Tododeku 2 -už v mafii

je tohle konec?

Minule jste četly:

,,Izuku já jsem to myslel vážně!'' zařval.

,,Jo já taky'' přiznal jsem a přišel k němu.

...................................................................................

,,Izuku tohle už se ti jednou stalo, tvoje temné já dostalo veškerou nadvládnu nad tvojim myšlením o tělem.. už jsme to jednou zvládli překonat, pomůžu ti znovu'' řekl a ukápla mu slza.

,,Hm.. když myslíš'' stoupl jsem si na špičky a políbil ho.

Polibek jsem prohloubil a on se přidal.

Když nám došel kyslík tak jsem se odpojil a zadával na něj.

,,Odpouštíš mi?'' zeptal se.

,,Todoroki moje já je zpátky'' usmál jsem se a pohladil ho po tváři a ruku tam nechal.

,,Vážně?'' zeptal se s úsměvem.

,,Samozřejmě že ne! Ty si vážně myslíš že jedna pusa nahradí tu druhou?! Udělal jsem to protože jsem měl chuť a já nezrazuju!'' dal jsem mu facku a kop ho do břicha.

Chtěl jsem odejít ale to co řekl mě zmrazilo na místě.

,,Prosím už to nikdy neudělám.. tvoje mamka by to tak nechtěla i když jsem udělal chybu.. nebyla by ráda že tohle děláš'' řekl.

,,Řekla že mě bude mít ráda takového jaký jsem!'' otočil jsem se a zařval.

,,Izuku váš dobře proč to řekla.. abys neměl starost.. ona neumřela na infarkt.. ty jsi ji zabil když tě ovládlo tvé já'' řekl a ukápla mu slza.

,,To není možné!'' dal jsem mu další facku.

,,Deku byl jsem u toho.. vzpomeň si.. bylo to když tě tvé já ovládlo poprvé a málem jsi zabil toho policistu který nás málem odhalil ale když jsi vystřelil.. tvoje matka skočila před něj aby ho zachránila protože se do něj zamilovala.. ty jsi je potom zabil ale oba'' řekl.

Ne ne ne

Začínám si vzpomínat

--------FLASHBACK--------

,,Izuku neovládáš se to zvládneme spolu teď musíme utéct'' řekl Todoroki.

,,ty drž hubu!..'' zařval jsem a střelil ho do ramene ,,..mám tu něco na práci'' řekl jsem.

Vystřelil jsem tomu 'dobru' přímo do hlavy ale skočila tam ona a zasáhlo ji to plíce protože vyskočila vysoko a ten zmetek klečel.

Matka spadla na zem a policista se k ní rozběhl.

Jeho jsem střelil do hlavy takže hned lehl a k ní jsem přišel.

,,kdybys tam nezkákala tak by se ti nic nestalo.. za nic nestojíš zaloužíš si jen zdrechnout'' řekl jsem, kopl ji do břicha a hlavy a nakonec od té hlavy i střelil.

,,Deku!'' zařval na mě Todoroki když jsem vystřelil.

,,A-au moje hlava'' chytl jsem se za hlavu.

Kdyby mě Todoroki nechytl tak bych spadl.

Potom už jsem se jen probudil ve své postýlce v chatě a celý týden co se odehrál jsem si nepamatoval.

,,Izuku!'' přiběhl ke mně Todoroki.

,,Co se stalo? Kterého je dneska?'' zeptal jsem se.

,,29.1. '' řekl.

,,To není možné vždyť včera bylo 22.'' řekl jsem.

Todoroki se na mě šokovaně díval ale pak jen řekl ,,ano týden jsi spal když jsme šly na tu jednu akci tak tě těžce zasáhlo'' usmál se a ukápla mu slza.

,,To je v pořádku už mi nic není'' objal jsem ho.

--------KONEC FLASHBACKU-----------

,,Aaaaaahgh'' začal jsem řvát.

,,Jsem monstrum! Málem bych zabil i tebe! Nesmím žít!'' začal jsem řvát ještě víc.

,,To neříkej! Izuku obvaž mě a spolu to zvládneme''.

,,ne! Bojím se že ti ještě víc ublížím!'' zařval jsem a bodl se do břicha.

,,Izuku ne! Dělej rozvaž mě!' ' začal po mě řvát pro změnu on.

,,promiň.. Todoroki beze mě ti bude líp.. najdeš si někoho nového a budeš mít krásný život'' usmál jsem se a začal se bodat ještě víc.

,,neee!'' začal brečet.

,,teď nebo nikdy'' pošeptal si.

Něco mu křuplo u ruk a on se z pout dostal.

,,Todoroki neubližuj si- nepřibližuj se ke mně!'' bodl jsem se znova.

Pohled Todorokiho:

,,izuku to bude dobré'' řekl jsem a šel k němu blíž.

Když už jsem byl dostatečně blízko tak jsem mu nůž vytrhl z ruky a objal ho.

,,tohle už mi nikdy nedělej'' rozbrečel jsem a hladil ho po vlasech.

,,promiň'' omluvil se.

,,ne ty za to nemůžeš, ale teď musíme hned k nám do ošetřovny'' řekl jsem a vyběhl s ním k autu.

Bolest ruky jsem ignoroval, posadil Izuka vedle sebe a vyjel.

Když jsme dojeli před naší budovu tak jsem hned vběhl dovnitř a zařval situaci.

Ke mně přiběhli naší dva nejlepší doktoři a on mezitím spadl do bezvědomí.

,,deku!'' zařval jsem.

Hned si ho převzali a já musel celý od jeho krve čekat.

Sedl jsem si k jeho sekretářce protože u ní to místo bylo nejblíže.

,,pane Todroki mám vám něco donést? A nechcete taky ošetřit? máte taky krvavé rány'' zeptala se a vážně se bála o mě i o něj.

,,Děkuji že se bojíte.. jen jednu černou kávu prosím'' řekl jsem.

Ona odešla a během chvilky už jsem pil kávu a čekal jak se to vyvine.

Z toho čekání jsem byl unavený.

Potom přišel doktor mi oznámit situaci.

,,Jak je na tom?'' zeptal jsem se.

,,Měl hodně poraněné orgány nešlo ho zachránit..'' řekl.

,,Pane.. pane vstávejte'' začal mě budit doktor.

,,C-co?'' nechápal jsem.

Jenom sen? Takže můj Izuku žije!

,,pane usl jste'' řekl.

,,jak na tom je?'' zeptal jsem se.

,,On je..''

Takže tady to ukončím

Ano budu svině a nechám otevřený konec

Jinak děkuji za přečtení

Byee (869 slov)

--

Co myslíte přežil? Nebo ne?