Bolest a Nový začátek... ✓ [Yaoi]

12 👣 ~ Nakupování

Přijeli jsme do obchodu, tak jsme vystoupili a vešli dovnitř. Byl jsem tu naposledy půl roku, než mě unesli, což je dlouho a dost se to tu změnilo. Nějaký obchůdky zůstali ale úplně stejný. Usmál jsem se a šli jsme do obchodu s oblečením. ,,Jsem rád, že jsi šel se mnou." Podrbal jsem se na zátylku a šel první k tričkám.

Usmál jsem se. ,,Vybírej si a nemusíš pospíchat. Je teprve půl druhé a nic na práci nemám." Řekl jsem mu, aby si dal na čas.

Kývl jsem. ,,Jo dobře. Děkuju." Usmál jsem se a vzal si tři trička a pak sedm košilí. Jsem spíše na košile. Další jsem si vzal pět kraťas, sedm kalhot a tepláků, jednu kšiltovku, šest mikin, plavky, spodní prádlo samozřejmě. Nechodil bych naostro přece. A pak ještě nějaké to pyžamo. Zaplatil jsem přes tu kartu a rovnou se zeptal na zůstatek abych věděl.

Vypadá to, že je dobře, když jsem si řekl, že bych šel s ním. Je z toho deset tašek. Tak tohle by jsme měli vzít. Ale čekal jsem, že toho bude hodně, když prakticky nemá vůbec nic. Každý jsme vzali pět tašek. ,,Je to všechno?" Zeptal jsem se raději.

Hm... Zamyslel jsem se. Spodní prádlo, mikiny, trička, košile, kšiltovka, kalhoty, kraťasy, tepláky... ,,Em... Boty... Ale nedáme to první do auta? Asi by jsme to už nevzali." Teď si začínám připadat na obtíž. Vydechl jsem a kousl se do rtu. Musím si co nejdřív najít práci.

Uchechtl jsem se. Čekal jsem to. ,,Jo jdeme." Hlesl jsem a šel s ním pomalu do auta. Ty tašky se mi pletou pod nohy, ale už jsme po chvíli byli u auta, tak jsem je položil na zem a odemkl auto. Postupně jsem všechny tašky dával na zadní sedadla a auto pak opět zamkl.

,,Pro boty si skočím sám. Budu hned zpět." Podrbal jsem se na zátylku a odběhl zpět do obchodu a zamířil do obchodu s obuví. Vešel jsem dovnitř a rozhlížel se. Mají tu velký výběr. Věci na zimu budu kupovat před zimou, takže si koupím jen botasky a sandále asi. Po čtvrt hodině jsem vyšel s jednou taškou se třemi krabicemi a zamířil za Tadaem.

,,Jo dobře..." Zamrkal jsem a auto odemkl. Sedl jsem si na svoje místo a zatím si pustil rádio. Když jsem uviděl jak šel k autu, nastartoval jsem a jak nasedl a připoutal se, vyjel jsem domů. ,,Jaký jsi si koupil boty?" Zeptal jsem se při řízení a pohled držel na silnici.

,,Jedny sandále a dvoje botasky." Řekl jsem mu a tašku si dal mezi nohy. Opřel jsem se a vydechl. ,,Ještě jednou moc děkuji a omlouvám se." Pousmál jsem se. Dneska už mu dám pokoj a budu si to uklízet. Oh. ,,Jestli nevadí, můžu jako poděkování něco uvařit k večeři. Doma jsem často vařil a celkem mě to bavilo." Navrhl jsem s úsměvem. Jídlo rodičům dost chutnalo.

,,Nemusíš se omlouvat. Určitě je to lepší, než abych se válel na gauči." Uchechtl jsem se a jel. Přijížděl jsem k domu. ,,Ovšem, že můžeš. Předevčírem jsem nakupoval potraviny, tak snad budeš mít co budeš potřebovat." Odpoutal jsem se a vyndal klíčky. Vystoupil jsem ven, otevřel dveře od domu a přišel k autu. Otevřel jsem dveře a vzal pět tašek.

Super! Usmál jsem se spokojeně. Snad mu jídlem udělám radost. ,,A jaká jsou tvá oblíbená jídla?" Zeptal jsem se a vystoupil. Taky jsem vzal pět tašek a odnesl je spolu s Tadaem dovnitř a rovnou do pokoje. Pak jsem se ještě rychle vrátil pro boty a auto zavřel.

Položil jsem jeho tašky k posteli, na kterou jsem si sedl a vydechl. To byl nákup... ,,Všechno ale nejvíc pikantní jídla." Řekl jsem když se vrátil i s botami. Stoupl jsem si. ,,Potřebuješ ještě s něčím pomoci?" Zeptal jsem se a prohrábl mu vlasy.

Pousmál jsem se a zakroutil hlavou. ,,Ne děkuji." Podrbal jsem se na zátylku a když odešel, začal jsem si postupně všechno rovnat a dávat do skříně. Když jsem vše měl hotovo, což bylo asi tak po hodině, rozešel jsem se do kuchyně se podívat co tu všechno je a pak se pustil do přípravy jídla. Řekl pálivé hm? To miloval i otec, takže jsem hned věděl co udělám.

Po nějaké době jsem měl jídlo hotovo. Buldak nebo Ohnivé kuře, je jídlo z Koreji. Taky miluju pikantní a Korejská jídla. Usmál jsem se a dal to všechno na talíře a na stůl. Přišel jsem ke dveřím obýváku. ,,Jídlo je hotové. Snad bude chutnat." Podrbal jsem se na zátylku s úsměvem a pak si s ním šel sednout ke stolu.