,,To jako vážně?! Já si nikoho brát nebudu teď ani v nejbližší době."
,,Ale vezmeš, to že jsi gay jsem přijal a teď ti dokonce našel i partnera, tak se přestaň chovat jako dítě a nemluv se mnou tímhle tónem. Ještě pořád jsem tvůj král."
,,Možná, ale...
,,Williame, mám dobrou zprávu. Tvůj budoucí manžel přijede už dnes." Probudilo nešťastného prince bušení na dveře jeho otcem.
Tato informace překazila všechny jeho plány. Měl jeden geniální, jak by se mohl té svatbě vyhnout, ale potřeboval by, a to mnohem víc času.
Zůstal ležet v posteli, pořád stejně nešťastný, ale už nebyl schopný ani brečet...
Po chvíli ho z komnaty vytáhli stráže a dovedli ho až do jeho pokoje, kde na něj čekala Ester s dalšími ženami, aby ho připravili na setkání s jeho budoucím manžele.
Netrvalo to dlouho a Louis už seděl na svém trůnu vedle svého otce a čekal až se stane co se má stát.
Nic ho nezajímalo i když už král sousední země i se svým synem a jeho přáteli vešli do dlouhé místnosti a pomalu se blížili k nim. Pozoroval své ruce složené v klíně.
Stejně tak jako druhý princ. Sledoval jenom tak kam šlapal. Také byl z ničený, protož jeho srdce paří jinému. Nebo ne?
,,Pozdrav Williame." Syknul směrem k Louisovi jeho otec, tak aby to nikdo jiný neslyšel, ale Lou nijak nezareagoval. Bylo mu to jedno, ať si o něm myslí cokoliv.
,,Není to?" vyvalil oči jeden z přátel druhého prince a ten druhý do prince dloubl loktem.
,,Přestaň" štěkl po něm princ.
,,Tak se na něj aspoň podívej." Řekl poslední z jeho přátel a on protočil oči i když to nikdo nemohl vidět, ale hned jak zvedl svůj podhled, ztuhnul a zastavil se na mistě.
,,Lou?" řekl naprosto v šoku a nešťastný princ sedící na trůně prudce zvedl pohled.
,,Hazz" hned jak mu to vyklouzlo z pusy, rozběhl se směrem k majiteli této přezdívky a padl mu kolem krku.
Oba králové na tuto situaci koukali naprosto nechápavě, ale oběma princům byli zrovna v tuto chvíli jejich pohledy jedno.
,,Hazz já- strašně se omlouvá, že jsem odešel." Šeptal modrooký.
,,Ne teď už chápu proč si šel, v televizi jsem slyšel že král umírá." Pevně ho k sobě přitiskl zelenooký.
,,No on vlastně neumírá." Utřel si slzu modrooký a podíval se druhému princi do očí, které byli také zality slzami štěstí.
,,To je jedno. Strašně tě miluju Lou." Políbil Harry svou vzrůstově menší životní lásku.
,,Já tebe taky." Pošeptal modroočko, když se od sebe odtáhli.
,,Mohl by nám někdo vysvětlit co se tady děje?" vložil se do toho Harryho otec.
,,To je na dlouho" podívali se na sebe oba princové a zasmáli se ,,ale tak ve zkratce, už se známe."
,,Takže byl ten tvůj útěk z domova naprosto zbytečnej?" ptal se Louisův otec.
,,To nebyl, kdybych neutekl, nikdy bych ho nepoznal tak, jak jsem ho mohl poznat takhle. Naše setkání bylo nenucené, a to že jsme se zamilovali bylo protož jsme chtěli a ne protože jsme museli." . . . . . . . . . Hi! Tak tady je poslední kapitola, já doufám že se vám příběh líbil i když jsem ho takhle usekla. Jen bych vám chtěl říct, že se co nejdřív pokusím začít psát další protože psaní miluju, takže se můžete těšit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
