Tododeku 2 -už v mafii

první kapitola :D

(ne já fakt nevím jak tu kapitolu mám nazvat)

Pohled Todorokiho:

,,Mido-'' přišel jsem do našeho naší ložnice.

Chtěl jsem mu vyřídit co se dělo dneska, ale nedokázal jsem se ho probudit když tam tak klidně spal.

Na to že je vrah je až moc roztomilý

Dal jsem si sprchu a převlékl se do kraťasů.

Tričko jsem si ani neobtěžoval obléct.

Potom jsem za ním přišel do postele a zezadu ho k sobě přitáhl.

Ze spánku se ke mně otočil čelem a přitulil se.

Nasál jsem jeho vůni a usl.

Pohled dekua:

Ráno jsem se probudil a cítil jsem teplo.

Otevřel jsem oči a uviděl mého Todorokiho jak se ke mně tulí.

Je roztomilí když spí

Pohladil jsem ho po vlasech.

,,baví tě to?'' zeptal se mě a já leknutím spadl na zem.

,,To si říkáš nejnebezpečnější mafián v celém Tokiu když se mě lekneš když na tebe jenom promluvím?'' Rozesmál se.

Miluju jeho úsměv

,,ha ha ha, moc vtipný'' vstal jsem ze země.

,,Au'' chytl jsem se za zadek na který jsem spadl.

,,Nestěžuj si může bolet víc'' řekl a na jeho tváři se objevil úšklebek.

Celkem jsem zrudl a odběhl do koupelny.

Tam jsem si udělal ranní hygienu a vrátil se za Todorokim.

Už byl oblečený v obleku a chystal se vyjít.

,,Počkej na mě'' řekl jsem.

Rychle jsem se převlékl do svého typického oblečení a vyšli jsme.

Úkryt jsme zamkly a vyrazili k našemu autu.

Náš úkryt byla obyčejná malá chatka v lese.

Nebyla to ta stejná kam jsme utekly ale byly si podobné.

Tamta je od nás asi tři města dál, tahle je tmavě hnědá a tamta byla černobílá, tahle je větší a prostornější a tamta naopak, tahle stojí a tamtu nám někdo zboural týden po našem odstěhování- fajn jsou úplně jiné.

Sedli jsme si do auta a vyjeli směrem do velké budovy kde se všechno rozvíjelo.

--------------------------------------------------------

Sedl jsem si do svého křesla a začal vnímat co mi Todoroki chtěl říct.

,,Už zabili i druhou skupinu'' řekl svým chladným hlasem.

,,přežil někdo?'' zeptal jsem se.

Jen záporně kývl ze strany na stranu.

Ještě jich máme dvacet tři ale i tak je to velká ztráta

,,a už alespoň zjistili kdo to byl?'' ,,ne''.

,,Dělají tu vůbec něco?!'' Trošku jsem se rozčílil.

Todoroki za mnou přišel a jemně mě políbil.

,,Lepší'' zeptal se.

Kývl jsem a on si sedl naproti mně do jeho křesla.

Dělají co můžou, nebo to spíš říkají. Shigaraki se snaží podle kamer zjistit kde mají sídlo nebo obličej těch kdo to udělali ale ještě nic nenašel''.

,,fajn udělám papírování, přineseš mi prosím kafe?'' ,,Pro tebe cokoliv Izuku''.

,,Hej neříkej mi jménem!'' okřikl jsem ho.

,,Proč? Vždyť si mi to dovolil'' nechápal.

,,To jo ale ne tady, někdo tě uslyší a dozví se to ostatní a pak i zprávy a ty víš jak by to dopadlo.:'' ,,dobře no''.

Todoroki odešel a já se pustil do papírování.

----------------(o dvě hodiny později)-----------------

,,Dobře to by bylo''.

Vřídil jsem poslední papír a vstal z křesla.

Protáhl jsem si zlomené záda z toho sezení, vyšel z kanceláře a došel jsem za Shigaraki.

Byl tam sám.

,,kde jsou ostatní?'' Rozhlédl jsem se po místnosti.

,,Jin a Toga šly na oběd a ti dva nevím kde jsou'' odpověděl anižby odtrhl oči od obrazovky.

,,jak jako nevíš kde jsou?!'' nechápal jsem.

Odtrhl oči od monitoru ,,jenom řekli že jdou dolů'' řekl dál se věnoval své práci.

Odešel jsem z místnosti a výtahem sjel o dva patra níž.

Tady jsou

Co jsem měl čekat, dva nový hned druhý den budou svádět moji sekretářku

Bože

,,Vy tři nemáte nic na práci? Klidně vám dám další!'' Seřval jsem je.

Jo během času jsem trošilinku přitvrdil na hlase ale jen na ostatní, na Todorokiho ne.

,,promiňte pane deku'' omluvili se.

Proč mi říkají pane?

Nejsem starý

Vždyť mi není ani dvacet!

,,Neříkejte mi pane ale Deku'' řekl jsem.

,,ano pa- myslím deku'' usmála se sekretářka.

Všichni tři se vrátili do práce.

Rozhodl jsem se vyzkoušet nové zbraně.

Došel jsem do 'dílny' kde se chystají nové zbraně, nebo se taky vylepšují a vymýšlí další.

,,Dobrý den deku'' pozdravila mě Mina.

,,hm.. máte tady něco nového?'' zeptal jsem se a podíval se na patnáct pracujících lidí kteří se na mě dívají.

Hned jak jsem se na ně podíval tak odvrátili pohled a pečlivěji se věnovali práci.

,,jo máme tady tři nové steyr M9-A1 a jednu tmavě zelenou sniperku'' řekla.

,,Dobře vyzkouším tu M9, čiperku zkusím asi zítra nebo pozítří'' oznámil jsem ji a během chvilky jsem M9 držel.

S Minu jsme došly do místnosti a já začal střílet.

Vystřelil jsem pětkrát a vždy rovně bez jediné chybičky.

,,Výborně deku'' pochválila mě.

,,děkuju, je dobrá, teď půjdu do tělocvičny a vy pracujte dál'' oznámil jsem ji a odešel.

První kapitola druhé části 

Děkuji za přečtení 

Byee :3       (801 slov)