Escape with Love❤️ (Tom Holland ff)

8. Tajné pozorování a dárek

Ležím v posteli a čtu poslední stránku mé knížky.  Když jsem ji dočetla, odložila jsem ji na noční stolek, který mám vedle postele.

Už nemám co číst, a proto si jako obvykle zajdu pro nové do knihovny. Vždycky si jich beru víc, abych tam nemusela chodit tak často, protože hodně čtu a baví mě to.

Vstala jsem z postele, vzala knížku kterou jsem pravě dočetla,  spolu s dalšími knihami které jsem také dočetla. A protože jsou všechny půjčené tak je jdu vrátit.

I s knihami v obou rukách jsem sešla ze schodů. „ Ahoj Piper, jdu do knihovny, vrátit knížky." Pozdravila jsem Piper. „ A kde je vůbec Tom?"Podívala jsem se na Piper. „ Nevím, před chvílí někam odešel." Řekla Piper a dál se věnovala čumění do mobilu. „ Aha, tak já už půjdu, měj se." Naposledy jsem se podívala na Piper a nad její závislostí na mobil, jsem protočila oči.

Obula jsem si boty a vyrazila do knihovny. Naštěstí není tak daleko, takže tam budu za chvilku.

Dorazila jsem ke knihovně, a poté do ní vešla. A jako vždycky jsem se vydala do sekce s romantickými knihami. No co, miluju prostě lásku a romantiku.

Došla jsem k oné sekci a začala si prohlížet knižky. Nevím proč,ale podívala jsem se skrz prázdné místo v regálu. A hádejte kdo stál o jeden regál s knihami dál než já? Tom. Byl v sekci s dobrodružnými knihami.

Chvilku jsem ho jen tak pozorovala, přes prázdné místo v polici s knihami, ale potom už jsem se radši otočila a věnovala se dál vybírání knih. Protože se mi to zdálo divné se na něho dívat a nechtěla jsem, aby mě přistihl jak na něj civím.

Nevím proč, ale zase jsem se na něho dívala.

Myslím že ho mám ráda.... možná.... i víc než ráda. Je s ním zábava a prostě mám pocit jako bych mu mohla říct cokoliv a on to pochopí. Takový pocit s nikým jiným nemám, pokud nepočítám Piper. A když jsem s ním jako by mě něco lechtalo v břiše. 

Uviděla jsem, že se otáčí mým směrem, tak jsem se skrčila, aby mě neviděl. Když jsem si byla jistá, že se už sem nedívá, zvedla jsem se a zase vybírala knihy.

Řekla jsem si, že už se na něj teď nepodívam, ale stejně jsem se přistihla, jak se na něj dívam. „ Hele co jsme si řekli? Nebudem se na něj dívat, je ti to jasný?" Řekla jsem si pro sebe. 

_

Konečně jsem měla vybrané knížky a vyrazila domů. Já vím, že jsem si řekla že se na něj nebudu dívat, ale prostě to nešlo. Asi každých pět minut jsem se na něj otočila. Jsem aspoň ráda, že si toho nevšiml.

Dorazila jsem k Tomovi domů, a když jsem vešla Piper pořad seděla úplně ve stejné pozici jako předtím. Knížky jsem odnesla do svého pokoje a potom si sedla vedle Piper.

Jakoby si nevšimla, že tu jsem. Mávla jsem jí rukou před obličejem a ona se lekla. „ Aaaaa Charlotte, to už mi nikdy nedělej!" Vykřikla. Já jsem se tomu hned začala smát. " Jak dlouho tu vlastně jsi?" Zeptala se mě Piper. „ Myslíš jak dlouho na tebe zírám? Nevím, asi tak hodinu?" Odpověděla jsem Piper. Piper na to nic neřekla. Jen se na mě s otevřenou pusou dívala.

„ Né dělám si srandu, před chvílí jsem přišla. Snad sis nemyslela, že bych se tu na tebe, hodinu jen dívala." Zasmála jsem se. " Né jasně, že jsem si to nemyslela pff." Řekla. Ještě jednou jsem se zasmála.

V tom se začali otevírat dveře, a v nich byl Tom. Obě jsme ho pozdravily a on nás taky. „ Kde si byl?" Zeptala jsem se ho protože jsem chtěla vědět jestli si mě tam všiml. „ V knihovně." Odpověděl. „ Proč se ptáš?" Zeptal se Tom. „ Ehm, jenom tak." Řekl jsem a mávla před sebou rukou. „ Já jsem byla taky v knihovně." Řekl jsem a nervózně se usmála. „ Vážně? Nevšiml jsem si tě tam. Museli jsme se minout." Podíval se na mě a podrbal se za krkem.