Escape with Love❤️ (Tom Holland ff)

13. Únavná cesta a sklad

Ráno mě probudil až zvonek od dveří. Lekla jsem se tak moc že jsem spadla z postele. Rychle jsem se zvedla. V tom na dveře někdo zaklepal tak jsem řekla dále a dotyčný vešel dovnitř.

Až teď jsem si všimla že jsem celou noc spala ve stejném oblečení co jsem měla včera na sobě. „ Ahoj Charlotte byl jsem pro snídani." Řekl a ukázal na sáček s donutem s čokoládovou polevou ve své pravé ruce.

„ Díky." Poděkovala jsem za to že mi přinesl snídani a vzala si od něho ten donut. Hned jak Tom odešel vrhla jsem se do toho donutu.

Když jsem ho měla snězený, převlékla jsem se a šla si do koupelny udělat ranní hygienu. Pak jsem sešla dolů ze schodů a šla do obýváku kde už na gauči čekali Tom, Piper i Tess. Počkat Tess je tu taky?

„ Ty už jsi přišla? Ani jsem si toho nevšimla." Podívala jsem se na Tess a sedla si na gauč vedle Toma. „ Jo, potkala jsem Toma jak odchází z obchodu tak jsem se k němu přidala." Řekla Tess.

„ Dobře za půl hodiny se máme sejít s Vilmou takže si zopáknem ten plán." Začala Piper.

„ Dobře." Řekl Tom.

„ Takže Tess tedy přijde do skladu s Vilmou kde bude Charlotte "svázaná" na židli. Já..." Přerušila Tess, Piper v povídání. „ Něco mě napadlo." Řekla Tess. „ Co?" Zeptala jsem se.

„ Co kdyby se ten plán nepovedl? Co kdyby si Charlotte odvezla?" Podívala se na nás. „ Navrhuju tohle... Tom při tom jak budeme vevnitř dá Vilmě na auto štěnici aby jsme ji mohli sledovat." Řekla Tess svůj nápad.

„ Jo to je skvělý nápad ale kde seženem štěnici?" Zeptala jsem se. „ Noo já jednu mám. Nebo spíš ty." Pousmála se Tess. „ Co?" Nechápala jsem ji.

„ Můžu si půjčit tvou kabelku?" Zeptala se mě. „ Ehm tak jo." Řekla jsem stále nechápavě a šla pro svou kabelku.

Vrátila jsem se i s kabelkou a podala jí Tess. „ Tady je." Řekla šťastně. Všichni jsme se na ni nechápavě podívali. „ Tess jak se tam dostala ta štěnice?!" Propalovala jsem ji pohledem.

„ Ehm no víš jak jsem tě měla sledovat... Dala jsem ti ji tam a pak na to zapomněla." Nevinně se usmála.

„ Aha takže já jsem po celou tu dobu měla na kabelce štěnici?" Nemohla jsem tomu uvěřit. „ Vypadá to tak." Řekl Tom a Tess mu podala štěnici.

„ No dobře takže plán máme." Řekla Piper. „ Jo."

„ Tak já už bych měla jít za Vilmou. Mějte se." Rozloučila se s náma Tess. „ Jo jasně. Čau." Řekla jsem a Tess odešla.

„ Myslím že už by jsme mohli vyrazit ne?" Řekla jsem a vstala z gauče. „ Jo." Řekl Tom a taky vstal. Piper taky vstala a tak jsme mohli vyrazit.

Chtěli jsme tam jet Tomovým autem ale došel mu benzín. Takže jsme museli jít pěšky. „ Už tam budem?" Ptala se Piper už za těch deset minut po několikáté. „ Jasně. Za tím kopcem už jenom zabočíme do prava a jsme tam." Ukázal Tom na velký kopec před námi.

„ To si jako ze mě děláš srandu že mám tohle vyjít! To v žádném případě nedám. Nedá se to nějak obejít?" Zeptala se Piper konečně na něco jiného než na to jestli už tam budem.

„ Ne." Odpověděl Tom.

„ No dobře jestli to mám vyjít požaduji pauzu." Řekla Piper. „ Dobře ale jenom chvíli." Řekl Tom. Piper se ihned svalila na zem, byla ráda že si může odpočinout. Na takové dlouhé procházky moc často nechodí.

S Tomem jsme se tomu museli zasmát. Vypadalo to vtipně. „ Hele nesmějte se." Přikázala Piper. To nás ale donutilo se smát ještě víc.

Když už byla Piper konečně odpočinutá mohli jsme pokračovat.