Escape with Love❤️ (Tom Holland ff)

5. Záchrana a svatba

Je jedna hodina a tak jsem se rozhodla že se budu dívat na telku. V televizi zrovna hraje co ta holka chce. Ten film mám ráda doma jsem ho viděla snad tisíckrát. Tom šel zařídit nějakou věc okolo filmu ve kterém by chtěl hrát. Říkal že se vrátí do půl čtvrté.

Film skončil tak jsem se rozhodla že se půjdu osprchovat protože jsem to včera nestihla a tak jsem si vlezla do sprchy. Když jsem byla osprchovaná a oblečená šla jsem do pokoje. Lehla jsem si na postel a vzala si svou rozečtenou knížku rudá jako rubín.
Už jsem skoro u konce takže bych už to konečně mohla dočíst. Po třičtvrtě hodině čtení jsem tu knížky dočetla. A tak jsem knížku schovala do skříně a šla dolů.

Sedla jsem si na gauč a pustila telku. Na telku jsem se dívala asi tak půl hodiny.  Tom měl každou chvíli přijít tak už jsem jenom čekala. Nečekala jsem ani pět minut a Tom už byl tady. „ Tak co budeš točit ten film?" Zeptala jsem se Toma když si sundal boty. „ Jo už se těším." Řekl celý šťastný. „ To je super." Řekla jsem a usmála se.

~

Byli jsme nachystáni vyrazit pro Piper. „ Jsi připravená?" Zeptal se Tom. „ Jo." Řekla jsem odhodlaná vyrazit.„ Dobře tak jdeme." Řekl Tom.

Když jsme byli kousek od skladiště kde je Piper museli jsme se s Tomem rozdělit. Já jsem šla ke skladišti a Tom čekal až bude moct vejít. Ten muž už tam stál a rozhlížel se kolem jestli mě neuvidí. Byla jsem skoro u něho a snažila se neprojevit strach protože jsem se začínala trochu bát.

Došla jsem k němu. „ Kde je Piper?" Zeptala jsem snažíc se neprojevit svůj strach. „ Uvnitř." Řekl. Chvíli jsem přemýšlela jak odpoutat jeho pozornost a pak mě něco napadlo. „ Aaaaaa myš!" Zakřičela jsem. Když se muž ohlédl po myši dala jsem Tomovi signál že může jít dovnitř.„ Žádnou myš nevidím." Podíval se na mě muž. „ Musela utéct." Řekla jsem.

Pohled Toma

Byl jsem schovaný za křovím a čekal až mi dá Charlotte signál. Pozoroval jsem je jak se spolu baví a doufal že se plán podaří. Když mi Charlotte dala signál rychle jsem běžel ke dveřím do skladiště. Rychle jsem vběhl dovnitř ale bylo to tak tak.

Rozhlídnul jsem se po skladišti a uviděl holku přivázanou na židli. Běžel jsem k ní abych ji odvázal ale omylem jsem kopl do krabice která byla na zemi. Ve vnitř té krabice byl porcelán a když spadnul udělal hlasitý zvuk. „ Sakra." Zanadával jsem potichu. Vždycky něco pokazím.

 Slyšel jsem blížící se kroky a tak jsem se rychle schoval za krabice které byli na sobě poskládané.

Vzal jsem si do ruky tyč která ležela na zemi abych mohl zaútočit. Vyšel jsem zpoza krabic a chtěl toho muže bouchnout tou tyčí ale chytil ji a odhodil na stranu. V tom jsem uviděl Charlotte jak se blíží. Chtěla ho zparalyzovat ale on byl rychlejší. Chytil paralyzér takže byla bezbranná.

„ Charlotte běž!" Křikl jsem ale ona se ani nepohla. „ Ne bez tebe a Piper nejdu." Řekla a vypadalo to že to myslí vážně.

Chvíli přemýšlela a pak pokračovala. „ Když ho a Piper necháte jít půjdu s vámi. Ale jim se nic nestane." Řekla odhodlaná udělat to co právě řekla. „ Ne nedělej to. Určitě to jde i jinak." Snažil jsem se ji přemluvit. „ Souhlasila jsem s tím že se nevydám když to půjde dobře ale dobře to moc nejde jak vidíš." Řekla. Nad jejími slovy jsem se zarazil. Povzdychl jsem si. Nevěděl jsem co říct. Proč musí být tak odhodlaná pro všechno. I když je to to co na ní mám rád. Chvíli jsem jejich rozhovor nevnímal.

„Platí." Řekl muž. Muž mě pustil a rozvázal Piper. Pak šel za Charlotte. Nechápu proč jsem se za ní nerozběhl a neutekl s ní. Nevím proč ale prostě jsem se nemohl hnout.