Lost Prince |L.S.|

𝒯𝑒𝓃

Harry

,,Dneska končím o dvě hodiny dřív než ty. Nevadí ti, když na tebe nebudu čekat?" Ptal jsem se Louise, když jsme vešli do školy.

,,Nevadí." Usmál se na mě ,,uvidíme se ve třídě." Řekl postavil se na špičky, věnoval mi malý polibek na tvář a vydal se někam ke své skříňce, čímž se mi ztratil mezi všemi těmi studenty postávajícími na chodbě.

Jen jsem nad ním s úsměvem pokroutil hlavou a vyšel směrem pro věci do své skřínky.

Vlastně na něj čekat budu, to on ale nesmí vědět. Slíbil jsem mu, že mu ukážu, co je láska a že mu ji pomůžu zažít, tak mám v plánu pro něj připravit překvapení. Nic velkého, asi jen piknik někde v přírodě. Ještě to nemám úplně vymyšlené, ale myslím si, že si nějaké romantické rande zaslouží a že mu to minimálně udělá radost a to mně naprosto stačí.

Do třídy jsem se dostal dřív než Louis a hned druhá věc, která zaujala mou pozornost, hned po tom, co jsem samozřejmě hledal Louiho, byl Alex sedící ve své lavici. Byl tam sám zahleděný do svého telefonu. Neměl jsem ho rád hned jak jsem ho poprvé viděl, ale po tom, co podváděl Louise se mi z něj dělá už i špatně. Mám takovou chuť za ním prostě jen dojít a jednu mu natáhnout. Jenom ta představa toho, jak mu lámu nos mě docela uspokojuje, jaký by to asi bylo, kdybych to doopravdy udělal?

Z mých představ mě vyrušil Louis sedající si na místo vedle mě v naší lavici.

,,Proč si připravuješ ty věci, stejně zase nebudeme nic dělat?" ptal jsem se ho.

Teď budeme mít biologii a náš senilní učitel, který měl být v důchodu už hodně dávno, nám určitě zase jen pustí nějaký dokument, který stejně ještě bude úplně mimo látku, kterou máme probírat. Ale co, stejně je mi to jedno.

,,Protože mi nejsou jedno moje známky jako tobě. Víš já úplně nemám v plánu propadnout." Zasmál se a z jednoho ze svých sešitů vytrhl list, a i s propiskou, kterou vytáhl ze svého penálu, ho položil přede mě.

,,Hele já nepropadám." Zamračil jsem se a zkřížil si ruce na hrudi.

,,Dobře. Tak mi řekni pět posledních známek, které jsi dostal, nebo aspoň nejlepší známku co ti vychází na vysvědčení." Vítězně se pousmál. Já jen smířeně s tím že má pravdu nakrčil nos a neochotně podepsal pravý roh papíru, který mi Louis dal.

Když zazvonilo učitel vešel do třídy s tím ať si děláme poznámky z toho, co v dnešním dokumentu uvidíme, že nám z toho dá příští hodinu písemku.

,,Harry budeš si to psát jasný?" Pronikavě se mi Louis podíval do očí.

,,Proč? Stejně si to nakonec ani nepřečtu." Protočil jsem oči a svezl se na židli níž.

,,Ale přečteš, a na ten test se naučíš." Nasadil vážný výraz.

,,A to bych jako proč dělal?" Nechápavě a už teď jenom z té představy znechuceně, podíval.

,,Do konce roku si zlepšíš známky. Nehodlám tě nechat propadnout." Zamračil se na mě.

,,Mluvíš jak moji rodiče."

,,Harry prosím."

,,No tak jo, ale dělám to kvůli tobě." Znovu jsem obrátil oči v sloup.

,,Děkuju." Usmál se a dal mi znovu jenom malou pusu na tvář.

Dost těžko se tomu dá uvěřit, ale do konce hodiny jsem vážně pracoval. A jelikož všechny další předměty máme dneska už rozděleně, nemusel jsem pracovat další hodiny, ale stejně jsem pracoval. Tak nějak automaticky, jako kdyby mi nevadilo se učit. Automaticky asi proto, že jsem nějak podvědomě jen chtěl udělat Louisovi radost.