní přípravy do školy. Předci jen, dneska mám poprvé poznat svou novou třídu, svou úplně první třídu, tak abych nepřišel pozdě.

,,Fuck." Už několik minut stojím před zrcadlem a snažím se nějakým, jakýmkoliv způsobem zkrotit svoje vlasy, ale ty stejně pořád trčí, jako splašené do všech stran a nedrží v žádném tvaru, který se jim pokusím dát.

Dobře, dneska s tím asi ni neudělám. Jen jsem si je ještě jednou prohrábl prsty a šel si vybrat něco na sebe do velké skříně stojící v mé ložnici. Vytáhl jsem upnuté černé džíny, černé volné tričko a samozřejmě ponožky s boxerkami.

Do všeho jsem se oblékl a šel si udělat snídani. Tu jsem nakonec stejně nestihl, když jsem uviděl čas na hodinách visících na stěně.

Rozeběhl jsem se a popadl svůj černý batoh, nazul si své oblíbené Vans boty a z věšáku vedle dveří nad botníkem jsem sundal světle modrou džínovou bundu. Vyběhl jsem z domu a zamknul za sebou. Rychle jsem mířil ke škole a už teď věděl, že to vstávání budu nesnášet.

Ve škole jsem zase došel k ředitelně, ale tentokrát jsem v podstatě vůbec nečekal. Ředitel Corden vyšel hned jak jsem zaklepal na jeho dveře a vydal se i semnou směrem k učebně, kterou teď obývá moje nová třída.

Na nic nečekal a prostě rozrazil dveře.

,,Tohle je Louis, bude s vámi od teď chodit do třídy." To bylo jediné, co řekl před tím, než se zase vypařil někam na chodbu.

Učitelka nad tím jen s pobavený úsměvem pokroutila hlavou.

,,Tak si běž sednout támhle a připrav si věci na dějepis. Jsem uprostřed výkladu, takže se se třídou seznámíte potom." Ukázala směrem k lavici s jediným volným místem.

Podíval jsem se směrem, kam její prst mířil a mé oči se znovu setkali s těma zelenýma.

To si děláte srandu...

Moje zděšení bylo z mé tváři asi dost čitelné, protože Harrymu se na obličeji objevil mně už dost známí úšklebek.

Tohle bude ještě zábava.

Pomalým krokem jsem se vydal na své nové místo, které bych si naprosto určitě nevybral, kdybych měl na výběr.

,,Ahoj Louisi." Naklonil se ke mně lehce Harry, abych ho slyšel a zašeptal, když jsem se posadil vedle něho do lavice. Neodpověděl jsem a vytáhl si učebnice.

,,To se semnou nehodláš bavit až takhle extrémním způsobem?" Jen jsem se na něj otočil, podíval se mu do očí a falešně se usmál. Opět bez odpovědi jsem svůj pohled vrátil na učitelku a tabuli.

,,Super" zabručel Harry, lehce se ode mě odtáhl a víc se položil do židle. Periferně jsem viděl, jak si založil ruce na prsou.

Nenápadně jsem se pousmál. Nějakým zvláštním způsobem se mi líbí, že stojí o to se semnou bavit.

Zbytek hodiny jsme už jen v tichosti seděli v lavici a já poslouchal výklad učitelky. Ona se snažila vysvětlit učivo, ale mně přišlo, že jsem byl v té třídě jediný, kdo poslouchal a to už to všechno dávno znám. Na hradě máme nádhernou knihovnu se všemi různými knihami. Od dlouhých románu až po historické knihy, kroniky a encyklopedie. Přečetl jsem toho spoustu. Čtení mě vždycky bavilo, ale nejradši jsem vždycky četl ty romány plné neuvěřitelných lidských příběhů o pravé lásce a vždycky jsem si přál takovou pravou lásku taky poznat. Zavřený na hradě jsem tu možnost, ale nedostal a nedostanu ji pravděpodobně ani teď. Jsem jedináček a jednou se vrátit budu muset, aby někdo vládnul. Otec mě stejně donutí si toho prince vzít. Je tvrdohlavý a názor by nezměnil, už jen proto, aby nepřiznal svou chybu.